Víc fotek v německých novinách:
Držím jim klukům palce. Nikde jsem nenašel nějaká technická data, třeba kolik váží ty segmenty co leží rozlámané ve vodě. Ono asi nebude jednoduché, sehnat během pár hodin techniku, která by s tím hnula, a pak to během třeba hodiny vytáhnout, kdybychme v Čechách třeba trochu pomohli na jezech (kromě toho nemáme moc kam.)
tak příjemná rozhodně není, o tom žádná, ale na 99,9% z toho auta odejdete po vlastních... zatímco když někdo začne předjíždět, a vpálí to do vás čelně, je velká šance že vás odveze buďto bílo-červená nebo černá dodávka...
Jo, v druhém bodě musím souhlasit. Poslední dobou se na okreskách občas přistihnu, že jsem výrazně přibrzdil a uhnul přes krajnici kvůli někomu, kdo předjížděl na hulváta proti mně 🙂 a nebylo tam "místa na čtyři auta vedle sebe".
Levoproudařství je poněkud vyčpělé téma.
Když máte v pravém pruhu v krátkém rozestupu kamiony, tak dokud levý jede rychleji, tak je pro většinu dnešních osobáků nesmysl, uhýbat doprava mezi kamiony. Kapacita dálnice se tím nezvýší, zato se zvýší počet potenciálně nebezpečných situací, jak se auta z pravého snaží za kamionem vrátit do levého. Mám zkušenost, že jakmile jedou oba pruhy delší dobu stejně rychle, vždycky se najde dost kliďasů, kteří mávnou rukou a uhnou do mezer mezi kamiony, ať si lepiči vlevo užívají svůj adrenalin. Jsem jeden z těch co uhnou.
Případů, kdy někdo jede zbytečně pomalu vlevo, přičemž má vpravo místa dost, vídám opravdu hodně málo. Nedávno jsem za to poprvé v životě někoho vytroubil... ukázalo se, že to byla nějaká starší paní, evidentně netušila, co se za ní děje (až do té houkačky). Kochala se a klábosila se spolujezdcem.
Taky se vyskytne trapná situace, kdy levý pruh dočasně zpomalí (předjíždí se kamiony), a do pravého se nikomu nechce, protože "za chvíli se to zase rozjede". A vcelku pravidelně vídám dobráky, kteří v takové situaci předjedou zprava třeba 10 aut až za předjížděný kamion, a nakonec se na hulváta nacpou zpátky do levého. Nevím, zda si takový člověk připadá jako morální vítěz nad "všemi těmi zaclánějícími levoproudaři". Spíš bych odhadl mindset cca "jsem jelito, vím to já a teď i všichni okolo, a pokud jde o mě, tak jsem na to hrdej". Inu... šťastnou cestu 🙂
A pak jsou borci, co Vás vyhoukají za jízdu vlevo ve městě, přičemž jedete maximální povolenou rychlostí, oba pruhy využité a do pravého se zrovna míchá připojovák...
K tématu zipování: byl bych přiměřeně shovívavý k jedincům, kteří to nervově neunesou a připojí se do průběžného pruhu "zbytečně dřív". Naopak nejsem shovívavý k lidem, kteří tvrdí, že zácpa před zúženým místem vzniká proto, že lidi neumí plynule zipovat. To je pitomost. Ta zácpa vzniká nižší kapacitou jednoho pruhu oproti dvěma pruhům. Dala by se na to aplikovat jedna poučka z "teorie hromadné obsluhy" (tuším oblast systémové analýzy). Prostě úzké hrdlo. Jasně, lidi pomaloučku zazipujou nárazník na nárazník - a jak se rozjedou, nechají si delší rozestupy. Modulo úvahy o optimální rychlosti jízdy pro maximální kapacitu dálnice (vozidel za hodinu).
Mě naprosto stačí ten rozdíl mezi českými a třeba rakouskými dálnicemi. Jezdím podle předpisů +/- 10kmh. Většinou na adaptivní tempomat.
V Rakousku naprosto klidná jízda bez jakékoliv nebezpečné situace.
V čr boj o holý život s lidmi, kteří nedokáží pochopit že do toho kamionu vedle opravdu nenabourám a že přede mnou je dodávka.
Musí na mě viset 10cm za zadkem apod. Co si tím chce kdokoliv dokázat nevím. Ale jsou to desítky případů za třeba 100km úsek.
Rakušáci rozdávají dlouhá léta tučné flastry za nedodržení bezpečného rozestupu.
Mě naprosto stačí ten rozdíl mezi českými a třeba rakouskými dálnicemi. Jezdím podle předpisů +/- 10kmh. Většinou na adaptivní tempomat.
V Rakousku naprosto klidná jízda bez jakékoliv nebezpečné situace.
V čr boj o holý život s lidmi, kteří nedokáží pochopit že do toho kamionu vedle opravdu nenabourám a že přede mnou je dodávka.
Musí na mě viset 10cm za zadkem apod. Co si tím chce kdokoliv dokázat nevím. Ale jsou to desítky případů za třeba 100km úsek.
Rakušáci dávají dlouhá léta tučné flastry za nedodržení rozestupu.
Nejvíce mi vadí tzv. dobroseři. Kašlou na dopravní značení a zastavují nečekaně aby někomu dali přednost v jízdě, i když ji nemá. Před mýma ošima takto zahynula dívka na skůtru, když dobroser na rychlostní silnici musel dát přednost autu z vedlejší. Dívka to ubrzdila, auto za ní ne. Přitom nás jelo 5 za sebou a pak dlouho nikdo, auto z vedlejší by za pár vteřin v pohodě najelo na hlavní.
Taky mám k dobroserství přirozený sklon, ale jsem vyléčenej. Je potřeba si uvědomit, že dáním přednosti někomu, kdo ji nemá, porušujeme oba pravidla. Pokud je to mezi námi dvěma, tak fajn. Ale pokud se kolem pohybují další účastníci provozu, tak jim ta nestandardní situace nemusí včas dojít, a neštěstí je hotové! Pokud v tom nejsme sami dva, tak je potřeba držet se striktně předpisů. Můžeme v tom bejt sami dva v určitém okamžiku, ale že se vynoří někdo třetí ze zatáčky je otázkou pár sekund...
Moje asi nejkřiklavější zkušenost: hustý provoz ve městě, zhaslé semafory. Ženská měla podle značek přednost, odbočovala z hlavní doleva, ale nejela, dávala přednost někomu druhému, ten byl na vedlejšce. Ten na ni několik desítek sekund zuřivě gestikuloval, ať jede, ať z té křižovatky vypadne. Nakonec to vzdal, a rozjel se - ve chvíli, kdy jsem do té křižovatky vjel já, po hlavní, ze směru, který on přestal sledovat, a ze kterého jsem měl před oběma přednost. Dobře to dopadlo, bylo to v nízké rychlosti, dal mi pusu na zadní dveře, byly z toho pomuchlané plechy. Nedotčená dobroserka se po naší kolizi promptně obloukem vypařila, zbyli jsme tam my dva poťukaní (a moje vyděšená manželka na sedadle smrti).
Jako že se lidi pouštěj na odbočení doleva z hlavní, v ranní špičce kdy na té hlavní je oběma směry stojící kolona, to je jasné a je to v klidu. Na některých místech je to zavedená zvyklost... děje se to pomaleji než krokem a všichni to chápou. O hubu je to ve vyšších rychlostech na méně jasných místech.
Vždyť je to pořád dokola....všichni to vidíme jak se jezdí. U mne je největší problém s ženskými všeobecně a se starými důchodci, to je vymalováno a to už z dálky člověk vidí podle své rychlosti, že zase dojíždím nějakého důchodce, který jede z krámu s rohlíkama. Nejhorší je, že kolikrát ho prostě ve městě nemáte jak předjet protože je silný provoz nebo plná čára. To samé je mimo obec....jedete do práce a zase dojedete vola který jede 70 ! Nebo před Vámi kolona 8 aut ploužící se za nějakým pitomcem co jede pomalu a ostatní tupci jedou za ním a bojí se ho předjet.....kolona hezky narůstá a všichni se ploužíme. To samé náklaďáky, bagry, traktory.....on jede po silnici 30, za ním kolona aut a on nemůže zajet do zastávky autobusu mimo silnici a počkat až auta přejedou a pak dál pokračovat. Tohle všechno jsou takové chuťovky dnešního provozu.
Oproti mým mladým letům je blbé, že ubylo úseků rovné přehledné silnice mimo obec, a násobně zhoustnul provoz. Dneska prakticky nejde předjíždět. Brzďoši se samozřejmě vyskytujou, ale jako hlavní problém vnímám hustotu provozu. Je nás moc.
tak, pokud mi někdo skončí v kufru, je to nepříjemné, ale platí to on, a lidem v mém autě (prakticky) nic nehrozí... to mě více vytáčejí lidé, kteří jezdí naprosto nepřiměřeně dané situaci...
Noo, v nějaké stovce v levém pruhu dostat pusu na zadek ve chvíli, kdy brzdím, a v pravo od sebe mám kamion... to není příjemná situace ani pro mě a moje pasažéry.
No ale pozor, To je právě ten problém, majitelé řidičských průkazů si myslí že jsou zprava 😡.
Já většinou používám celý přípojný pruh, dobře No možná posledních 5 m už ne ale i tak se snažím dojet až na konec.
Nedávno jsem tady u nás Pod thomayerovou nemocnicí najížděl na Jižní spojku ve směru na Černý Most a paní za mnou se připojila ve 40 km rychlosti přes plný pruh, následně mě na konci přípojného pruhu vytroubila a vytlačila do odstavného pruhu, ještě rozhazovala rukama 😡.
Asi pospíchala na liposukci 😖
Taky zmíním jednu situaci:
Rozjíždím se od pumpy kdesi za Prahou směrem na Hradec. Připojovák tuším mírně dokopečka, navazuje úzký odstavák (osobák se o fous nevejde). Právě projel v pravém průběžném kamion, mrknu za sebe doleva, vidím fakt daleko za mnou světla. Takže plnej, blinkr... nakonec jsem si to rozmyslel, přibrzdil a nacpal jsem se do toho úzkého navazujícího odstaváku, protože: ty světla v pravém průběžném se přibližovaly nesmyslně rychle. Kdosi v silném autě, evidentně měl potřebu mě "školit", takže to valil snad 180. Vešli jsme se na zrcátka... zrovna levý pruh byl široko daleko volný, dopředu i dozadu, což on musel vidět když se k té pumpě blížil, dálnice je tam rovná jak podle pravítka. Inu byl to pitomec a evidentně byl na sebe pyšnej, jak si na mě zgustnul. Co jiného mu můžu popřát, než aby v té své splašené škebli šťastně dojel. Jako v téhle situaci neuhnout doleva, a mít hřejivý pocit že jsem odolal pokušení porušit předpisy... WTF?
Realita je taková, že letci z připojováků nevyužívají ani celý připojovák a posílají to do průběžného v nízké rychlosti a ještě se rozčilují, že jste jim neuhnuli - jakoby snad měli přednost... 🤔
Realita je taková, že připojovací pruhy na našich dálnicích jsou obecně krátké, a v některých případech navazující odstavák není ani dost široký na osobní auto 🙁 Přijedete do připojováku cca 40, a s výkonem okolo 60 kW máte problém se rozjet na rychlost, jakou má nedohledná šňůra kamionů jedoucích "na sraz". Musíte pořádně vyhnat pavouky a zároveň průběžně mířit na mezeru mezi kamióny. Pokud na začátku připojováku radši zastavíte, musíte si počkat na opravdu velkou mezeru.
Pokud jedete v pravém průběžném, v levém není volno a z krátkého připojováku se zipem připojuje šňůra, tak připravíte nohu na brzdu a nervózně koukáte, jak to všichni mentálně zvládnou.
Osobně dávám předem pozor, když se blížím k exitu/nájezdu. Pokud je v levém za mnou volno, s předstihem dám blinkr a jdu do levého - samozřejmě se vlevo zbytečně necourám, ale taky kolem nájezdu nevalím co to dá, pozorně sleduju situaci. "Přizpůsobím rychlost jízdy situaci"! Nedejchám lidem před sebou na zadek - abych stíhal reagovat.
Nejčastější je situace, že v pravém je zeď kamionů, já v levém nezdržuju, ale před nájezdem přestanu hrotit a dávám bacha. Kdyby potřeboval kamion uhnout svátečnímu jezdci, nebo někdo hodil myšku škvírou mezi kamiony.
Realita je taková, že na silnici je dost svátečních jezdců, kteří to mentálně nedávají, ale taky dost lidí s pocitem "já mám dycky přednost", kteří to mentálně nedávají. Já radím hlavně rozvahu. Je potřeba především dojet. A snaha novináře přilákat čtenáře naschvál trochu vyhroceným výkladem... inu co dodat. Kolik jste kdo viděli flastrů za uhnutí doleva před nájezdem.
Smíšené pocity.
Celé sídliště má teplo centrální z městské teplárny. Jeden RD na kraji sídliště si pořídil tepelné čerpadlo - a nějakou dobu ho používali. V tom případě dva velké ventilátory hlučely celou noc (hučely, případně řachtaly). Nějakou dobu je to zticha... asi že byla teplá zima nebo co. Nebo to sežere tolik elektřiny, že se to nevyplatí. Jako když si představím, že má tenhle randál doma každej někde v satelitu, tak je to zralé, aby se všichni navzájem naprášili odboru hygieny.
Srovnávat panelák s rodinným domkem, a tvrdit že panelák je zlo z hlediska tepla, je podle mého krajně nefér vůči paneláku. Už jenom koncentrací obytné plochy (v porovnání s teplosměnnou plochou vnějších povrchů) je panelák velice účinný z hlediska vytápění - i nezateplený! Jenom si rozpočítejte spotřebu paneláku na bytovou jednotku (nebo na metr podlahové plochy), a srovnejte s RD o podobné obytné ploše. Ten RD bude muset být FEST zateplený, aby se nezateplenému paneláku vyrovnal! Rozumné zateplení posune panelák či bytovku někam úplně jinam především z hlediska komfortu bydlení (zmizí plísně). Úspora tepla bývala někde kolem 50%.
Je chvályhodné, že legislativa donutí stavebníky, mít v novostavbách-bytovkách správně naprojektovanou a udělanou ventilaci. Odpadne jedna věc, na kterou se dalo kašlat. Ale nechápu, kam chcete vmačknout řízenou ventilaci ve starých bytovkách, kde pro ni není místo ve stoupačkách. A dále, chceme nutit sousedy, aby si dávali všude podhledy kvůli rozvodům v bytě?
Navrhovaných vylepšení je tolik, že to na stávajících stavbách nejspíš nemá kdo postavit.
A co se týče obav ohledně ztrát tepla z TUV: teplo ztracené v rozvodech TUV se nevypaří, sčítá se s topením v domě. Máme prakticky všude termostatické hlavice na radiátorech, takže prostě hlavice jenom přivřou a sníží se spotřeba tepla "jmenovitě topného" a nula od nuly pojde, přinejmenším v topné sezóně. Tepelných ztrát z rozvodu TUV není zdaleka tolik, aby se barák přetápěl. Pokud má bytovka topení i TUV z téhož zdroje tepla (třeba z výměníku v sídlišti, nebo ze svého vlastního zdroje) tak cena za GJ je stejná. Šetřit teplem je hezká věc, ale jenom do chvíle, kdy to začne ohrožovat hygienu (plísně, legionella). V této souvislosti mimochodem platí, že tepelně izolovat se mají rozvody jak TUV, tak studené pitné vody, protože proti Legionelle je třeba chránit i tu studenou, a často trubky TUV a SV vedou uvnitř budov těsně blízko sebe (a pro studenou nemá cenu řešit cirkulaci, pokud ji nechcete ještě navíc přichlazovat). Mimochodem pokud jde o legionellu tak výborná věc je rozsáhlý slepý rozvod SV do hydrantů napříč budovou - kdysi tento rozvod sloužil zároveň rozvodu SV do bytů, takže byl průtočný...
FV na střechu... na jednu stranu tomu fandím, ale když si vezmu, že se kolem toho smí pohybovat v zásadě jedině odborná firma, při požáru to znamená problém, legislativně-smluvní uspořádání na bytovce dodnes reálně problém... pokud by to znamenalo znovu dělat střechu, tak se to těžko může vyplatit. Možná až se FV na bytovkách trochu rozjede, vzniknou opakovatelná praktická řešení, a přestane tomu házet klacky pod nohy každý kdo může, bude to mít smysl.
Zajímalo by mě jak tlustý musí být ten podmořský kabel na tu kapacitu
Pokud budu počítat HVDC 500+500 kV bipolárně = 1 MV, a původně plánovaný výkon měl být 20 GWp?
reneweconomy.com.au/sun-cable-plibersek-approves-first-stage-of-worlds-biggest-solar-project/#google_vignette
...žádaná ztráta řekněme do 10%, a vedení o délce 5000 km dvěma vodiči tzn. 10 000 km, v hliníku - vychází mi z toho proud 20 kA, rezistivní úbytek 100 kV, odtud potřebný odpor vedení 5 Ohm, odtud průřez 53000 mm2, což je průměr vodiče 260 mm (drát).
Pravda je, že v tomtéž PR oznámení se píše, že počítají spíš něco jako 4 GW trvale dodávané energie, tzn. proud 4 kA, průřez 11000 mm2 = průměr drátu asi 120 mm.
Je to několikanásobek průřezu, který se tady kolem běžně používá na srovnatelný proud - jde o to, že u nás se hledí hlavně na maximální oteplení vodiče, na našich krátkých vzdálenostech nejsou ztráty až tak dramatické.
Velmi zajímavé řešení:
"Třetina slunečního záření se přemění na elektřinu a dvě třetiny na teplo ve formě horké vody. Horká voda pak slouží k výrobě energie, když slunce nesvítí."
Reaguji Vám pane Holý, ale odpovídám spíš několika dalším "sousedům", kteří stejně jako já kroutí hlavou nad ukládáním do vody. Navíc do "teplé vody", nehraje tam roli skupenské teplo varu (odpařování) a kondenzace. A kde se tam bere fotovoltaika...? Ta přece nemá ráda vysoké teploty, a při té koncentraci záření a tepla by se FV panel v ohnisku leda roztavil na křemíkovou kaši... Co jsem četl předchozí články o "zrcadlových" elektrárnách, pracovalo se s tekutými solemi, případně ukládáním do "rozžhaveného kamení", každopádně na mnohem vyšších teplotách, a rozhodně nešlo o fotovoltaiku. Ledaže by tam měli taky nějaké panely (černá zrcátka) okolo na volných plochách?
No takže jsem si dohledal, co o své technologii vypráví RayGen. Našel jsem toto populárně naučné vysvětlení:
To je sci-fi, za kterou by se nemusel stydět Elon. Oni skutečně mají FV články v ohnisku! Ale ne obyčejné, nějaké "svoje" odolné, především chlazené vodou na 90*C. Údajně s "dvojnásobnou účinností". Ani slovo o konstrukci a materiálech. Takže skutečně kogenerace FV elektřiny a tepla solárem, zde celková účinnost údajně 90%. Ukládání tepla následně do vody, přesněji teplotní/tepelné diference mezi dva zásobníky, teplý a studený. Chlad vyrábí klasický kompresor s amoniakem jako médiem. Přeměna opačným směrem (z tepla na elektřinu) amoniakovou turbínou. Účinnost cyklu (tam a zpátky) údajně 70%! To je skoro jak přečerpávačka. S tímtéž objemem vody 1 km rozdíl hladin. Jenom jestli nekecaj.
Jako vidět tohle jenom na papíře, tak jenom zívnu. Ale oni to údajně už provozují...
Viděl jsem zlomenou smuteční vrbu a pár neudržovaných starých topolů dole u řeky, ale v mém okolí zdaleka nejvíc se větrem láme Javor (Javorovec) jasanolistý. Soudě podle praktických zkušeností je to dřevo hodně křehké - jak strom stárne, má třeba teprve 30-40 cm průměr kmene, začnou se při větším větru lámat napřed jednotlivé větve, nakonec se vyvrátí klidně celý kmen v kořenech těsně pod terénem. Nejvíc na ráně jsou stromy, které mají kolem sebe prostor, a vytvoří tím směrem bohatou korunu. Na jedné křižovatce tady u silnice první třídy jich bylo vysázených asi 10, postupně se vylomily dva přímo v rozích křižovatky, až letos na jaře při větru popadaly jednou v noci asi další čtyři. Teprve pak je ŘSD šmahem vykácelo. Tahle dřevina je pěkná mrcha, množí se to náletem ze semen a náruživě obráží i pařezy nebo kořeny po kácení/vývratu. Roste to rychle, zejména když zaprší. Tady ty vykácené podél cesty byly ofrézované po úroveň terénu a zasypané drtí/mulčem. Je to asi dva-tři měsíce, a jak letos trochu pršelo, tak už jsou tam vlky vysoké jak dospělý člověk a tlusté jak můj palec, bojují o místo na slunci s bezinkami. Zároveň nálety spontánně osídlily protější škarpu. Asi dva km odtud je rozsáhlý brownfield, který nedávno vyčistili/prokáceli od letitých topolů, osik a dalšího náletu, podél silnice byl vidět právě Javorovec (příprava na prodej pozemku a stavbu, která se následně zatím možná odkládá). Je to asi rok od zmíněné holoseče, a zdaleka nejrychleji ten prázdný průmyslový úhor kolonizují právě Javorovce - už jsou vysoké snad tři metry a mlází houstne prakticky před očima.
Tento komentář byl smazán uživatelem.
Jojo, a velké IT firmy v USA se nechaly slyšet, že budou propouštět. Prostě se toho sešlo víc a výsledkem je blbá nálada.
Trochu zvláštní - když zrovna USA na válce vydělají, protože se jí osobně neúčastní, ale jejich obranný sektor dostává objednávky z celého světa.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A ještě živá kamera streamovaná skrz YT:
Odkaz
Když kliknete na časovou osu, dají se v noci najít dva zajímavé okamžiky: nejdřív si sedne menší úsek vlevo na suchu, pár minut později i velký segment zřejmě částečně nad vodou. Poslal bych odkazy na čas, ale on je počítaný relativně odteď (záporná hodnota).
Jestli tam popraskaly předpínací lana, tak bez předpětí ten železobetonový tubus zřejmě neudrží svou vlastní váhu (+ svršek). Dva dlouhé propadlé segmenty se samovolně zlomily cca každý ve dvou bodech, každé to prolomené místo drží pohromadě zřejmě na zbytcích výztuží v horní lité desce (mostovce). To bude bezva práce tohle rozpojovat. (A pak tahat ven ten tubus plný vody. Jako tahat z vody potopenou kánoi pěkně v proudu.)
Je to smutné ale je to bezvadný živý příklad, jak funguje statika konstrukcí z předpjatého betonu.
3 odpovědi