Dobrý den, v základě s Vámi souhlasím.. I pro rodinu, která má příjem nad průměrem jsou náklady na potomka studujícího VŠ dost vysoké a při mnoha typech VŠ studia opravdu není možné plnohodnotně studovat a zároveň si pravidelně vydělávat a studium finančně zajistit ze strany studentů bez podpory rodiny... Také plně souhlasím s tím, že studium VŠ by se mělo započítávat do doby odpracované ve vztahu k důchodovému pojištění - a to zejména řádně ukončené studium. Ve vztahu k tomuto ale úplně nerozumím tomu, proč by studenti kvůli socioekonomickému původu měli strávit delší sobu v akademickém prostředí tak, jak uvádíte.... ? Předem dík za další vysvětlení....
v Německu je například horní hranice pro uznání doby studia pro účely náhradní doby důchodového pojištění na 8 let, kdy tato doba v ideálním případě pokryje jak bakalářské, tak magisterské studium, přiřemž zbývající tři roky pokryjí buď dobu na střední škole po dovršení 18 let, nebo část doktorandského studia. .
Pokud jsou dnes v České republice studenti s nízkým socioekonomickým původem (a že i za tento pojem lze schovat leccos) kvůli finanční situaci nuceni studium ukončit nebo změnit, tak má tato skutečnost vliv na dobu, kterou stráví na univezitě nebo vysoké škole.
Vlastně nastanou dvě základní možnosti (přičemž může nastat více konstelací, které pro jednoduchost vynechám): Chudí studenti z České republiky buď studium vzdají, nebo studují znovu, se všemy nevýhodami, které další a delší studium po ukončeném studiu přináší. A to stojí ještě více času a peněz. Narážel jsem spíše na druhou možnost, přičemž obě možnosti by existence robusního systému sociálních stipendií ve velké míře řešila.
Horní hranice pro započítávání studia pro důchodové účely stanovená na 6 až 8 let mi přijde přiměřená. Čili průměrně 5 let pro studium a další tři roky pro střední školu nebo další studium. Všem studujícím nad tento rámec bych dal možnost doplatit si pojištění za každý další rok. Hlavně doktorandům.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Dobrý den, v základě s Vámi souhlasím.. I pro rodinu, která má příjem nad průměrem jsou náklady na potomka studujícího VŠ dost vysoké a při mnoha typech VŠ studia opravdu není možné plnohodnotně studovat a zároveň si pravidelně vydělávat a studium finančně zajistit ze strany studentů bez podpory rodiny... Také plně souhlasím s tím, že studium VŠ by se mělo započítávat do doby odpracované ve vztahu k důchodovému pojištění - a to zejména řádně ukončené studium. Ve vztahu k tomuto ale úplně nerozumím tomu, proč by studenti kvůli socioekonomickému původu měli strávit delší sobu v akademickém prostředí tak, jak uvádíte.... ? Předem dík za další vysvětlení....
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Dobrý den,
v Německu je například horní hranice pro uznání doby studia pro účely náhradní doby důchodového pojištění na 8 let, kdy tato doba v ideálním případě pokryje jak bakalářské, tak magisterské studium, přiřemž zbývající tři roky pokryjí buď dobu na střední škole po dovršení 18 let, nebo část doktorandského studia. .
Pokud jsou dnes v České republice studenti s nízkým socioekonomickým původem (a že i za tento pojem lze schovat leccos) kvůli finanční situaci nuceni studium ukončit nebo změnit, tak má tato skutečnost vliv na dobu, kterou stráví na univezitě nebo vysoké škole.
Vlastně nastanou dvě základní možnosti (přičemž může nastat více konstelací, které pro jednoduchost vynechám): Chudí studenti z České republiky buď studium vzdají, nebo studují znovu, se všemy nevýhodami, které další a delší studium po ukončeném studiu přináší. A to stojí ještě více času a peněz. Narážel jsem spíše na druhou možnost, přičemž obě možnosti by existence robusního systému sociálních stipendií ve velké míře řešila.
Horní hranice pro započítávání studia pro důchodové účely stanovená na 6 až 8 let mi přijde přiměřená. Čili průměrně 5 let pro studium a další tři roky pro střední školu nebo další studium. Všem studujícím nad tento rámec bych dal možnost doplatit si pojištění za každý další rok. Hlavně doktorandům.
1 odpověď