Článek je plný chyb. Za prvé Labe se nevlévá do Baltského, ale do Severního moře. Pronájem přístavu Moldauhafen a Saalehafen končí na konci roku 2028, ale Česko může využít obci, která pronájem prodlouží o dalších 30 let a podle všeho, ji využijeme, ale výměnou za jiné přístavní území v Hamburku. Na toto téma už byla vypracovaná studie, a podle všeho se provozování přístavu vyplatí i jako překladiště na říční, železniční a silniční dopravu. Dále v článku chybí informace o tom, že Česká republika přímo vlastní přístav Peutehafen, na nějž se smlouva o pronájmu nevztahuje a i nadále zůstává majetku ČR. Dále chybí informace o tom, proč není současný přístav využíván, atd. Celý článek je tak špatný, že by bylo dobré ho napsat znova.

Já v tom novém designu Aero nevidím. Pokud by se měla mít Česká republika nějakou národní značku sportovních aut, mělo by to být rozhodně Aero, ale tohle je v lepším případě spíš pokus o nějakou variantu na Lotus Elise, a za to bych ty prachy nikdy nedal, i kdybych je měl...

Projekt polské JE ve spolupráci s KHNP byl nedávno zmrazen polskou vládou, což autor článku pominul. Také není jasné, jaké odborníky byl chtěli Korejci získat v Polsku, jaderný průmysl tam prakticky neexistuje a na fakultě jaderného strojírenství neviděli polského studenta na výměnném pobytu už dekády. Článek má po informativní stránce velmi špatnou kvalitu.

Add jaderné elektrárny. Informace v článku jsou už zastaralé, polská vláda zmrazila investici do druhé JE v Patnowie, kterou měl postavit korejský KHNP. Důvod je technologický spor mezi Westinghouse a právě KHNP. Jak mi ale potvrdili kolegové z fakulty jaderného inženýrství, Poláci nemají dost odborníků na výstavbu a provoz. V rámci studentské výměny mají na české fakultě studenty ze všech možných zemí, ale polského studenta neviděli už dekády. Ovšem co se týká dálnic, je to úplně jiná písnička. Můžeme si ta to sami, zvolili jsme si kdysi Věci Veřejné, Vít Bárta zastavil výstavbu a trvalo více než deset let, než jsme to opět nastartovali. Co se týká další výstavby je to opět o našem komplikovaném stavebním řízení. Pamatuji, když jsem jako kluk jel na harcersky obóz, jeli jsme přes Polsko dva dny a na táboře jsme chodili místnímu zemědělci pomáhat sklízet úrodu. Vázali jsme snopy, což jsem znal jen z vyprávění rodičů a prarodičů. Ve Varšavě se orientovalo snadno, byla tam jen jedna výšková budova, dnes snad víc než ve Frankfurtu. Ale zkuste si zajet někam mimo hlavní centra. Před několika dny jsem se vrátil z Polska a protože mi zbylo trochu času jel jsem mimo dálnici, úsek Lwówek Slaski - Piasecznik. Propadlé krajnice hlavní silnice po celém úseku, výtluky, záplaty, opuštěné domy, i ty zjevně obydlené jsou neudržované, žádní chalupáři, kteří by vraceli něco zpět. A takových míst jsou tam stovky. Upozorňuji, že do Polska jezdím téměř 40 let, tuhle zemi jsem si oblíbil, přeju ji vše dobré, ale zároveň nesouhlasím s povrchními názory o polském ekonomickém zázraku.

Hmm, tak zrovna na výzbroj AIM-9 Sidewinder, AIM-120 AMRAAM pro exportní verzi nedali Američani souhlas, mohou ji používat jen Jihokorejci. Například Polákům prodali jen verzi s kanónem 20 mm na náboje M56A3 s čímž se nedá bez rizika sestřelit ani Shahed, který má maximální cestovní rychlost 180 km/h a Fa-50 má minimálku kolem 240 km/h. Sestřel ze zadu je dost riziko. V exportní verzi je tohle éro vhodné jen na boj proti povstalcům s kulometem na pickupu nebo na přehlídky.

Když jsem byl kluk, namaloval jsem si vysněnou Feldu z roku 1959 s bryndákem, plastovými nárazníky ze Škody 120 a s elektronovými koly. Jenže to mi bylo tak 13 možná 14 let. Jak jsem dospíval, docházelo mi, že bych to auto sprznil. Je nejvyšší čas opustit sentiment, přestat tunit auto které se přestalo vyrábět před 50 lety a které tu bylo déle než mělo. Ostatně i prototyp Tatra 603 X byl povedenější než tento výtvor. Chlapi, jděte dopředu a vytvořte něco progresivnější ho, teda pokud nechcete tvořit hračky pro děti.

Mě osobně tohle neoslovuje. Tím, že 603 uříznete střechu, hezký kabriolet neuděláte a věděli to i naši předci, když navrhovali Škodu 440 a 450 později Octavii a Felicii. Zadek 603-jky to chce rozhodně předělat.

Barkas existoval i ve verzí "odtahové vozidlo", což byla prodloužená verze s plošinou a vzadu to mělo kola o menším průměru. V Československu se to dalo vidět třeba na okruhu v Mostě. Východoněmečtí závodnici na tom přepravovali auta na kratší vzdálenosti. Žuk koupil otec jako ojetý někdy v druhé polovině 70.let a chtěl to přestavět na karavan. To bylo auto, které vyráběl spíš kovář než strojař. Matka prohlásila, že v takovém krámu nikam jezdit nebude a tak šel Žuk zase z domu. Omlouvám se za vzpomínky na dětství a mládí 😆

V době zrodu Tatry MTX jsem se "motal" kolem Metalexu, mnoho lidí zvenčí bylo už tenkrát překvapeno a byli by překvapeni i dnes, jak jednoduché technologie se požívaly a z jakého množství malých provozů se celý podnik ÚV Svazarmu skládal. Výhodou bylo, že pohon a převodovka se tehdy ještě vyráběly, ale jejich vývoji se desítky let nikdo nevěnoval a musely by se použít jiné. Tohle auto by se dalo vyvinout i dnes, lidé kteří to umějí jsou, čs projekty K1, Praga, Sigma, Gordon atd jsou toho důkazem a výrobu ve špičkové kvalitě jsme také neztratili. Problém je tradičně management a schopnost prodat.

Historickým spojencem Polska bylo a bude Maďarsko, současný politický postoj Orbána k Ukrajině a Rusku na tom nic nezmění. V médiích kontrolovaných polskou vládou není Maďarsko za svůj postoj k Ukrajině téměř kritizováno, ale je silně kritizován Brusel za zadržování evropských fondů Maďarsku. Souhlasím s názorem, že Polsko se drží doktríny "nepřítel mého nepřítele je můj přítel". Ale pana experta chápu, téměř každý polský expert je v prvé řadě Polákem a odborníkem až v druhé řadě. Obyvatelé této země velmi ochotně věří propagandě vlastního státu a vlastně se v tom od Rusů až tak moc neliší.

Vzpomínám si, jak někdy v 80.letech uveřejnil Svět Motorů průhledovou kresbu závodního speciálu LIAZ od Václava Krále pro rallye Paříž Dakar. Byla to nádhera a jako kluk jsem tím byl nadšen a zároveň jsem si nemyslel, že se to někdy u nás postaví. Několik let po té postavili podobný speciál v Tatře a rally několikrát po sobě vyhráli. Chtěl bych být opět ten malý kluk...

Je to móc dlouhé, nikde se s tím neotočíte a nikde ve městě nezaparkujete. Tři řady sedadel a motor V14 je taky nesmysl. Ovšem čelní a zadní část se mi líbí. Aby se to vyplatilo, muselo by se vyrábět kolem dvou aut týdně a kolem 1000 ks celkem a k tomu mít servis v každém větším městě. Ale kdo by to koupil? V zahraničí neprodejné a u nás obávám se také. Naše pseudo elita se s tou před válečnou nedá srovnat.

Tento konkrétní kus si zahrál ve filmu Valentin Dobrotivý, do kterého ho zapůjčil tehdejší majitel pan stavitel Louda. Informace o tom, že Louda se věnoval stavitelství až po ukončení sportovní kariéry je nepřesná. Původně sice začínal s atletikou, ale od roku 1938 má na svém kontě více než 20 realizovaných staveb velmi dobré architektonické kvality, zároveň se stihl stát v roce 1942 domácím amatérských mistrem v těžké váze a roce 1945 v prvním poválečném boxerské střetnutí týmů Čech a Slovenska zvítězil v týmu SK Aero stylem k.o. Louda později emigroval do USA a údajně zemřel nedaleko (na americké poměry) místa, kde se později našel vrak zmíněného vozu.

Vidím disbalanci mezi přední a zadní částí. Konec prodeje spalovacích motorů bude v roce 2035. Vývoj by mohl trvat pět let, výrobní cyklus 8 let by měl stačit. Prezident, předseda vlády a ministři by měli jezdit takovým vozem.

Česko a Slovensko mají už teď platnou smluvní dohodu, podle které může vojenské letectvo jednoho státu pronásledovat letoun na území druhého státu a může ho tam i sestřelit. Takovou dohodu nemá Polsko a s jedním dalším státem. Ochrana vzdušného prostoru Slovenska je pro české vojenské letectvo naprostou povinností. Otázkou je, zdá nám bude našich 12 Gripenů stačit.