Asi už zapomněla, kolik přiznala po filmu Striptýz. Tehdy si nechala zvětšit prsa, upravit stehna, odsát tuk dokonce z podkoleních jamek atd. "NIKDY JSEM NEPODSTOUPILA PLASTIKU"... OMG. Pro mě za mě, ať si chodí na plastiky několikrát ročně, ale lhát snad nemusí. Mezi námi, od určitého věku je přílišná štíhlost prostě spíš na škodu. Chybí pak výplně 😄 Doporučuji jí přibrat pár kilo.
Ha! Říkám si, jak dlouho by mi trvalo, než bych při napadení doběhla domů, otevřela bezpečnostní schránku, vytáhla zbraň, skontrovala ji, dala do ní zásobník, který ale nejdřív musím ručně naládovat, a pak běžela zpět někoho konečně zastřelit! Asi by mi mezitím utekl. Nebo si opravdu myslíte, že ji budete běžně nosit u pasu? Možná ji jednou použiju. Až mi nebezpečí zaklepe přímo na dveře bytu - pokud bude mít tu slušnost a zaklepe. Proto se raději vyhnu opilci na ulici, obejdu nebezpečně vyhlížející jedince, nebudu se courat parkem po tmě. Budu mít s sebou psa, v kapse pepřák, ale stačí i malá baterka nebo velký svazek klíčů. Taky je dobré absolvovat kurz sebeobrany. Nejdůležitější je při útoku neztuhnout. Dobré je "zdravě se nas..." no víte co. 😄
Takže za mě verdikt: Kdo chce zbraň, zdůvodní si, proč ji chce. Kdo ji nechce, zdůvodní si opak. A každá skupina má pravdu. Pravda je totiž sviňucha. Liší se podle toho, na které straně barikády se nacházíte. Nejstrašnější pravda je taková, která byla zaplacena osobní zkušeností. Nechci ji zažít.
Jasně. Jsem ze čtyř dětí. Sestra, za rok a půl bratr, za rok a čtvrt další bratr. Pak za osm let já - máma nevěděla, že je těhotná, brala prášky. Díky😄. Takže moje sestra mohla své bratry vnímat možná jako ječící panenky, těžko mohla s něčím pomoct. To mohli všichni až se mnou a matka je taky poctivě podělila, protože všichni si chtěli vydělat - za vožení kočárku jednou kolem baráku si od kamarádů účtovali korunu 😄. Jasně, že sestra dostala více úkolů, asi těžko necháte malého kluka věšet pleny nebo uvařit sunar, ale ono se jí to neztratilo, vdala se brzy. Nakonec jsem po rozvodu rodičů zůstala s otcem a bratrem, co se neoženil a od patnácti let táhla domácnost já. Takže bych souhlasila s tím, že syndrom nejstarší sestry nejde naroubovat tak snadno. Bude to rodina od rodiny. Jinak bych musela napsat, že syndrom nejstarší sestry v naší rodině má ta nejmladší. Možná by měli zkoumat tohle - syndrom vynucené předčasné dospělosti. Nastane, protože máte nezodpovědné rodiče.
Nechápu to od základu. Nedobrovolný celibát? Jako že jsou tak neatraktivní, že je nechtějí atraktivní holky? Nedivím se, že je mnoho lidí, kteří obviňují společnost, o tom píšu níž. Jen bych společnost nevinila z toho, že jsem neatraktivní a přitom trvám na tom, že můj partner atraktivní být musí. To totiž nemá logiku. Navíc v rybníku je přeci spousta ryb. Nechce tě tahle? No tak zkus další! Na každý hrnec se nakonec najde poklička. Je možné, že tihle pánové prostě dojeli na to, že "všichni jsme výjimeční". Už nemusíte být žena nebo muž, je přeci tolik pohlaví. Jen musíte plácat dost kravin a proslavit se. Protože tím přeci vyděláte prachy. Pak jste atraktivní. Skutečná síla muže - když má prachy, má krásný ženský. A taky opačně - když jsem bohatá žena, mám právo si vybrat, neboli koupit si, pár krásných, mladších, výkonných milenců. Celebrita se stala označením bez skutečné hodnoty. Když pominu zábavní průmysl, tak i když podle mě označení celebrita si zaslouží jen pár lidí, tak ale alespoň dělají svou práci, tj. baví nás. Ale my už opravdu považujeme za celebritu kdekoho. Jelita, co se přejídají, odpalují si pedardy na těle, riskují život a já nevím co ještě, plácají rádoby moudra o jejich životě a podobně. Zná přitom někdo jména lidí, kteří právě teď vyvíjejí léky na rakovinu? Objevují - já nevím, nové hmoty, zdroje energie, řeší problémy s oteplením, prostě ty lidi, kteří by skutečně oslavováni být měli? To považuju za skutečný problém dneška. Degradace hodnot a převod na mamon. Jak šťastný byl uhlíř se svou ženou ženou a kupou harantů... :D
Syna jsem rodila v roce 1993, bylo mi 19 let. V té době nebyl podstav sester, lékařů ani asistentek. Přesto jsem zažila podobnou zkušenost. Přenášela jsem 10 dnů, porod museli vyvolat, pak to ale šlo ráz na ráz. Čas narození 4,15 ráno. Potrhala jsem se, přišel doktor - úplně na šrot, který šil tak, že jsem mu málem vykopla zuby. Malého mi ani neukázali, odnesli ho s tím, že má potíže s dýcháním. Přinesli ho druhý den, řekli mi, že s tak obrovskými prsy kojit nepůjde (Vel. J), nevejde se mu do pusinky, rovnou mu vrazili flašku a to mi mléko teklo. Další den jsem přišla ze sprchy, protože jsem se nemohla jinak ani vymočit (před porodem mi totiž zkušená stará sestra pomohla s oholením a pořezala mi stydké pysky) a zjistila, že mé dítě není v postýlce. Tak jsem se šla ptát, kde je. Ale nikdo to nevěděl. Běhala jsem jak šílenec sem a tam, vrchní běhala, sestry běhaly... Asi za hodinu se objevila velmi mladá dětská lékařka, chytla mě za rameno a sdělila mi: "Malého jsem poslala dolů do inkubátoru na kapačky, má problémy s krví. Tak tu přestaňte hysterčit!" V tu chvíli jsem jí vrazila takovou facku, že druhou chytla o zeď. A bylo. Později si pan primář se mnou promluvil o všem, co se dělo, pochopil, že jsem v těžké poporodní depresi - když jsem viděla mé dítě s kapačkou zavedenou do hlavičky, zhroutila jsem se. Lékařka se mi musela omluvit. Osobně pak dohlížel na moje doléčení a chodil koukat i na malého. Ale řekněte mi - bylo opravdu nutné dohnat mě až k takovému kroku? Protože hrdá na to nejsem. Takže když to tu čtu, vlastně se za těch 31 let moc nezměnilo.
Za mě - někdo, kdo se cítí být matkou, napíše, že má své dcery v podstatě ráda, miluje je. (Tak má je v podstatě ráda, jako že je snese a ví o jejich existenci, nebo je miluje? To jaksi není totéž.) V každém případě ale obě tyto varianty říkají, že by své děti měla jako matka přeci hájit a chránit. Ani tygr nesežere vlastní mláďata. Ovšem ona vzápětí svou dceru rozcupuje a udělá z ní zřejmě nezpůsobilou narkomanku nebo opilce? Nechápu ty řeči o plavajících očích a podobně, to jako útočí na její psychiku? Která matka tohle napíše o svém dítěti? Lhářka a zlodějka... No nevím, ale přijde mi, že měla dobrou učitelku. Doufám, že se sama nikdy nestanu žalobcem, soudcem a katem svého dítěte za účelem zviditelnění se, protože jenom o to tady kráčí, že? Smutné. Vypovídá to něco o stavu společnosti?
S manželem jsem dneska oslavili 33 let spolu a to se vším všudy - tedy i milováním. Je to totiž prosté. Před zhruba dvěma lety jsme taky měli těžké období, manžel se mi začal vyhýbat. No protože přestal jaksi fungovat jako chlap. Po padesátce, s bříškem, začíná problém s tlakem, cukrem, klesne testosteron... Měl strach z mé reakce a tak se vymlouval na únavu, mizel do práce, k počítači, kamkoliv. Po několika týdnech jsem ho prostě popadla, posadila a zeptala se, co a jak a ujistila ho, že v našem věku už nečekám výkon, jako když nám bylo dvacet. Stačí se pomazlit, ujistit se o tom, že vás ten druhý ještě vnímá a chce. Navíc mezi námi děvčaty, ono držet 30 minut "nohy nahoře" už taky není žádná sranda, v mém věku a při mé váze 😄 . Takže postupně jsem oba získali jistotu, že všechno je pořád OK a hleďme, už za pár měsíců bylo všechno v poho, jen hold už nedivočíme, jdeme na to v klídku. Takže svého manžela především ujistěte, že ať se děje cokoliv, jste v tom pořád spolu. Nejhorší je dělat uraženou nebo naopak se na něj až dětinsky věšet. Netahejte ho na nějaké terapie, pokud nemluví ani s vámi, už ho vidím, jak se svěřuje terapeutovi. Ujistěte ho, že ho milujete a sex není to, co je na pořadu dne nejdůležitější, i když je fajn, když je. Věřím, že on potom ujistí vás. 😜
Jak to tady čtu, tak byste ji nejraději odstranili ze světa, protože je obézní a dovolila si napsat pravdu o tom, že se k ní někteří - včetně vás - chovají, jako by nebyla snad ani lidskou bytostí. Taky jsem obézní, ze spousty důvodů a ne, přežírání mezi nimi opravdu není. Když tu čtu ty vaše úžasný hlášky, tak normálně dostávám strach. Zvíře v šatech? Prase v šatech? Jediný prasata a zvířata jste tu vy.
Souhlasím s tím, že by si měli aerolinky konečně uvědomit, že se jaksi tvary lidí obecně změnily. Máme vyšší průměrnou výšku, váhu, obezita je celosvětový problém. Místo toho, aby tu frustrovaní jedinci (frustrovaní zřejmě vlastním blbým životem) nadávali na ty, co chtějí lepší cestovní podmínky pro všechny, měli by si nenažrané společnosti nechat předělat interiéry letadel. Sedačky jsou narvané na sebe, aby prodali víc míst, ani "normální" člověk nemá moc místa a u dlouhých letů je to o trombózu.
Slibuji, že až někam poletím, koupím si první třídu nebo dvě místa vedle sebe. Já sice nejsem typ, co by si něco nechal líbit, ale mám ráda pohodlí.
Já hlavně nechápu, kdo jako tady má právo někomu diktovat, jak má vypadat nebo kolik vážit. Kdo vám dal právo kritizovat, co si dá obchod do výlohy? Je to snad věc každého jednotlivce. Nelíbí se vám tlustí lidé? Ok, vaše věc. Tak se na ně nedívejte, jděte do jiného obchodu, ale neposmívejte se. Nechápete, že je pak jen ženete k další čokotyčince? Nelíbí se vám hubení? No tak fajn, vaše věc. Ale nechce si svůj komentář pro sebe. Jste snad lékařka, psycholožka s letitou praxí, odborník na výživu? Ne? Tak o většině těchto lidí víte vy víte co.
Uvědomte si, že hodně lidí má rozhozenou psychiku, sebevědomí a to vede k přejídání nebo naopak k odmítání potravy. Právě reakce okolí často vedou k tomu, co se pak děje. Nebuďte zlí na ostatní jen proto, že jsou jiní. Tam to všechno začíná. U každého z nás. Přeji vám, abyste celý život neměla potíže s váhou. Je to peklo.
Jsem ve 2. stupni invalidního důchodu, do posledního posudku lékaři uvedli, že již neočekávají zlepšení stavu. Bydlím v menším městě (15 tisíc obyvatel). Když hledám práci a uvedu, jaké mám potíže, že už nemohu ani řídit, nikdo mě nevezme. Synovi není ani 30 let, jenže má roztroušenou sklerózu, takže dostal invalidní důchod 1. stupně. I když studoval VŠ, nakonec byl rád, že sehnal alespoň práci vrátného, jen na 6 hodin. A těch řečí od lékařů, jak by raději neměl... Kdyby nebydlel doma, tak bude žádat stát o spoustu dávek. Ano, jsou lidé, kteří to na ID "zahráli", my k nim nepatříme.
Tak nám paní expertko na líné důchodce poraďte. Jak si máme přivydělat my?
No mně kdyby někdo vytrhl telefon z ruky a pak ji na mě napřáhl, tak bych to také nepovažovala za "normální a řádné vyloučení z dopravy". Navíc ti řidiči nebyli schopni nebo ochotni mluvit česky, když paní mluvila česky bezvadně? A to jako proč, u České firmy? To si jako hrál na gestapáka nebo co to předváděl? "Raus"? Myslím, že v mém případě by to Policie ČR tedy řešila, protože bych mu ji natáhla z jedný i druhý strany!!!
Knihy jsem četla dávno a co si tak pamatuji, tak Angelika byla násilím dovlečena zpět do Francie ke králi, cestou potratila dítě toho vězně, co ji zachránil. Krále ale tvrdě odmítla a pak byla v domácím vězení, tam je napadli vojáci a ona byla znásilněna jakýmsi kapitánem, otěhotněla a porodila holčičku, pak se dostala mezi Hugenoty a s nimi pak prchala do Ameriky, kde na lodi potkala opět Reskátora. Nepoznala v něm ale svého manžela, protože se mu změnil hlas (vykřičel si ho před chrámem, když ho měli popravit) a také nekulhal, tu nohu mu při mučení zlomili a ona se uzdravila tentokrát správně. O syna, kterého měla se svým bratrancem, přišla, zabili ho, ale její dva starší synové se vydali také hledat otce a našli ho. Takže se pak všichni sešli v Americe. Tak si tedy vybavuji, ale je fakt, že jsem to četla někdy před třiceti lety... Celkově ty romány byly o dost syrovější než filmy. Takový Fanfán Tulipán je taky úplně jiná síla než to, co natočili, a hlavně to byl jiný příběh, samý sex.. Dneska už by to prošlo, ale tehdy těžko.
Pane Kulasi, nenarodil jste se náhodou jako Kulasová? Jinak si nedokážu vysvětlit, proč tak urputně trváte na tom, aby se ženy ve sportu nechaly dobrovolně válcovat jedinci, kteří se často bez skutečného psychického problému, jen ve své vychc... ehm, přebujelé touze po úspěchu, rozhodli změnit pohlaví? Jako chlapi uspět nedokázali, tak využívají této vzniklé mezery a honí si své ego v kategorii žen. Je to nejen nesportovní, ale vyloženě sprosté. Víte, kdyby to byl jeden, dva lidé, tak si řeknete, aha, i profesionální sportovci mohou ve skutečnosti toužit po jiném pohlaví, jenže on se s nimi takříkajíc roztrhl pytel. Je něco shnilého v tomto konání. Už jen si vezměte třeba výškový rozdíl, rozdíl ve stavbě svalů, mužská síla vychází právě z toho. Určitě si někde dokážete vyhledat, jaký rozdíl je ve svalstvu břišním atd. A to jim nesebere žádná hormonální změna. Je to dané přírodou, protože žena musí roztáhnout svaly v těhotenství. Proto "pupek" u ženy a u muže taky vypadá jinak. Atakdále, atakdále. To bych tu mohla napsat román. Opravdu by pro transjedince měli vyhlásit speciální kategorii ve všech sportech a garantuji vám, že by jich najednou bylo jako šafránu...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Pokud jde o hydrataci, nejlepší je mléko.