Už je to jednu generaci, co jsem se řadila k matkám na pískovišti, ale je to jako včera. Hračky jsme si sebou brali, ne v nějakém velkém počtu, jen základ (kyblíček, lopatička, nějaká ta bábovička), ale brali. Nesnášela jsem free matky, které se sice zeptaly, jestli si jejich dítě může půjčit naše věci, ale vůbec si nelámaly hlavu s vracením, jejich děti naše hračky roznášely široko daleko a já jsem jen přepočítávala. Pak se zvedly a odešly. Nechtěla jsem ve svých dětech pěstovat lakomství, tak jsem hračky půjčovala, ale stálo mě to nervů! Později: Může si Maruška půjčit vaše kolo? Může, když ho vrátí. Ano, samozřejmě. Maruška se vrátila, ale bez kola. Všeho jsem nechala a běžela kolo najít. Leželo někde pohozené. Dovezla jsem ho domů a vše se ještě několikrát opakovalo. A může si Lucinka taky půjčit kolo? Ano, ona ho vrátí, ona ho určitě vrátí. Uf! Jsem nakonec ráda, že to máme za sebou, vnoučata si vystačila s kamínky.
Řešíte město, Prahu. Vidím, jak se majitelé psů domnívají, že když si vyjedou do přírody, okamžitě odepnou psa z vodítka, bez ohledu na to, jestli jsou v turisticky vyhledávané oblasti nebo ne. Většinou mají psy naprosto neovladatelné, free výchova. Omlouvám se těm světlým vyjímkám a vážím si jich. Nesnáším ty, kteří si pořídí velkého psa a vychovají ho jako gaučového. A hurá na venkov!
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Kdy se konečně takovým rozsvítí v hlavě?!
1 odpověď