Třeba byla jen zoufalá matka svého jediného dítěte, o které ji chtěl bývalý partner připravit. Zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Bohužel. Dětem by se matky brát neměly a matkám jejich děti. Chlap absolutně nepochopí mateřskou lásku. On toho drobečka nenosil 9 měsíců pod srdcem, natrápil se hodiny bolestí u porodu, aby pak zažil ten nejsilnější okamžik a lásku, jaká vůbec existuje. Ve 40 letech, bez partnera a najednou bez toho jediného, co má naplnit roli ženy- matky, tedy bez jejího třeba vytouženého dítěte. Věřím, že ještě u soudu musela cítit kojením rozkousané bradavky, protože 3 leté dítě, to je fakt mamánek. Takže všichni ti, co ji tady teď soudí, zkuste si představit, že to zoufalství bylo tak silné, že se stala tragédie. A sorry, ale o svěření do péče by u nás neměli rozhodovat soudci, kteří často mají zaměření úplně jiné než rodinné právo, ale lidé z oblasti psychologie, sociální péče apod. Tyhle posudky u soudu často chybí, stejně jako nařízení rodinné psychoterapie, kterou by měly absolvovat všechny rozvádějící se rodiny, kde se partneři nemohou domluvit.
Konečně.... Krásný Váš příspěvek p.Škutová, mockrát Vám děkuji za něj a s dovolením se pod něj podepusuji ❤️❤️❤️
Proč krucinál soudce v případě ožralosti a fyzického útoku automaticky nezdvojnásobí sazbu, aby se agresorovi v lochu pročistila paměť?
Přesně tak, ten chlap zaútočil na 5 osob během chvíle, na svobodě nemá co dělat, je jednoznačně nebezpečný pro celé okolí, sází na svou fyzickou zdatnost a ještě k tomu bude jasný manipulátor, když jeho přítelkyně nechtěla nic nahlásit!!! Od paní přítelkyně je to velmi ubohé a zbabělé jednání, na její obranu se postavili zcela cizí dobří lidé s nejlepším úmyslem ji ochránit před agresorem a ona, jakožto současně i svědek celého incidentu, vše popře 😔...
Každého z nás po přečtení celého příběhu napadne, že je lepší lidem v nouzi nepomáhat a dělat, že nic nevidíme a neslyšíme... Vážně to vypadá, že každý dobrý skutek je po zásluze potrestán 😥😥 😥...
Danu znám od jejích 20 let, kdy přišla přes pracovní agenturu k nám do práce. Byla to pohodová holka, ale nechala se snadno ovlivnit, využít, až zneužít. Měla spoustu přátel a známých, proto se divim, že jí nikdo nepomohl. Bydlím teď už mimo Vodňany, takže všechno znám jen z doslechu nebo médií. Musela být strašně zoufalá, sama, daleko od rodiny. Neodsuzuju jí, úplně jí chápu. Nechtěla tady nechat syna samotného, milovala ho, byl pro ní vším. Neodsuzujte, je to chudák nešťastná holka, které nikdo nepomohl.
Děkuji za Váš příspěvek, takže jsme to my některé zde navnímaly správně, dle skutečného stavu celého velmi smutného příběhu ŽIVOTA jedné lidské bytosti, jednoho a jedné z NÁS. Děkuji, že jste nám napsala ❤️❤️❤️.
Krásně jste to napsala, mockrát děkuji za Vaše slova... Není v tom žádná podpora takto hrůzného jednání, ale hluboké lidské pochopení ❤️❤️❤️. To doufám cítí všichni zde diskutující. Nečetla jsem zde žádný komentář, v kterém bychom se alespoň trochu zamysleli my všichni, proč dochází k takovému extrémnímu jednání, jak lidem kolem sebe naslouchat a pomáhat a ne je trestat, když jsou na dně!!! A soudit někoho, když nemám všechny informace a neznám všechny detaily, mi přijde opravdu UBOHÉ!!!! Jsme lidská společnost, kde každá lidská bytost žije svůj jedinečný příběh ŽIVOTA a můžeme si jenom a pouze pomáhat a mít se rádi !!!
Pokud prezident uvedl jako důvod udělení milosti "pracovitost a erudici," pak se ale shodl s odvolacím soudem v této okolnosti.
„Soud druhého stupně považuje za příliš odvážné hodnotit v jeho prospěch jeho ‚pracovitost‘ a ,erudici‘, protože právě tyto dvě vlastnosti se nejvíce negativně projevily ve způsobu spáchání trestné činnosti."
Tímto názorem odvolací soud de facto potvrdil pracovitost a erudici odsouzeného, tedy to, co prezident uvedl. To, že odvolací soud považuje za příliš odvážné hodnotit tyto skutečnosti ve prospěch odsouzeného a naopak v pracovitosti a erudici vidí negativní projev odsouzeného, byť ve způsobu páchání tr.činnosti, je jen svým způsobem potvrzení toho, že odsouzený byl pracovitý a erudovaný, což je jistě pozitivní na osobě odsouzeného, ale soud, ač v jiných případech toto ve prospěch odsouzených běžně hodnotí, tak v tomto případě to považuje za "příliš odvážné," čímž ale říká, že na to soud nemá odvahu.
Tedy odvolací soud při hodnocení jedná podle toho, na co má nebo nemá odvahu - to je tedy ale katastrofální postup soudu, který hodnotí skutečnosti podle toho, zda má nebo nemá odvahu něco nějak zhodnotit.
Na jedné straně tyto skutečnosti prezident použije jako důvod k udělení milosti, což je rovněž zarážející, nicméně ani milost odůvodňoval nemusí, a na druhé straně odvolací soud uvede, že považuje za příliš odvážné, aby mohl stejné skutečnosti hodnotit v podstatě tak nebo onak, tedy v rámci posuzování a hodnocení zahrnuje do tohoto postupu na co soud odvahu má nebo nemá. Má se řídit zákonem a nikoliv tím na co má nebo nemá odvahu!
Naprostý souhlas s Vámi p.Formanová ❤️
Speciální elektrický vozík stál milion sto padesát tisíc korun.
Auta, ve kterých jezdí politici jsou daleko dražší. Politikům na ně přispíváme svou prací a daněmi. Takový vozík by měl potřebný dostat automaticky a bez sbírek.
Naprosto s Vámi souhlasím! A tento týden dle zpráv z tisku si poslanci a senátoři odsouhlasili navýšení svých platů o 6 000 Kč, nestačilo jim v této dnešní době 90.000 Kč (prý průměrný plat poslance a senátora) a až 64.000 na speciálních příspěvcích a bonusech... (Náhodou jsem se octla myslím předevčírem u zapnuté televize s touto tabulkou nových platů)
Vážně si z nás dělají legraci a smějí se nám tímto do očí 😔😓.... Proč? Jak dlouho ještě?... Ptám se sama sebe a neznám odpovědi...
Základní otázkou je to, co dělat se zradou. A je jedno, jestli vás zradí manžel nebo kamarádka nebo společník ve firmě. Odpouštět a zkoušet to dál unést? Nemůžete už věřit. Ztratila se důvěra. Poškodil se původní kamarádský a důvěrný vztah. Co s tím? Asi jedinou cestou je postupně a jasně si uvědomit realitu. Postupovat pragmaticky a překonat zklamání. Připravit si půdu k ústupu. V podnikání odejít ze společné firmy a pokusit se minimalizovat materiální škody. Hledat si jinou pracovní náplň. V přátelství utlumit vzájemné kontakty a minimalizovat sdílení intimních hovorů, nesdělovat věci, které by bývalý kamarád mohl používat proti vám. Snažit se i za cenu výmluv postupně vycouvat z důvěrného přátelství. Vzdálit se a hledat nové přátele, nové zájmy. Učit se být sám se sebou a nebýt tak závislý na přítomnosti jiných "kamarádů". V manželství začít připravovat svůj odchod a budovat materiální jistoty pro oddělení soužití. Vlastně to nemusí být hned rozvod, ale pouze postupná rozluka. Nejdříve rozluka psychické závislosti, poté i materiální rozluka. Hledat možnosti rozestěhování. Nebránit tomu druhému v kontaktu s dětmi. Jen odejít a žít si svůj život sám a s dětmi. Je zajímavé, že v prázdném bytě je najednou "tajný kontakt" s milenkou méně zajímavý a vzrušující. manželovi a otci začne být častěji smutno po rodině než po milence. Nedělat výčitky a cirkus (a kdyžtak jen na začátku, aby bylo jasno, o co jde a v čem je problém).Později už ne. Nedělat schválnosti a nevyčítat.Dospělý průměrně inteligentní člověk ví sám. Nevrhat se do nových vztahů. Nemstit se. Pak se uvidí!
Děkuji p.Ivano Ebuová, poctivý a krásný názor, upřímně a s láskou napsané. Děkuji Vám, moc jste mi pomohla. Cítím to stejně, jenom jsem NEBYLA SCHOPNA TO TAKHLE JASNĚ A ČISTĚ DEFINOVAT A ŘÍCT SI TO SAMA SOBĚ NAHLAS. Snažila jsem se změnit sebe a být ještě víc tolerantní k chybám druhých, ale po letech snažení se jsem zjistila, že každé řešení čehokoliv je správné a současně i nesprávné, vše je dáno úhlem pohledu, optikou, kterou každý z nás, dle svých možností a aktuálních dovedností, je schopen použít... A mně se Vaše optika velmi líbí, je laskavá a spravedlivá ke všem, i z dlouhodobého hlediska 👍😊❤️
Psychotesty určitě ne, ale alespoň jednou za život by zkouška ohledně dopravních předpisů neuškodila. A na silnici, kde běžně jezdí automobily možná i povinné jedno zpětné zrcátko, ale to už bych chtěl moc 🙂
Zpětné zrcátko na kole by se mi líbilo, v tomto s Vámi souhlasím. Já bych si klidně dala zrcátko na obě strany 😉👍. Věděla bych, co se děje za mými zády a nemusela bych se tak otáčet, cítila bych se tak bezpečněji. Takhle musím spoléhat na sluch a intuici a když to nejde, prostě otáčím hlavu dozadu... Už aby to bylo... Dříve by nikoho nenapadlo si nasazovat "něco" na hlavu před jízdou na kole, dneska je povinné mít ochrannou přilbu, praxe nám hned ukázala, že je to dobře... Tak doufám, že si budu moct brzy zrcátky dovybavit své kolo 😄👍
Jde vidět, že neumíš rozlišit pravou lásku a tělesnou touhu. Když cítím lásku k ženě, tak je to čistá emoce, která směřována k tomu člověku, jako osobě a ne k jejímu tělu. Osouložit se dá kdejaká žena, ale pravá láska to je něco na úplně jiné úrovni , ale je k tomu zjevně potřeba určitá mentální kapacita, aby jste takový koncept pochopili, no škoda pro vás, tak si dále řešte své nadmíru důležité sexuální problémy.
😄😄😄... Já to věděla, že budete chlap !!! 👍👍👍... Byť zatím trochu ještě neochotně, tak s Vámi musím vlastně souhlasit... Vnímám to teď stejně. Lidé si pletou LÁSKU s emocí a touhou vlastnit. Mějte Lidé krásný a LÁSKOVÝ celý život !!!!! Alespoň to zkuste!!! Život je fakt krátký, není na co čekat ❤️❤️❤️
Máte pravdu. Asociace kadeřníků i kosmetických salónů misterstvu předkládají jak by to šlo řešit, ale ministři stále vymýšlí, jak to totálně zamotat. Služby od října zavřené, takže nemohou mít vliv na šíření epidemie, která byla např. v únoru, ale pořád se bude vymýšlet jak v salónech zabránit nákaze. Spíš jde o bránění v podnikání.
Přesně tak, naprostý souhlas s Vámi 😊👍👍👍
Vloni rozkvetla merunka 19.3 na Josefa.Dnes je 5.4 a po květech ani památky.
Po dnešní návštěvě naší zahrady hlásím, že naše ranní meruňka je celá rozkvetlá. Ty pozdnější odrůdy se teprve pomalu chystají 🤔... Budu se modlit, aby tento týden nezmrzly 😌... Loni vše na naší zahradě zmrzlo, meruňky nebyly 😓...
Mohu potvrdit, všude se nehorázně kácí, ve městech nebude stín.
Dobrý den přeji všem zde diskutujícím... I já mohu bohužel potvrdit, i u nás v Brně se hodně kácí, např. dnes při cestě domů ze zahrady jsem byla v šoku, na ulici Poříčí, břeh řeky Svratky lemovaly vzrostlé stromy, byly kus za svodidly čtyřproudové silnice a dneska .... Šok!!!! Stromy jsou pryč, je tam strašně moc světlého, prázdného prostoru!!! V létě tvořily ty stromy příjemné klima u břehu velké řeky v centru Brna 😥😢😓. Jedná se o úsek cca 100 m dlouhý, možná i více... V plánu je sice rekonstrukce břehů řeky Svratky, ale nečekala jsem, že budou takové oběti!!!!! Stromy mám ve velké úctě a už se na to dívám tak, že než ty nově vysazené stromky (pokud je tam vůbec má někdo v plánu vysázet) vyrostou v krásné velké stromy, já už zde nebudu, je mi totiž přes padesát 😫😖😞.... Nikdo nám obyvatelům nic neoznámí, nikdo se nás na nic neptá a až jedete kolem, zalapáte po dechu a vytřeštíte oči, když to vidíte!!!! Mně bude trvat alespoň tři roky, než je tam ty stromy přestanu očima hledat a smutnit po nich. Mám často pocit, že to kácení ve městech je chaotické a neodborné a bezohledné, že ten, kdo o kácení stromů rozhoduje, se už nikomu dál nezodpovídá 😠😠😤. Chce se mi plakat z toho... Pro mě dnes smutný konec Velikonočních svátků. Přeji Vám všem ale krásné dny a opatrujte se !!!
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Laik těžko rozpozná hranici, kde "jen toxický" člověk přechází v člověka duševně nemocného. Kde končí špatné chování, pocity nadřazenosti, snaha vybít si svoji nespokojenost na tom druhém a začínají třeba persekuční bludy.
Tři roky mi trvalo, než se dotyčný dostal do odborné péče a pak se vše změnilo k lepšímu.
1 odpověď
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Prosím, poradíte jak na to? ... Kam se obrátit?
1 odpověď