Zcela jiste to ma byt uloha s jednim jasnym vysledkem (postupem), navic nijak slozita na vypocet, neboli odpovidajici treti tride - alespon dle skolstvi, ktere si pamatuji z detstvi ja. Urcite nejasnosti vznikly pravdepodobne tim, ze autorka clanku nevyfotila celou stranku, prip. kapitolu. Nicmene to nic nemeni na skutecnosti, ze tak je zde uloha ctenarum predlozena, vede diskutujici k ruznym vysledkum, ktere jsou z jineho uhlu nahledu na priklad take pravdive (od jednodussiho postupu po slozitejsi). I kdyby byl priklad tretakum zadan v teto podobe, tak na tom nevidim nic spatneho, protoze jeho reseni vede k zamysleni, k ruznym nahledum na reseni, kreativite, podpore logickeho uvazovani, ke spolecne diskuzi mezi detmi a jejich rodici, mezi detmi a ucitelem, pripadne mezi detmi navzajem. Ucelem je, a melo by byt, aby deti matematika take bavila a aby je vyuka motivovala pro dalsi studium predmetu! A kdyz uz nic jineho, tak to detem ukaze, jak dulezite je (nejen) u matematiky presne zadani, pokud chceme dojit ke konkretnim jasne danym vysledkum.

Ja obecne nemam rada kdyz se z deti delaji hlupaci, deti mohou byt inteligentnejsi i pomalejsi (ostatne stejne jako je to u dospelych). Naucit se v matematice postup je pomerne jednoduche, naucit se k tomu i myslet a motivovat druhe k tomu chtit vubec myslet, to je slozitejsi, o to vice ale potrebnejsi a smysluplnejsi - jak pro konkretniho jedince tak i pro spolecnost.

Tak je to trocha logiky a scitani do 140, to by tretak zvladnout mohl. Spravnych vysledku to ma ale nekolik, nektere postupy mi pripadaji pro dite ze treti tridy jeste slozitejsi. Vazne nevim co tim chtel basnik (autor prikladu) rici, zejmena kdyz neni znam kontext a ani nejsou k dispozici zadne vyplnene kyticky pro priklad jak dale postupovat. Takhle se kazdy dobere nejakeho vysledku a kazdy bude vicemene spravny.

Podivala jsem se, jestli uz sem autorka nenapsala vysledky podle ucebnice, zatim tady nic neni. Ukol je ale vytrzeny z kontextu toho co se v kapitole knihy probira a ma proto vice reseni (od spolecneho delitele po scitani listku v ruznem poradi), vsechno lze povazovat za spravne. Psala jsem tady vcera svoje vysledky bez postupu jak jsem k nim prisla, ale asi je to autorce jedno a pise to sem kazdy, tak napisu i muj postup, ktery me napadl hned jako prvni (byt jak pisu vyse existuje zpusobu vyporadani se s problemem vice).

70, 48, 140

U prvni kyticky se pokracuje v rade po deseti, takze 10, 20, 30, 40, 50, 60 a dalsi je tedy 70. Spolecnou maji radu cisel, v tomto pripade vzdy 10.

Druha kyticka funguje stejne, nejnizsi cislo je tam 8, pak je 9, 20, 28, 39 a 40. Mezi cisly neni skok vzdy o 10, ale mezi 8 a 9 je 1, mezi 9 a 20 je 11 a mezi 20 a 28 je 8. No a pak se tato tri cisla (1, 11, 8 ) jen opakuji, kdyz mezi mezi 28 a 39 je skok o 11, mezi 39 a 40 skok o 1, od posledniho cisla 40 bude tedy skok o 8, takze dalsi cislo bude 48.

Posledni kyticka zacina od 0, 8, 20, 70, 82 a konci 90. Mezi nulou a 8 je 8, mezi 8 a 20 je 12 a mezi 20 a 70 je 50. A opet jsou zde 3 skoky cisel ktera se opakuji (zde 8, 12 a 50). Takze mezi 70 a 82 je skok o 12, mezi 82 a 90 je skok o 8, zbyva tedy skok o 50, coz cini u cisla 90 cislo 140.

Listky u kazde kyticky maji tedy spolecne to, ze pri postupu od nejnizsiho cisla po nejvyssi skacou cisla na 3 ruzne zpusoby, ktere se dale opakuji. Stejny je i postup u vsech kyticek.

Zleva - 70, 48, 140.

Okvetni listky kazde kyticky maji spolecnou ciselnou radu (opakuji se stejna cisla v ruznem poradi) podle vypoctu, ktery je snadno k rozpoznani u prvni kyticky. Postupujeme vzdy od nejnizsiho cisla k nejvyssimu, pricemz u prvni kyticky jsou rozdily vzdy 10, u dalsich dvou se pak ale jedna 3 odlisna cisla. Kyticky by takto mohly mit i vice listku, na tom vubec nezalezi.

Zadani nezni doplnte doprostred cislo spolecne vsem okvetnim listkum...