Malé dítě potřebuje kvalitní a komplexní kontakt s mámou (nebo aspoň tátou), ne klecový odchov a pár chvil s uštvanou, rozpolcenou a/nebo nepřítomnou matkou. Bohatství a spokojený život lidí leží v pevných a vztazích a vyvážených osobnostech, které se budují už od prvních roků života. Nejen, že je tento proces osvědčený tisíciletými tradicemi, ale dnes je to i potvrzený vědecký fakt.

Trend posledních staletí hnát matku do produktivní aktivity a dítě odložit na druhou kolej má původ v naprosto odlišných socioekonomických podmínkách, než jak žijeme dnes, i jak lidé žili před nástupem industrializace.

Děsit matky chudobou je absolutní zvrácenost. A nesmysl. Sama jsem jako samoživitelka s rodičovským příspěvkem pobírala dávky hmotné nouze do tří let věku syna. Byly to ty nejkrásnější chvíle, na které s láskou a nostalgií vzpomínám. Prostě jsme neměli na dovolenou, na auto ani na chození po kavárnách, obchodech a salonech, ale byli jsme spolu a nic nám nechybělo. Nikdy bych to nevyměnila za žádnou materiální pseudojistotu. A zpětně vím, že jsem pro syna udělala maximum, když mě potřeboval nejvíc.

Mezi námi, kdyby byl život s batoletem tak nesnesitelný, tak mezi chudými a nejchudšími není tolik mnohočetných rodin - a to nemluvím o sériových rodičkách, které žijí z příspěvků a děti za sebou táhnou.

Pojem svoboda je dnes tak přetočený a nefunkční, že lidé nevidí a ani nemají vidět, že jsou dobrovolnými otroky materiálních hodnot a absurdních argumentů proti přirozenosti a jednoduchosti, s jakým lze bohatý a spokojený život žít.

V knize Dobrá znamení už před 30 lety Terry Pratchett a Neil Gaiman nastínili myšlenku, že dopravní uzly v Anglii jsou tím nejpromyšlenějším masovým modlitebním mlýnkem samotného Satana, které spolehlivě naštvou tisíce lidí denně, kteří si pak schladí žáhu na tisících dalších spolupracovníků, podřízených a poskytovatelů služeb, kteří pak otráví svoje zákazníky i rodinné příslušníky. Co by se démon roky lopotil s pozvolnou korupcí jediné duše, když lze snadno zkazit miliony lidí denně dopravní zácpou?

No já si zrovna tak ke konci článku říkám, že psát článek o školních svačinách po týdnu praxe už je celkem "soc-med" fetiš, takže má pisatelka veliký plus za sebereflexi a nadhled. 😄 😄

Snad vás ta posedlost taky přejde a dítě bude brzy ochotně, nebo aspoň shovívavě - když už ne vděčně, co bychom ještě chtěli - žvýkat cokoliv, co se vám do boxíku podaří ráno sloučit do poživatelné nutriční jednoty 😄 A že to aspoň doma zase včas vyndá z tašky, když se rozhodne, že si radši počká na oběd, nebo si v zápalu přestávkových dobrodružství na nějakou sváču ani nevzpomene.

Jako máma třeťáka podobného "modelu" držím pěsti 😉

Strašně moc to Kátě a její rodině přeju. Kdo prská, že dělají hloupost, si ten názor vycucal z titulku a kveruluje tady nad vším. Ti dva už mají leccos za sebou a Katka není žádná hloupá buchta, co neví, co je pro ni dobré.

Přiznám se, že to rádio ráno poslouchám dnes už hlavně kvůli ní a nemůžu se dočkat, až se zase vrátí na svoje právoplatné místo po boku Leoše a Patrika, kde je nejen nedocenitelným týmovým hráčem, ale dokáže tu show s přehledem táhnout i sama. Je to krásná, chytrá, vtipná, talentovaná, charismatická a zkušená a při tom skromná a normální ženská. A navíc neskutečně sympatická, žádná slepice, co se honí za slávou a v chlapech hledá bůhvíco.

O kolika celebritách nebo vůbec ženách plnících titulky novin se tohle v Česku dá říct?

Lituje toho, že ona musela poslouchat kritiku, omlouvá se své komunitě, že to za ni museli schytat. To je ale zlý a ošklivý svět, ve kterém nemáme kontrolu nad tím, jak lidé reagují. Nemělo by v omluvě vyznít nějaké přijetí zodpovědnosti?

Tady jde o to, že ona sama ví, že na tu sportovní část té disciplíny nemá a ani se o to nechce snažit. Jenže tohle je sportovní olympiáda. Nejlepší z nejlepších. Originalita i v tanci musí na sportovní soutěži být spjata s vrcholovým sportovním výkonem.

Tady si Austrálie připsala akorát tak hvězdičku za účast, čímž ale poškodila úroveň celých her, nejen téhle disciplíny, která je sama o sobě celkem novátorská pro OH.

Když chtěla být tahle slečna hlavně originální, mohla jít do Eurovize, tam by se letos blýskla.

Jít na OH a cíleně nechtít porazit silné sportovce, pouze přijít a bez sebereflexe a rozmýšlení důsledků se prostě jen předvést a pohrát si (ano, jako na besídce, s hvězdičkou a potleskem za účast) je ztělesněním postmoderního rozkladu pevných a nezbytných hodnot zachovávajících kvalitu a snahu o zdokonalování lidského ducha i díla.

A že to posvětí olympijské komise a samotný stát tohle vyšle jako svoji reprezentaci, dokazuje, jak hluboko sahá úpadek dnešní společnosti i na tomhle poli.

v autě mu našli trávu asi jen proto, že všechno ostatní už měl v sobě. tohle člověk po trávě nedělá, rozhodně nemá nekontrolovatelné záškuby v obličeji a nepotřebuje být nošen ve svěrací kazajce. vypadal, jako by si spíš přivezl něco ostřejšího z domoviny...

Tady jednak autor predvadi vyhodny balicek "nafoukany a omezeny + blbec do 99let v cene", kdyz se uz v uvodu sveho paskvilniho clanku priznava, ze vlastne nema zadne zkusenosti a ve svete pobytovych dovolenych je jak Neznalek v Chorvatsku, a jednak ukazuje, jak to vypada, kdyz nekdo placa blbosti jen proto, aby si ho nekdo vsiml.

Hezky clanek, opravdu povedene srovnani pro dnesniho globalniho cloveka. Kdo cte s otevrenou mysli a ne pres filtr vlastnich takovych nebo onakych politickych postoju, dokaze ocenit tuhle jinou perspektivu.

No dobre, tak at se resi jadro pudla. Rekla, ze je to samy cukr. Je to pomluva nebo jen nazor mozna nevhodne sdileny na vlivne platforme? At zacnou u testu místních znacek, jestli je tam fakt vyrazne vetsi podil cukru. Pak se muzou dohadovat dal...

Boze, to jsou zase teorie. Mrknete se na dokumentarni serial Starodavne Apokalypsy. Je tomu venovan cely dil a dava to smysl vetsi nez ty snusky nesmyslu, co tu jsou bez spetky zamysleni predkladany.

Ale jako jo, vsechno je to pravda. Az na to, ze se tu srovnavaji jabka a hrusky.

Za prve, montessori jako system je v prvni rade o predskolnim a skolnim vzdelavani. Predne v tom skolnim vzdelavanim z tech 4 piliru zbyvaji leda ohlodane pahyly. Respek k diteti kolikrat jen pred fotakem, svoboda zadna, zodpovednost nucena bez vnitrni motivace, prostredi jako potemkinova vesnice uprostred precpaneho vezeni.

Druha vec je dobre zminena v tom, ze nekdo ty hranice nenajde cely zivot. Ale kdyz nejsou tyhle zaklady, neni ani v rodinne vychove pro tyhle naprosto zakladni premisy podnetne prostredi. Samo sebou takova vychova v rodinach proste neni. A recnit o tom muzeme, jak chceme, ale Rousseau taky napsal Emila krasne, zatimco vsechny svoje deti nechal napospas sirotcincum.

To se divim, ze nepadlo slovo primo o "kvalite" ryb ci masa prodavaneho Lidlem. Maso jsem tam kupovala za ty roky celkem 3x. 2x z toho jsem vracela cosi lepiveho a pachnouciho, byt dobre zabalene a nekolik dni pred expiraci. Par tydnu zpet jsem tam sla prave za lakavou cenou lososa. Kdyz jsem videla tu rozmocenou nahnedlou brecku, ve ktere se chudak macel, zase jsem rychle vybehla.