V knize Dobrá znamení už před 30 lety Terry Pratchett a Neil Gaiman nastínili myšlenku, že dopravní uzly v Anglii jsou tím nejpromyšlenějším masovým modlitebním mlýnkem samotného Satana, které spolehlivě naštvou tisíce lidí denně, kteří si pak schladí žáhu na tisících dalších spolupracovníků, podřízených a poskytovatelů služeb, kteří pak otráví svoje zákazníky i rodinné příslušníky. Co by se démon roky lopotil s pozvolnou korupcí jediné duše, když lze snadno zkazit miliony lidí denně dopravní zácpou?
To nebyl kousek ubrousku, ale ubrousek po celé délce rohlíku po obou stranách přilepený na ten řez máslem, nebo taveňákem, a oloupat to bylo děsné, přestávka na to skoro nestačila. Peklo.
Přesně, dneska se řekne školní svačina a vzpomenu si na gumový rohlík s taveňákem olepený dokola jemnou neodstranitelnou vrstvou ubrousku, co se lepil mezi zuby, když už nebylo zbytí a hlad byl silnější.
Ale trauma je trauma, pokud do té vzpomínky člověk pokaždé skočí placáka a ..plácá se v něm bez užitku.
Špatná zkušenost se ale má využít jako trampolína, od které se odpíchneš a načerpáš z ní sílu, abys změnil kurz ve svůj prospěch. Třeba tak, že při vzpomínce na ten hnus a odpor hned dostaneš chuť vymést špajzku, z posledních večerních sil nebo vteřin ranních příprav umyješ jakoukoliv vhodnou nádobu a prostě tam tomu dítěti nasekáš jídlo tak, aby to po otevření za 3 hodiny pořád ještě bylo jídlo a lákalo to ke konzumaci :D
já jsem teda dítě byla, ale jídlo jsem nevyhazovala a pokud jsem svačinu nesnědla, tak jsem ji buď dojedla doma, nebo řekla, že mi nechutnala a příště jsem dostala něco jiného. Vy jste musela doma lhát? To je mi vás líto.
Moje starší ségra moc nekomunikovala. Spíš komunikovala plíseň pod skříní, kam svačiny občas mizely. Taky jsem mámě moc nedovedla vysvětlit, že gumový rohlík s mazacím sýrem a integrovaným papírovým ubrouskem tak moc nedocením, i když jsem se o to snažila. Dneska chápu, že to jako samoživitelka v 5 ráno nad chudou spíží viděla jako přiměřenou a hospodárnou redistribuci zdrojů.
Já jsem na základce nedostala nikdy žádnou svačinu. Vždy jsem měla to, co mi mamka připravila. Jediné co jsem dostala, to bylo mléko ve čtvrt litrové lahvičce. Když je v zimě přivezli pozdě, tak nám je naskladali ve třídách u kamen, aby roztálo. Od té doby nesnáším teplé mléko. A stejně jsem potom zjistila, že to mléko není zdarma. Naši je museli platit. Byla jsem vděčná, když přestali. Stejně končilo v umyvadle.
Přesně tak mi to vypráví kolegyně 😄 Taky jí zůstala doživotní averze!
Já svačinovala jak šílená, aby mi (bohužel dost pozdě) došlo, že vlastně nechápu, na co potřebuje dítě svačinu, když se ráno nasnídá a nejpozději ve 12 má oběd. Dáváme snad dětem doma svačiny? Zakázáno, nejedly by oběd!!! Takže dostal nějakou jakž takž zdravou sůšu, aby moc nevybočoval z řady a nazdar svačiny, nechci o vás vědět. A super boxík se nám rozbil do měsíce, takže po nakoupení asi 10 dalších boxíků jsem mu to začala dávat do jakýchkoli krabiček, které běžně používáme na jídlo a funguje to skvěle. Ale tyhle móresy na váš přejdou asi až se třetím dítětem 🙂)))
Můj syn na oběd začal chodit až teď ve třetí, kdy přešel z největší školy v kraji do vesnické malotřídky, kde má na jídlo prostor a klid.
Takže spáchat každý den svačinu, kterou byl ochotný a schopný sníst a navíc aby přitáhla jeho pozornost; aby si na ni vůbec vzpomněl, protože hlad vnímá pouze, když se na něj může soustředit, což je v přecpané škole vzácné, ale pak se naopak hlady nedokáže soustředit na nic; aby v ní nebyly polotovary a příliš sacharidů, protože pak máte na krku vlkodlaka s břichabolem, bylo zdrojem břichabolu pro mě.
Tři jídla denně jsou přitom u nás neudržitelná. Sice to roste a posledních pár měsíců se to konečně rozjedlo na pravidelné plné porce a v nové škole díky Bohu baští, ale stejně mám doma ten druh dítěte, které potřebuje jíst malé porce víckrát denně a pohled na plný talíř se rovná krutému psychickému nátlaku a bezohlednému, nepochopitelnému domácímu násilí.
Taky už si nad bento boxíky v eshopu jen vzdychnu a pak případný ovozel s kusem pečiva strčím do čehokoliv, co se vejde do aktovky přecpané učením. Dokonce jsem se odhodlala i k úpadku ve formě svačiny kupované, když si místo chleba vybral balení kelímků Kiri Křup 😄
No já si zrovna tak ke konci článku říkám, že psát článek o školních svačinách po týdnu praxe už je celkem "soc-med" fetiš, takže má pisatelka veliký plus za sebereflexi a nadhled. 😄 😄
Snad vás ta posedlost taky přejde a dítě bude brzy ochotně, nebo aspoň shovívavě - když už ne vděčně, co bychom ještě chtěli - žvýkat cokoliv, co se vám do boxíku podaří ráno sloučit do poživatelné nutriční jednoty 😄 A že to aspoň doma zase včas vyndá z tašky, když se rozhodne, že si radši počká na oběd, nebo si v zápalu přestávkových dobrodružství na nějakou sváču ani nevzpomene.
Jako máma třeťáka podobného "modelu" držím pěsti 😉
Strašně moc to Kátě a její rodině přeju. Kdo prská, že dělají hloupost, si ten názor vycucal z titulku a kveruluje tady nad vším. Ti dva už mají leccos za sebou a Katka není žádná hloupá buchta, co neví, co je pro ni dobré.
Přiznám se, že to rádio ráno poslouchám dnes už hlavně kvůli ní a nemůžu se dočkat, až se zase vrátí na svoje právoplatné místo po boku Leoše a Patrika, kde je nejen nedocenitelným týmovým hráčem, ale dokáže tu show s přehledem táhnout i sama. Je to krásná, chytrá, vtipná, talentovaná, charismatická a zkušená a při tom skromná a normální ženská. A navíc neskutečně sympatická, žádná slepice, co se honí za slávou a v chlapech hledá bůhvíco.
O kolika celebritách nebo vůbec ženách plnících titulky novin se tohle v Česku dá říct?
Autor podle mne brečí na špatném hrobě. Kde je poptávka, je i nabídka. Dokud se bude žádat petvíno, bude se prodávat. Osobně víno nepiji, nechutná mi, rozlišuji pouze červené a bílé, používám jen na vaření. 🤗
tak on se právě snaží lidem tuhle myšlenku vůbec vložit do hlavy. že ta poptávka taky může být kvalitní a ne jen za cenu nejlevnějšího možného. že bychom si mohli začít lépe vážit jak kvalitního zboží, tak sami sebe, abychom si dovolili užít si třeba méně, ale kvalitního a ne jen slepě konzumovat cokoliv, protože je to levnější a stačí nám to. tohle autor naopak trefil na hlavičku. my jsme jako národ zvyklí se odbývat a pohrdat kvalitou, jen abychom měli možnost mít víc. kvantita před kvalitou, levnější před cennějším. a pak to taky tak vypadá v tom, jak je řízeno české hospodářství, jak prodáváme to cenné ven a sami si tu necháváme a ještě dovážíme odpad těch, kteří si sami sebe, svého zdraví, své kvality života a tím pádem také kvality svých produktů a služeb ve srovnání s námi váží mnohem více. a my pak jen nadáváme státu a EU a ostatním národům, že nás šidí. ale šidíme se sami. dokud budeme ochotně hltat kýble hnoje, nemůžeme čekat, že nám bude nabízen med.
Tady jde o to, že ona sama ví, že na tu sportovní část té disciplíny nemá a ani se o to nechce snažit. Jenže tohle je sportovní olympiáda. Nejlepší z nejlepších. Originalita i v tanci musí na sportovní soutěži být spjata s vrcholovým sportovním výkonem.
Tady si Austrálie připsala akorát tak hvězdičku za účast, čímž ale poškodila úroveň celých her, nejen téhle disciplíny, která je sama o sobě celkem novátorská pro OH.
Když chtěla být tahle slečna hlavně originální, mohla jít do Eurovize, tam by se letos blýskla.
Jít na OH a cíleně nechtít porazit silné sportovce, pouze přijít a bez sebereflexe a rozmýšlení důsledků se prostě jen předvést a pohrát si (ano, jako na besídce, s hvězdičkou a potleskem za účast) je ztělesněním postmoderního rozkladu pevných a nezbytných hodnot zachovávajících kvalitu a snahu o zdokonalování lidského ducha i díla.
A že to posvětí olympijské komise a samotný stát tohle vyšle jako svoji reprezentaci, dokazuje, jak hluboko sahá úpadek dnešní společnosti i na tomhle poli.
Titulek "smazka chtela zapasit s kravou"? uz tak netahne? Jeste dopsat, ze nosi cervene trenyrky a z pateho kolena je pribuzny se strycem z vesnice kde se narodil Putinuv svedek na svatbe.
co blbnete, tady bývá tolik sugestivních titulků... tohle je přitom náhodou vzácně akurátní popis situace. byl to rus? byl. kdyby to byl rakušan, tak napíšou rakušan, kdyby čech, tak čech. tak jak je to normální. nebo budeme politizovat už i určení národností a další názvosloví jako na západě? spíš kdyby to byl ukrajinec, tak si dovedu představit, že řeknou cizinec nebo jen muž.
a byl nahý. a sápal se na krávu. ať už za jakýmkoliv účelem. sápal se. na krávu. a ta se bránila tak, jak bylo popsáno v titulku. co je sakra na tomhle politického?
Ale článek je o tom že ty lidi škudlí v rezortu
No a ono je někde napsáno, že škudlit na dovolenou je OK a škudlit na dovolené už ne? To není o tom, kolik mám na kontě, ale o tom, proč a jak s tím zacházím. Je to čistě o nátuře, nikoliv o třídní příslušnosti a už vůbec o tom, jak se chovám na dovolené v zahraničí.
Jsou lidi, co škudlí vždy a všude a na všem. Často jsou to lidé chudí, kteří jsou na ten způsob života navyklí a prostě v té třídě takhle udržitelně fungují. Ale můžou to být i lidé s tučnými úsporami na kontě, právě proto, že škudlí nehledě na okolnosti.
Jsou lidi, co škudlí tady, aby se mohli rozšoupnout támhle a na chvíli se cítit jako páni. Střední třída? Může být, ale tohle dělají opět lidi z vyšších i nižších sfér střední třídy.
Jsou lidi, kterým peníze hoří v kapse, nezodpovědně a impulzivně hodí do placu to, co zrovna mají k dispozici, a pak využívají všech možností, jak ušetřit, "přežít" a dostat se zpět a jet dál ve stejných kolejích. Často jsou chudí, protože peníze neumí udržet, ale příjmy přitom nízké mít vůbec nemusejí.
A ani jeden z těch přístupů není hodný stát se předmětem hodnocení nějakého omezence, kterému se poprvé poštěstilo vyvalit pupek na lehátku v prvním resortu, co mu přišel na FM nabídce ze slevomatu pod ruku a teď má pocit, že může svoje vypasené, ale nutričně podvyživené soudy z optiky onoho lehátka přes ten pupek házet světu na odiv jako nějaké morální poselství. Kdo je chudý, ať zůstane doma? Neprůkazné, nefér. Kdo pije vodu a nemá lehátko, je chudý? Neplatí! Kdo si koupí pouze snídani a tu pak škudlí na celý den, je chudý? Neplatí, kradou i bohatí, co chtějí zůstat bohatí.
Podívejte se na statistiky, lidé si berou půjčky na dovolenou, nemají žádnou finanční rezervu ale moře si neodpustí... Vám to přijde normální, to je nějaká finanční gramotnost? Já platím dovolenou z peněz, které mám prostě navíc. Když je nemám, sedím holt na zadku, protože až se mi pokazí auto, pračka, lednice, budu rád že jsem to nedal za týden na pláži..
No a co ti,co si nasetri proste na to, co se tady namyslene povazuje za "chudou" dovolenou? Ja si setrim cely rok prave na to, aby si moje rodina mohla zdravy pobyt u more jednou rocne uzit. Nepotrebuju k tomi lehatka ani resorty, naopak mam rada klid maleho apartmanu, kde si sami ordinujeme, kdy budeme jist, jak daleko od ubytovani se vzdalime a kde vubec budeme jist, kdyz mluvime o te penzi. Radeji si rano privstanu a na trhu koupim cerstve pečivo a ryby, ktere si sami uvarime. Levne zapadle mistni restaurace tu a tam zase vic nez all inclusive bar nechaji ochutnat autentickou mistni kuchyni. A pres den v horku stejne nikdo poradne nema hlad. Voda je na osvezeni i zavlazeni nesrovnatelne lepsi nez jakekoliv nobl michane koktejly. Vetsinu casu na plazi stravime ve vode, chodime po plazich a nebo proste objevujeme, co pobrezi nabizi. Chytat bronz na lehatku muzu i na louce u domu, k tomu nemusim jezdit do Egypta. A vubec, tyhle pobyty all inclusive byvaji kolikrat levnejsi nez si vyrazit do apartmanu na vlastni pest. Takze jaka pak chudina. Jediné, co ma v tom clanku hlavu a patu, je vytka k tajnemu cpani si snidane do kapes. To se da pochopit treba u kousku ovoce, co uz nedojim, ale delat si svacinove zasoby na cely den...no ani to nedelaji jen chudi. Kolikrat bohati lide jsou bohati prave proto, ze jsou vynalezavi skrblici a kazdou korunu dvakrat otoci.
Tady jednak autor predvadi vyhodny balicek "nafoukany a omezeny + blbec do 99let v cene", kdyz se uz v uvodu sveho paskvilniho clanku priznava, ze vlastne nema zadne zkusenosti a ve svete pobytovych dovolenych je jak Neznalek v Chorvatsku, a jednak ukazuje, jak to vypada, kdyz nekdo placa blbosti jen proto, aby si ho nekdo vsiml.
Váženi,než začnete psát takové hlouposti seznamte se s realitou.parkovaci karta není vydávána na konkrétní vozidlo,a není na ní žádná SPZ,která by se musela shodovat s SPZ daného vozu.tudíž tato parkovací karta je přenosná na jiné vozidlo přepravující osobu ,která je držitelem této karty a průkazky ZTP,nebo ZTP/P
Ale to vite, ze i na spz muzete sve ztp misto mit. Treba, kdyz v tom miste bydlite, mistni rada vam to schvali a zaplatite si ho. Je to sice vzacne, ale jde to. Stejne jako kontrola faktu pred jejich vyvracenim ;)
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Malé dítě potřebuje kvalitní a komplexní kontakt s mámou (nebo aspoň tátou), ne klecový odchov a pár chvil s uštvanou, rozpolcenou a/nebo nepřítomnou matkou. Bohatství a spokojený život lidí leží v pevných a vztazích a vyvážených osobnostech, které se budují už od prvních roků života. Nejen, že je tento proces osvědčený tisíciletými tradicemi, ale dnes je to i potvrzený vědecký fakt.
Trend posledních staletí hnát matku do produktivní aktivity a dítě odložit na druhou kolej má původ v naprosto odlišných socioekonomických podmínkách, než jak žijeme dnes, i jak lidé žili před nástupem industrializace.
Děsit matky chudobou je absolutní zvrácenost. A nesmysl. Sama jsem jako samoživitelka s rodičovským příspěvkem pobírala dávky hmotné nouze do tří let věku syna. Byly to ty nejkrásnější chvíle, na které s láskou a nostalgií vzpomínám. Prostě jsme neměli na dovolenou, na auto ani na chození po kavárnách, obchodech a salonech, ale byli jsme spolu a nic nám nechybělo. Nikdy bych to nevyměnila za žádnou materiální pseudojistotu. A zpětně vím, že jsem pro syna udělala maximum, když mě potřeboval nejvíc.
Mezi námi, kdyby byl život s batoletem tak nesnesitelný, tak mezi chudými a nejchudšími není tolik mnohočetných rodin - a to nemluvím o sériových rodičkách, které žijí z příspěvků a děti za sebou táhnou.
Pojem svoboda je dnes tak přetočený a nefunkční, že lidé nevidí a ani nemají vidět, že jsou dobrovolnými otroky materiálních hodnot a absurdních argumentů proti přirozenosti a jednoduchosti, s jakým lze bohatý a spokojený život žít.
2 odpovědi