Vy jste teda ukázkovej příklad člověka který se narodit neměl.Škoda že vaši rodiče neměli stejně stupidní názor,Nemusel by jste se trápit tím že nemáte těm jak říkáte spratkům co vyprávět protože jste naprosto nic hodného k vyprávění nezažil.Máte to ale chudý a smutný život.A ke všemu ani neumíte vychovat slušné lidi do života.

...aha a co je to "včas"?...když budete soběstačný, tak vás taková ptakovina ani nenapadne a když budete pomoc potřebovat, tak už nic nezvládnete...je to stejná hloupost, jako představa, že děti mám kvůli tomu, aby se o mně staraly...

A to je ono! Když jsem se narodil v 79 rodičům, tak se bydlelo společně s prarodiče. Pak byl panelák. Tata chodil do práce a měl dvě brigády. První auto , když mu bylo 32 let. Dnes mladý ani nechtějí makat. Radši sama škola a sedět v teploucku. Je to úplně jiná generace a většina je neuvěřitelná. Já v 45 letech posílám poslední splátku za dům. Dvě děti 17 a 13 let. 2x dovolená po týdnu za 20 let. Chtěl jsem děti a nedovedu si představit je nemít. Život by neměl smysl. Chceš je ,tam se musíš otáčet a starat. Starosti a zodpovědnost se to jmenuje, ale pokud koukám v TV , že 30 procent mladých přemýšlelo nad sebevraždou, tak co to je za slabou generaci, která se hroutí už jenom , když má nejde komunikovat a nebo maknout? Jinak dětem jsme už zařídili do budoucna i bydlení vlastní a tak se nemusí morit hypotékou a můžou si šetřit na důchod a dětem. Nez se založila rodina ,tak jsem měl s manželkou taky práci a dvě brigády a finančně jsme se připravovali. Dnes knucite? Moje babička v jedné místnosti s rodiči. Moje rodice ve dva jedna . Moje děti každý svůj pokoj. Je to holt za cenu odříkání a dřiny, ale já si svoje splnil a nestezuji si a hlavně po příchodu děti a letech prožitků a zážitků, bych to neměnil za užívání si jen ve dvou .

Nijak se s tím nevyrovnám, nebudu to pitvat. Ani soused (viz reakce výše), ani víra v cokoliv (nebo kohokoliv) nejsou stěžejní myšlenkou. Pokusím se to říct stručně: dnešní společnost se ubírá nesprávným směrem (aspoň podle mne), pokud nechceme, aby původní evropské obyvatelstvo vymřelo (a to já nechci), měli bychom to změnit.

Nechtít děti se dnes bohužel normálním stává. A to je špatně, moc špatně. A kdo tvrdí něco jiného, je u mě Pepek vyskoč.

Přivést za sebe na tento svět náhradu, je morální povinností každého z nás. Dříve, 100, 200, 300 let zpátky to nebyl žádný problém. Lidé byli věřící a žádné kraviny je nenapadaly. Za minulého režimu už sice tak moc v Boha nevěřili, ale bolševik jim to nalajnoval tak, že moc jiných možností jak se vyřádit neměli - v obchodech toho k dostání moc nebylo, cestovat se moc nemohlo, s kariérou to taky nevypadalo bůhvíjak, jednou z mála možností seberealizace bylo si postavit vlastní dům/chatu a ......... mít děti.

Dneska máme možností tolik a ženeme se za tak zvrácenými hodnotami (větší dům než soused, lepší auto než soused, dražší dovolená než soused), že na plození dětí prostě čas nezbývá. Je to ale chování sobecké a bezohledné. Bohužel, takové si nás společnost vychovala. Je nanejvýš načase, aby nás k plození začala více motivovat. A páky jsou. Nechceš mít děti, chceš si užívat, dělat kariéru, nechceš převzít zodpovědnost? V pořádku, budeš platit takové daně, že o dětech přemýšlet začneš. Jinak původní evropské obyvatelstvo vymře. Samozřejmě je na Zemi spousta národů, které s porodností problémy nemají a rády nás nahradí. Ale nebyla by to škoda?

Proto protože to je Vaše trochu i povinnost vůči i sobě a i Vaše poslání a úkol.

A co jiného po vás zůstane až tu vy nebudete než vaše děti co na vás budou vzpomínat a pokud bude vše OK tak i vyprávět svým dětem a vnoučatům nebo dokonce pravnoučatům co jste byli zač co jste zažili s tatínkem ,maminkou vaším dědečkem,babičkou, pradědečkem,prababičkou co vám on/ona vyprávěl/la o svých rodičích a prarodičích atd. Říká se nežij minulostí,ale předávat dál odkaz svých rodičů prarodičů atd, jejich vzpomínky a zážitky je to nejkrásnější a nejdůležitější co můžete udělat a pokud to vaše děti zajímá je to nejvíc čeho můžete dosáhnout.

Mladí sedí u PC,většina se ani nechce seznamovat, jen si žít co nejpohodlněji, bez starostí, případně cestovat a děti vidí jako přítěž. A potom ty vztahy, také tragédie a samozřejmě i předražené bydlení atd. Svět se změnil a my staří můžeme jen přihlížet a nedomyšlet se, co přinese vzdálená budoucnost. Ale cesta na Mars to asi nebude....

Podle počtu dětí snižovat věk odchodu do důchodu (kdysi už to tak bylo) a přiměřeně zvyšovat jeho výši. I u mužů. Nic jiného na lidi platit nebude.

Je mě jasné, že dostanu bídu ale bohužel to takhle cítím. Rozhodně není normální si říct, hmmm já ale nechci děti... Dobře, já zase nechci, aby moje děti na tvůj důchod pak vydělávali. Proč?..