tak si Lucka přivstala, aby si mohla ještě v relativně přijatelném počasí odškrtnout svůj kondiční trénink. Když uběhla (předpokládáme, že uběhla) oněch 5 kilometrů, vrátila se domů, kde však vyplýtvala poslední zbytky svých sil.
„Ten můj starej na mě mohl oči nechat, a protože jeho psí výraz už znám, věděla jsem, kam to směruje,“ svěřila se Lucka naší redakci s tím, že proběhl klasický akt lásky, který měl však fatální následky.
„Já jak teď často trénuju a dávám vše do výdrže, abych měla kardio jako Vémola, tak jsem se chopila iniciativy, jenže ten můj starej pořád nic a nic, až to se mnou, ani nevím jak, seklo. Prostě takové chvilkové zatmění a pak už jsem byla na kapačkách v nemocnici,“ popsala ony děsivé chvíle.
Všem, kdo to bagatelizují, doporučuji kanál TV Dožď na youtube, tam je vidět (a slyšet) že to byla docela slušná přestřelka. To není žádné "domácí násilí", ale pokus převzít firmu způsobem, který v civilizované společnosti nemá místo.
Však se to děje v RuSSku jak píšou.Tam žádnou civilizovanou společnost nenajdete.
Jen velmi krátce. Rusko Vašeho proruského presidenta nedosadilo, ten byl zvolen ve svobodných ukrajinských volbách, jak potvrdily i kontrolní komise ze západních zemí. Z Ukrajiny byl nucen uprchnout právě až po majdanském převratu. Kdo byl jeho hlavním hybatelem asi již tušíte, pokud jste si přečetl vyjádření právě paní Nulandové.
Mír podle RuSSka
Válku zahájil podobně jako v případě Ukrajiny (jež se liší od Čečenska tím, že je už od roku 1991 mezinárodně uznanou nezávislou zemí) vpád vojska Ruské federace na čečenské území. A bitva o hlavní město Čečenska Groznyj, k níž došlo během prosince 1994 až března 1995, postsovětské Rusko navždy změnila.
„Rusko odpovědělo v Čečensku použitím své palebné síly. Ruské dělostřelectvo a letectvo proměnilo během několika týdnů centrum Grozného, typického sovětského města postaveného z betonu a oceli, v trosky,“
dalšímu útoku na Groznyj předcházelo bombardování města těžkým dělostřelectvem a kobercové nálety ruského bombardovacího letectva. Šlo bezesporu o vyhlazovací operaci, která nijak nebrala ohled na možné civilní oběti.
Jen velmi krátce. Rusko Vašeho proruského presidenta nedosadilo, ten byl zvolen ve svobodných ukrajinských volbách, jak potvrdily i kontrolní komise ze západních zemí. Z Ukrajiny byl nucen uprchnout právě až po majdanském převratu. Kdo byl jeho hlavním hybatelem asi již tušíte, pokud jste si přečetl vyjádření právě paní Nulandové.
Putinovi se situace vymkla z rukou, dostal prezidenta Janukovyče do pasti, když mu slíbil třímiliardový úvěr a velice levný plyn výměnou za to, že nepodepíše asociační dohodu. To byla jiskra, která vzbudila tu Ukrajinskou společnost, která řekla ne.
Rusko se už na přelomu let 2013 a 2014 připravovalo na zásah: „V lednu 2014 z Doněcku začaly chodit zprávy, že do nedaleké Svjatohirské lávry začalo přijíždět několik stovek ruských turistů. Všichni byli ve věku 20 až 30 let. Uprostřed zimy. Svjatohirská lávra leží kousíček od Doněcku, kde byly koncem ledna 2014 velké proukrajinské demonstrace. Najednou se tam objevili lidé s baseballovými pálkami a začali je rozhánět. Pak se zjistilo, že to byli tito ruští turisté. Rusko se tedy připravovalo na horkou fázi od roku 2013.“ V roce 2015 Vladimir Putin přiznal, že od začátku konfliktu byli na Krymu a na východu země přítomni ruští vojáci a příslušníci vojenské rozvědky GRU.
Jen velmi krátce. Rusko Vašeho proruského presidenta nedosadilo, ten byl zvolen ve svobodných ukrajinských volbách, jak potvrdily i kontrolní komise ze západních zemí. Z Ukrajiny byl nucen uprchnout právě až po majdanském převratu. Kdo byl jeho hlavním hybatelem asi již tušíte, pokud jste si přečetl vyjádření právě paní Nulandové.
Už ve dnech vyhlášení nezávislosti Ukrajiny kolem 24 . srpna 1991 mluvčí prezidenta Borise Jelcina prohlásil, že pakliže Ukrajina vyhlásí nezávislost, tak Rusko bude mít právo zpochybňovat hranice.
Rusko se neustále snažilo ovládnout Ukrajinu: „Dělo se to celých třicet let, jen válka vypadala jinak – byla to plynová válka, informační válka, ale obrovským signálem byl rok 2003, kdy Rusko začalo budovat hráz k ostrovu Tuzla. Už tehdy ukrajinští politici říkali, že stojí před velkým problémem.
Rusko tehdy začalo budovat z Tamaňského poloostrova hráz k ostrovu Tuzla v Kerčské úžině a tak ho připojit, i když byl součástí Ukrajiny. Konflikt vyřešila načas smlouva, která uváděla, že Azovské moře a Kerčský průliv jsou vnitřní vody obou zemí. K rozhraničení však nikdy nedošlo.
Po roce 2008, po vstupu ruských vojsk na území Gruzie, už je vše jasné.
Obavy Ruska z postupujícího příklonu Ukrajiny k západu rostly. Kolem roku 2004 se mluvilo o dvou Ukrajinách, jedné prozápadní a jedné proruské atd. Proces postupoval od západu na východ a kolem roku 2014 už zasahoval do jižních, centrálních a až východních oblastí. Pro Rusko bylo evidentní, že Ukrajina směřuje na Západ.
Situace se vyhrotila na podzim 2013, když ukrajinský prezident Viktor Janukovyč na naléhání Putina odstoupil od podpisu asociačních dohod s EU.
Tady někdo dostal 8 let za 3 rohlíky???😇😇😇😇
Muže, který v Brně v době nouzového stavu ukradl v obchodním domě pět kusů pečiva, v úterý krajský soud poslal za krádež na 1,5 roku do vězení. Muž původně dostal od brněnského městského soudu trest dva roky vězení, krajský soud mu ho po odvolání snížil. Rozsudek je pravomocný. Muži kvůli nouzovému stavu v době spáchání krádeže hrozilo až osm let vězení.
Moc fabuluješ!
Nějaký odkaz na takovou pitominu nemáš?!
Plné vlaky! 😂
. V letech 1940–1941 bylo do německé ekonomiky importováno 37 tisíc tun přírodního kaučuku, z toho 31 % pocházelo se sovětské obchodní výměny.34 Ještě měsíc před útokem na Sovětský svaz překročil německé hranice vlak s nákladem v rozsahu 4,7 tisíc tun kaučuku.35 Díky zvýšenému dovozu se podařilo pokrýt krátkodobě výrobní potřebu německého gumárenského průmyslu. Navzdory všem logistickým problémům se Sovětskému svazu podařilo dostát svým závazkům a obchod se Středním a Dálných východem se nezastavil. Kromě potravin získala německá válečná ekonomika i suroviny potřebné pro zbrojní průmysl. Kromě surovin z Dálného východu a Íránu byly podstatné i další země jako Afghánistán, Filipíny, Bolívie nebo Kuba, a to především v posledních měsících spolupráce. V červnu 1941 bylo přes sovětské území do německé ekonomiky importováno ještě 782,6 tun vlny, kaučuku, wolframu nebo olejnin.36 Celkový německý dovoz ze střední a východní Asie činil za jeden a půl roku 660,9 tisíc tun surovin, z toho 67 % bylo realizováno přes sovětské zprostředkovatele.37 Více než polovina zboží byla dodána v posledním půlroce vzájemného obchodu. Asijské dodávky byly s ohledem na strukturu importu pro německou ekonomiku velmi důležité, neboť se jednalo především o potraviny pro domácí obyvatele a suroviny zpracované následně ve válečné výrobě. Například wolfram byl díky vysoké hustotě používán pro výrobu penetračních projektilů sloužících k proražení nepřátelských tanků, stěn bunkrů a dalších vojenských opevnění. Dohromady za rok a půl bylo na německý trh dovezeno 203,5 tisíc tun surové bavlny,
Moc fabuluješ!
Nějaký odkaz na takovou pitominu nemáš?!
Plné vlaky! 😂
SUROVINY ZE TŘETÍCH ZEMÍ V RÁMCI ZPROSTŘEDKOVATELSKÉHO OBCHODU Sovětský svaz měl v rámci vzájemného obchodu i funkci tranzitní země, neboť domácí exportní firmy zprostředkovávaly německým odběratelům dovoz surovin a zboží s dalšími zeměmi a regiony, například s Íránem, Afghánistánem, Mandžuskem, Japonskem nebo Jižní Amerikou. Na podzim 1939 Kreml přislíbil obchodní výměnu co nejvíce usnadnit.28 Při vzájemných vyjednáváních se uvažovalo o transportu nákladními vozy, letecky za účasti společnosti Lufthansa, nebo vodní cestou přes Leningrad, po Dunaji až do Hamburku, tyto varianty byly ovšem velmi nákladné, nebo kvůli válečnému konfliktu nemožné.29 Nejvyšší objemy zboží byly dopravovány železnicí, především po Transsibiřské magistrále, jež byla v daném období poměrně bezpečným spojením s Dálným východem, protože nebylo intenzivně kontrolováno spojeneckou armádou. Mezi Vladivostokem a Moskvou vedla další jednokolejná trať, po níž vlaky převážely pro německou ekonomiku životně důležité suroviny. I přes komplikace v podobě vysokých nákladů na přepravu, dlouhé vzdálenosti, které se snažily sovětské firmy průběžně odstraňovat, byly některé suroviny a potraviny pro německou ekonomiku důležité. Nejméně zboží bylo dovezeno z Japonska a nejvíce z Mandžuska. Nedostačující byly objemy sójových bobů na výrobu margarínu a kaučuku pro chemický a zbrojní průmysl.30 Pomineme--li nedostatečnou přepravní kapacitu sovětských vlaků, příčiny nízkého dovozu lze hledat i v námořní blokádě, špatné úrodě a japonských protekcionistických vládních opatřeních omezující zahraniční obchod.
Vy se asi moc chemii nevyznáte. (Já tedy také ne).
1) Hoření je exotermická chemická reakce, během které dochází oxidaci nějaké chemické látky. Odkaz 1
Potřebujete hořlavinu, oxidační činidlo a aktivační energii (např. jiskra).
Obvykle zabráníte-li přisunu kyslíku (vodou, oxidem uhličitým apod.) a hoření přestane.
Proč se to samé neděje u elektromobilů? Protože plamen (ionizovaný plyn ve formě plazma) je pouze průvodní jev exotermické reakce baterie, která je stejná jako při běžném vybíjení baterii, jen urychlená. Chemická reakce v baterii, i když je podobná hoření, není závislá na vzdušném kyslíku. Lithium je kov s nejmenší hustotou, silně reaktivní, jak s kyslíkem, tak třeba s vodou.
A ostatní látky? Myslíte jako oxidy kobaltu, hliníkový obal, měděné kabely apod? 🤣
2) Znáte pojem reakční rychlost?
A vliv teploty na reakční rychlost? Odkaz
"Kvalitativním vyjádřením tohoto vlivu je tzv. van't Hoffovo pravidlo, které říká, že při zvýšení teploty systému o 10 °C se rychlost reakce zvýší 1,5 až 3 krát."
Lithium je kov s nejmenší hustotou, silně reaktivní, jak s kyslíkem, tak třeba s vodou...
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Bizár pokračuje ...