Jsou úzkostlivé matky, která za každou maličkostí v otázce zdraví vidí téměř tragédii. jsou však i takové, které do školy přivedou či pustí dítě s velkou rýmou, kašlem, teplotou. Voláte v momentě, kdy to zjistíte hned na začátku vyučování... proč s dítětem nejdou k lékaři nebo nezůstanou doma., dítě si musí vyzvednout. Většinou projeví značný "údiv" - vždyť ráno a ještě před školou mu přece nic nebylo., nevadí jim tato nelogická výmluva..

"

O nutnosti pobytu v posteli při zvýšené teplotě bych polemizovala, ve prospěch té postele. Ale heslo ani bacil nazmar je úchvatné a článek je moc dobře napsaný. Díky.

Bohužel je to takovéto odezdi ke zdi. Zatím co, tady dítě pčíkne a týden skoro nesmí do školky. Moje zkušenost z USA je, že s angínou jak hrom, dostanete antibiotika a druhý den šupajdá do školy, žádný vylehávání. Ani jeden z těchto přístupů prostě není zdravý. Ale nějak ve světe nenacházím nějaký ten rozumný střed. Takže to dělám podobně jako autorka, prostě když je dítěti blbě, je v posteli, když je mu líp, chodíme i na klidnou procházku a když má jenom rýmu, vůbec to neřeším prostě děláme vše jako normálně.

Clanek se mi libil 🙂 Jen zrovna z me zkusenosti z Anglie bych rekla, ze ano, je tam uplne normalni velka zasoplenost, ale take je tam obrovsky znat jina vlhkost a pritomnost morskeho vzduchu, ktery pusobi blahodarne, proste jim to dal do neceho horsiho respiracniho rekla bych tolik neprejde... 🤷 A ve skolce je to predevsim ohleduplnost vuci tem dalsim rodicum, co chodi do prace, proto jsou z toho tak vydivoceni.

Jinak ja take moc chozeni k doktorce nemusim a proste jen zustaneme doma. Ovsem u prostredniho ditete se nam takove jedno, co vypadalo jen jako dalsi obyc skolkove nachlazeni s nejakym dnem teploty, nejakym bez, kdy ani velmi zkusena pediatricka nenaznala vubec nutnost nejakych antibiotik, najednou ze dne na den zmenil v boj o zivot. Nastesti nam prislo divne, ze se mu udelala boule za uchem, manzel jej tedy pro jistotu vzal do detske. Okamzita hospitalizace, operace, za pet minut dvanact. Uz se mu prozirala nejaka kokova potvora do mozku, xhodin operace, kde mu vyskrabali velkou cast kosti za uchem, mesic v nemocnici na silnych kapackovych atb. Nerikam, urcite to bude vzacne, ale proste oslabeny do skolky a vypadalo to jen jako zase nachlazeni, mozna zanet ucha... Preji vsem co nejlepsi imunitu! 🌷

Asi takhle, dříve jsem potřeboval tak pět piv, aby se mi zlepšila nálada... Dnes mi stačí upozornění v mailu, že na Médiu je nový článek paní Bordovské a já se hned směju, ještě dřív, než si ho přečtu. No nejsem já blázen? 😉

Mě 😁. Celou dobu, co čtu článek, myslím na ty hodinky 😁😁. Už jsem totiž na nějaké koukala, ale pořád nevím, do čeho jít.

Náš syn začal být samostatný už v 2 třídě spolu s ženou jsme ho netlačili do ničeho co by nám připadalo nebezpečné vyšlo to tak nějak samo od sebe. Ale i tak jsem byl OSPODEM prohlášen jako nejhorší otec.Nijak mi to neublížil syn dnes už navštěvuje učiliště umí si uvařit jídlo vyprat prádlo pověsit ho.Nefláká se s partou po ulicích nekouří nefetuje dobře se učí.co víc si můžu přát.Před lety mně maminka říkala že je hrdá na to že jsem její syn.Dnes já říkám svému synovi "děkuji Ti že můžu být tvým tátou

já si svačinkování užívala taky, když šla do školy nejstarší dcera... do boxíku s jednotlivými přihrádkami jsem skládala toustíčky s pomazánkou (samozřejmě hezky pokrájené na trojúhelníčky aby pěkně pasovaly do ručičky a do pusinky), pokrájené jablíčko, vykrájené kytičky z mrkvičky, kousek okurčičky, cherry rajčátka, kostička domácího perníku, minijogurtek (v té době začínaly prodávat ty minibalení a pracně jsem sháněla lžičku, aby pasovala do krabičky), pár kousků tvrdého sýra, dvě sušenčičky... (no prostě magor 😄)... dceruška pěkně spapala vždycky všechno, jen občas přišla výtka, že svačinka byla málo pestrá, protože už třetí přestávku neměla nic k jídlu (že přestávka automaticky neznamená pustit se do jídla, jsme si musely nakonec vyjasnit 😉) jo a taky ke svačince patřil jeden látkový ubrousek jako prostírání a jeden papírový na utření rukou a pusy - nepodcenit! 😄 no a pak dcera zjistila, že o přestávce může dělat i zajímavější věci než svačit a přihrádky v boxíku zůstávaly plné... taky se jí někdo smál, že má jogurt na svačinu... a jablíčko bylo na konci dne moc oschlé... a sušenky byly bez čokolády... a perník bez polevy... no jednoduše netrvalo dlouho a boxík jsem slavnostně předala dceři, ať si do něj dává svačinky podle svého - vedlo to ke změně boxíku, neb na jeden rohlík byly přihrádky nepraktické a k poučení, že když někdo chce pestrou svačinu, musí si ji pestrou udělat 😉 a pak jednu dobu naopak dělala dcera svačiny sobě a ještě i tatínkovi do práce... další dvě děti si svačinu dělaly samy víceméně od počátku a je vyřízeno 😄

Jsem matka Herodes, děcka si svačiny chystají samy, s mírnou dopomocí.

No já si zrovna tak ke konci článku říkám, že psát článek o školních svačinách po týdnu praxe už je celkem "soc-med" fetiš, takže má pisatelka veliký plus za sebereflexi a nadhled. 😄 😄

Snad vás ta posedlost taky přejde a dítě bude brzy ochotně, nebo aspoň shovívavě - když už ne vděčně, co bychom ještě chtěli - žvýkat cokoliv, co se vám do boxíku podaří ráno sloučit do poživatelné nutriční jednoty 😄 A že to aspoň doma zase včas vyndá z tašky, když se rozhodne, že si radši počká na oběd, nebo si v zápalu přestávkových dobrodružství na nějakou sváču ani nevzpomene.

Jako máma třeťáka podobného "modelu" držím pěsti 😉

Čtu a říkám si, má recht je to peklo. No ale pak jsem vlezla do Pepca a tam vykrajovátko na toasťák ve tvaru dinosaura....no vzala sem ho žejo, abych se nedostala do řečí za obyč rohlík :-D

Kdo měl kdy okoralé chleby??? Ať zvedne ruku ! Už je to fakt na palici, jak se vše před tím úžasným zázrakem "Sametová revoluce" dehonestuje! Tak nás teda odstavte (slušně řečeno) - vy mladí, úžasní, kteří nechcete ani telefonovat - možná by přišla špatná zpráva! Uchem. A když přijde jako SMS - je to OK, že je špatná??

Pamatuji se z dětství na knihu "Kubíček, kluk ze samoty". Kubíček , který dostával ke svačině krajíc suchého chleba, vykládal své matce, že někteří spolužáci mají i jablko, či dokonce vajíčko. Maminka mu vysvětlila, že "takovými mlsotami si jen kazí žaloudek".

Směju se ještě teď! Díky! Mám děti na prvním stupni a jsem tak trochu svačinově ujetá. Ale v žádné Facebookové skupině nejedu. Mám boxíky pro každé dítě asi za 400. Každý má ten svůj už od první třídy a boxik furt jako nový a skvěle mi vyhovuje. Svačiny chystám ráno a mám v tom už systém. Vždycky dávám o ovoce i zeleninu. Krájím, protože jinak se mi to vrací zpět. Pak různé pečivo s něčím. Občas ještě sušenka nebo domácí buchta nebo pár želatinových bonbónů. Dělám si stejnou svačinu pro sebe do práce, takže jsme s děckama tak svačinově propojení. Co mě ale točí jsou články o dokonalých svačinách pro dítě. Naposled tady na Novinkách recept na sandwich s tuňákovým krémem, salátem, olivami a plátky grapefruitu. Cože jako?

Tak můj syn se konečně dočkal 1. třídy, což znamená, že už nemusí zkoušet ty hrozné pomazánky ze školky. Nastalo pro něj svobodné období, kdy konečně nemusí jíst, protože on prostě nerad jí. Takže ráno ho donutím se nasnídat (úspěch je, když sní celý jogurt), na svačinu sní jedině ovoce nebo zeleninu, pak má oběd, ten si naštěstí chválí a pak bez problémů vydrží do večeře 🤦🤷 já jsem z něj na prášky, on je naprosto spokojený.

Ahoj Hanko,diskutující,trošku zapomínáte,že i chlapi ( muži ),museli řešit tenhle problém....snídani synové nechtěli ,raději si 10 min. poleželi a svačina byla nutná.Občas obal alobal v mikrotenu,nebo jen mikroten.Minerálka z domu,ovoce se vracelo,tak jsem ho postupem času zrušil.Samozřejmě jsem občas našel prošlou,zeleně kvetoucí postarší svačinu v aktovce / spíš batohu,jak tuším i někteří z Vás,ale opravdu jen výjimečně... nevyhazovali svačiny,ani jim je nebaštili starší kluci či holky.. 🙂 Když to nestihli sníst,tak jsem pro sebe "svou " svačinu měl na večeři.

Vůbec vám to nezávidím 🙂 Hlavně a za každou cenu udržte dcerku v nadšení ze školy a ochoty to vše absolvovat, STRAŠNĚ vám to pomůže. Nevím, sice, jak se to dělá, ale třeba na něco přijdete a v tom vám vážně držím palce. Můj osmák chrápal do 7:50, pak si strčil do jedný kapsy mobil, do druhý klíče a "šel pokecat s kámošema".....

Moc moc prosím o odkaz, kde se dají koupit taková noice canceling sluchátka, která opravdu fungují...děkuji, také mám uřvané, teda pardon, emoce svobodně projevující dítě 🙂)))))