Je smutné, že personál škol, firem a jiných institucí (ostatně i samotní občané) nevědí jak se v takových situacích, ať už reálných nebo cvičných chovat. Pokud se cítili ohroženi, moc by mě zajímalo, kolik škol bylo evakuováno do bezpečných zón, které mají jistě ve svých prostorách určeny. Co kdyby byl opravdu teroristický útok. Budeme všichni rozzlobeni a budou desítky mrtvých. Všichni žijeme v nevědomosti a v přesvědčení, že nám se nesmí nic stát. Už mnohokrát jsem se chtěla zeptat, kde máme úkryt pro případ války. Bohužel si myslím, že je to zbytečné.
Možná, že v době hrozící válečným konfliktem by neškodilo obyvatele cvičit co dělat. Cvičit nemusí jenom vojáci, možná bychom se potom tolik psychicky nehroutili.
Vysvětlete mi to někdo. Jsem babička, za nás jsme byli bez rodičů v nemocnici normálně. Bavili jsme se celkem dobře, samozřejmě kdo mohl. Žádnou psychickou újmu jsme neutrpěli. A teď k věci. Pokud je matka samoživitelka se třemi dětmi, otec nefunguje - což je v téhle době dost běžné, jak to má udělat? Běžně babičky pracují (a dlouho pracovat ještě budou) . Prosím o komentáře, jak to lze udělat. Díky
Stát se chlubí delší dobou dožití. Bohužel za cenu udržování při životě téměř proti vůli lidí. Vidím často lidi na LDN, v domovech důchodců, pečovatelských domech i doma. Lidi, kteří mají bolesti, lékaři jim neumí pomoct, nemohou chodit, neslyší, nevidí, jsou vycévkování nebo leží na dýchacích přístrojích. Nevím jak mám reagovat, když vyjadřují přání svůj život ukončit. Protože už nežijí, jen přežívají... To musí být dlouhé dny..... a nic.... Skončit v LDN na vozíku je ještě fajn :(
jo, jo, jen se ho zastávejte.... Takovéhle auto si určitě nepořídí člověk, který je úplně sám, v té ulici se už nějakou dobu pracuje, skoro bych dala hlavu za to, že tam byl zákaz stání, protože stojí v ulici, která je totálně rozkopaná. A i kdyby nebyl, odjet třeba na dlouhou dovolenou a nechat auto stát v rozkopané ulici ve které se pracuje je bezohledné... mohl čekat, že se něco takového stane. Dobře mu tak.....
Ne, nemůžou za to ani děcka, ani dozor. Za tohle můžeme my všichni. Nevychováváme děti aby myslely svojí vlastní hlavou, říkáme tam nesmíš, to nesmíš apod. Co my se nalezli na posedy, na stromy apod. Po skalách.... Když si na to vzpomenu.... A museli jsme myslet, jestli to zvládneme my a i ty posedy....Učili jsme se vlastní opatrnosti.... Dneska to moc nefunguje. Jo, vedoucí asi měli mít přehled, ale neuhlídáte všechno...
panebože, tomuhle nějak nerozumím.... moje děti jsou čtyřicátníci, oba kojení téměř do roka (všechny matky kojily), bez suchých plen, vysazování až když seděli, na mateřské 5 let, poté normální úvazek, obě děti ve školce bez problémů, do práce jsem se moc těšila, neříkám, že doma byl vždycky pořádek, ale to nemají ani dnešní matky. Ale děti byli samostatné, chodily na kroužky a nemusela jsem jim stát pořád u zadku. Dnešní matky si to hrozně komplikují sami. Pisatelka je trochu mimo...
Můj syn byl výjimka. Spinkal celou noc už i v porodnici a asi po 14 dnech doma jsem zjistila, že se ani celou noc nepočůral. Vím, že tomu asi nikdo nebude věřit. Co nadělám. Když byl malinkej, vzbudil se asi 3 x, dala jsem si ho na břicho (spinkal na bříšku), on za chviličku usnul a já ho vrátila v pohodě do postýlky. Nechtěla jsem aby vzbudil dceru, která naopak spala mizerně :-)
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Že by asi v některých kravínech mohli zlepšit péči je zřejmě pravda. Ale nezlobte se na mě, ta kráva s tím zeleným flekem na zadní kejtě vypadala spíš na to, že jí někdo polil čímsi zeleným (takovouhle barvu měli zvratky naší kozy, když se přiotrávila rododendronem) a ta otlačená kolínka toho telátka? naše kůzlátka je měla úplně stejně otlačená a to měli suchou podestýlku a pěkně nastláno. Prostě se zvedají přes kolínka a protože často odpočívají, tak se taky často zvedají a otlačí si je. Článek mi zavání manipulací. Kdyby nezdržovali, mohli zaměstnanci něco udělat a stihnout líp.
2 odpovědi