Při výpočtech se neustále zachází s čísly dožití lidí, kteří odcházeli do důchodu v 56 (bezdětené ženy)-60letech(muži).
Pak skutečně vychází doba v důchodu 25-28 let. Statistici by měli začít počítat s novými daty.
A další odborníci by měli začít řešit co budou dělat tito starší lidé za práci. Většinu profesí nebude moci většina vykonávat. Samozřejmě se najdou někteří vitální jedinci, ale to je tak procento pracujících nad 65 let.
Nevím, proč řešíme podobné smysly či nesmysly? Ve Velké Británii působí BBC jako veřejnoprávní služba a vedle zpravodajství točí dokumenty, kriminální seriály a další služby, které nabízí i naše ČT. Pochybuji, že ve Velké Británii žijí jiní lidé než u nás. Tak se jako novináři zabývejte jinými problémy a dívejte se, jak to chodí jinde v západním světě.
Pan Skopeček by si měl uvědomit, že ti důchodci v produktivním věku přispívali ze svých daní i na léčbu nemocí, na léky- třeba antibiotika, na pobyt třicátníků a čtyřicátníků v mateřských školách, přes základní základní a střední školy až po vysoké, na jejich stravování ve školních jdíelnách v době, kdy tito dnes dospělí lidé nepřispěli do státního rozpočtu ani korunou. A tak zase 30 a 40-ti letí tyto příspěvky vrací ze svých daní na důchody. A panu Skopečkovi platí jeho mnoholetý pobyt v parlamentu. Ať přestanou politici stavět hráz mezi mladší a starší ročníky a přestanou vinit důchodce ze špatné situace státního rozpočtu. Ať radši spitují své svědomí zda vždy udělali potřebné proto, aby k této situaci nedošlo.
Hlavní zodpovědnost leží na rodičích. Stačí se podívat ráno ke každé škole- záplava aut, ze kterých vycházejí děti rovnou do školních vrat. A pěkně odmalička až do 15-16 let. Dříve se do školy chodilo pěšky, alespoň od veřejné dopravy. Odpoledne jako svačinka něco z fastfoodu nebo alespoň pytel brambůrek. K večeři nějaké rychlovka, nejlépe polotovar, který je rychle připravený. Nebo pečivo a k tomu v nejlepším případě šunku. Případně večeře v restauraci za odměnu.Oběd ve škole může být sebelepší, ale z talíře vybereme maso, zeleninu vrátíme, pokud jsou knedlíky (doma se většinou vůbec nevaří), tak ty sníme, ostatní vrátíme, ovoce si radši ani nevezmu, aby se mi něco nestalo. Kuchařky v jídelnách se můžou přetrhnout, co dětem nabídnout, ale kvituje to menšina dětských i dospělejších strávníků. Pokud nejsou děti zvyklé jíst zdravá a lehká jídla z domova, tak to těžko někdo předělá.
Z hodin tělocviku uděláme trénik jako pro závodníky místo pohybu pro radost. Kdo je jenom trošku nemotorný, obstará si od lékaře potvrzení , že nemůžu cvičit. Stejným způsobem jsou vedené kroužky.
Zase se tématu chytili odborníci, kteří řeší problém zákony, vyhláškami a nařízeními. Nejdříve by měli řešit nejdůležitější problém - kdo bude v jídelnách nebo restauracích vařit. Podpořit učební obor a klidně s maturitou, kde se naučí vařit moderně a vychovávat tak postupně nové generace kuchařů a kuchařek, kteří budou rádi ve školních jídelnách či restauracích vařit. Generace kuchařek, které se rychle přeučily na nová jídla, nové postupy a přitom- světe div se - umí vařit, odejde do důchodu. Většinu jídelen je třeba rekonstruovat, vybavit moderní technikou. Mladá, nastupují generace nechce dřinu v kuchyni a většinou za málo peněz. Kuchařina v jakémkoliv zařízení byla a je dřina a v ŠJ obzvlášť.
Spotřební koš vede jenom k plýtvání potravinami. Velká část dětí, stravujících se v jídelnách nechce ovoce, zeleninu, a tak končí v koši (popelnici)-ne spotřebním. Pokud připravíte skvělé vegetariánské nebo veganské jídlo, tak máte problém-začnou si stěžovat a vy jako kuchařka či vedoucí ŠJ máte starosti s vysvětlováním, proč nedostali děti maso. Ocení to tak 30 % stráníků. ŠJ nebo jako se to bude po novém nazývat nemůže suplovat stravovací návyky, které si strávníci přinesou z rodin. A nezmění to žádné ministerské nařízení. Za těch 30 let se mění pouze nařízení, vyhlášky, které je nutné dodržovat,a když ne, tak dostanete pokutu. Ostatní problémy, které školní stravování má, tak se neřeší. Protože to je moc starostí a přináší to moc práce a tu nikdo na ministerstvech (a jiných úřadech) nechce.
Tato studie asi nemá moc vypovídající schopnost. Protože mám nízký tlak a v těhotenství jsem trpěla až mdlobami z nízkého tlaku, můj lékař mi doporučil vypít hned ráno šátek kávy. A tak jsem toto doporučení poslechla. Můj syn měl ve čtyřech letech výšku 115 cm (více než by patřilo k věku) a v dnes měří185 cm.
Co by na to řekla uváděná studie....
Bohužel obraz části mladé generace. Ohánějí se pouze právy a povinnosti mají ostatní a oni nemají žádné. Pokud mají problém v dodržování pravidel VŠ, tak ať jdou studovat do zahraničí a hlavně za své peníze (tedy spíše za peníze rodičů). A ať dají vědět, jestli tam nemusí dodržovat pravidla a nařízení. Spíše by si to nedovolili a také by peníze rodičů vyhodili do popelnice.
Není divu. Štvavé mediální kampaně, kdy se různé weby předhánějí v co nejhorších zprávách, útočí na psychicky málo odolné lidi. Psychicky nemocné lidi propouštějí s léčeben s tím, že se o ně má postarat ambulatní lékař. Jenomže oni tam nikdy nedorazí, a tak se vesele prohánějí mezi lidmi. Je jenom otázka času. kdy začnou vyhrožovat těm, jenž jsou viditelní (díky netu, televizi, bulvárním novinám), nebo dokonce zaútočí.
Navíc si mnozí z nás myslí, že si dnes mohou dovolit všechno. Agresivita je obdivována místo kritizována .Dnes neexistují žádné mantinely lidské morálky, a tak to zaplatíme všichni.
Zahraniční média píši o českých volbách, protože p.Babiš se jako představitel malé země umí postavit evropským obrům, dokáže říci svůj názor na zhůvěřilosti, které provádí Evropský parlament. Neponižuje se a nepoklonkuje. Proto i ta aféra s nákupem nemovitosti ve Francii.
A americké deníky píši o volbách v Česku protože p. Babiš se setkal s kontrovezrním presidentem D.Trumpem .
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Jsem již starší, takže si pamatuji dobu, kdy se lékaři bouřili proti rušení nemocnic (přišli by o práci), budoucí studenti protestovali pro školnému, i když školné na středních školách bylo běžné. V pohodě šli za větší peníze (to ten přepočet mezi tvrdou měnou a korunou) pracovat do zahraničí. Nyní zase, že mladí lékaři mají malé výplaty, ale pracovat jako praktický lékař, případně ambulantní specialista radši ne, to radši zůstanu v nemocnici.
Takže kdyby jakákoliv vláda, která se s těmito problém potýkala, skutečně dovedla do konce svůj projekt, neřešili bychom nyní , 35 let po revoluci problémy, které pramenily z nevůle politiků šlápnout do daného vosího hnízda (proboha, co kdybychom přišli o tu možnost mít moc). Místo poučit se z chyb vlád na západ od nás, jenom kopírovali jejich nedostatky. Nemocnic by bylo méně, ty stávající by byly opravené, lékaři by vystudovali za peníze, jenom ti opravdu schopní operovat by pracovali v nemocnici, další by ordinovali v ambulancích (nejenom v Praze nebo Brně) a ti, jazykově vybaveni, kteří bychtěli žít dobrodružněji by se stali levnou pracovní sílu v zahraničních špitálech. Prostě by pracovali, aby splatili své půjčky na studia. Vláda i lékaři si musí uvědomit jednu zásadní věc. Všichni hradí zdravotní pojištění, případně si ještě někteří hradí nějaké komerční pojištění, většina platí daně, takže to nejsou státní peníze, ale peníze všech pracujících lidí a je jedno jestli to jsou zaměstnanci nebo podnikatelé. A politici s nimi pouze hospodaří,a tak by se je měli snažit vrátit lidem.