Pořád se snažím vžít se do situace, že by mi jakákoliv země nabídla azyl, svobodu a starala se o mě a já bych se staral jen o to, jak jim za to co nejvíc ublížit. Tihle živočichové to musí mít v těch šiškách opravdu hodně vymetené.
Vymetené to mají řádně, proto to u nich v jejich zemích vypadá jako ve středověku.
Mě řekla doktorka, když jsem jí žádala, aby mě poslala na vyšetření, že mi to poradil doktor Google, ty moje potíže a hahaha ... a NIC. Celý život jsem tam chodila tak 1 za rok nebo za dva nebo taky vůbec. A tak trpím dál, zkouším bylinky, změny režimu, přestala jsem chodit do práce, prodala byt, abych měla z čeho žít, to proto abych pořád neseděla a mnoho dalšího. Přečetla jsem 1000+1 článek na dané téma, koupila 100+1 všeho možného. Naučila jsem se žít s bolestí jako se součástí života a čekám, kdy tu rakovinu, která je koncem tohoto stavu, dostanu. Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Moje potíže se rozšířili o další, ale ona už mě neuvidí.
Nevím, zda jsem neschopná, pracovala jsem na městském úřadu mnoho let a ve státní správě celý život, je mi 56 a tak jsem pro doktorku v kategorii "už může umřít", protože lidé 50+ přece už běžně umírají. Ani povolání jsem si ve 14 nesměla vybrat, v tom věku rozhodují rodiče a ti se neohlíží na zájmy dítěte, ale na své ambice. Pro mě už má cenu jen ten čas na slunci a venku, kde fouká vítr a zpívají ptáci a kde je můj koníček. Nikomu nic nezávidím, kromě zdraví, v tom ostatním jsem srozuměná se svými možnostmi a vím, že když Vám něco je, peníze jsou nanic. Proto je důležité prožít každou minutu na svobodě a ne v práci.
Zkusila jste jiného lékaře?
Tak huráá. Stejně jako já. Odpracováno ve zdravotnictví 40 let, započítáno 45. O dva roky dřív a soukromě si přivydělávám. Že my jsme ty nepracovitějčí holky, přitom v 63 už mě taky něco bolí, ale pracovat se má, dokud to jde. Rozhodně si nemyslím, že máme obě malé důchody, ale peníze se hodí vždy. Až to nepůjde, můžu si zaplatit kvalitní službu.
Přesně tak. A navíc je naše práce potřeba. Tak ať Vám zdravíčko slouží a přeji příjemný den.
A pořád Vás baví být zavřená mezi 4 stěnami, jako kdybyste ve 20 zabila tchýni?
Pobyt venku na sluníčku Vás neláká?
A na co potřebujete ty prachy? Vždyť už všechno máte.
Vaše povolání ovšem vysvětluje Vaše zdraví, protekce u lékařů je velmi důležitá. To my obyčejní pacoši už tam raději ani nechodíme, než abychom poslouchali, jak se nám doktor vysmívá a případně bagatelizuje naše nepříjemné potíže.
Pracuji jen dva dny v týdnu. Sluníčka si užívám celé léto, mám totiž pěknou chalupu. A protekci u doktorů nemám žádnou a nesetkala jsem se, že by se lékaři pacientům vysmívali. To jen vy jste zahořklé a nejspíš neschopné individuum závidějící ostatním.
Já jsem citovala, to nebylo z mé hlavy. Ale to není podstatné. Mě jen namíchlo, jak někdo šmahem odsoudí všechny samoživitelky a ještě používá výraz, že má s někým fakany, a že buď neví s kým, nebo si má dát pozor, s kým si je pořídí. Jako by to za všech okolností byla vina ženy.
Žena by měla alespoň trochu přemýšlet s kým si děti pořizuje. A ne mít čtyři, každé s jiným tatínkem a pak čekat, že jí to my ostatní budeme platit s našich daní.
No když jste zdravá, to se to povídá. A co ti, kteří zdraví nejsou? A v kolika jste šla do důchodu. Ono je něco sakra jiného moct a muset!
Budete se divit, ale šla jsem ve 62 letech a dvou měsících do řádného důchodu. Celý život jsem pracovala jako sestra u lůžka na tři směny. A teď v důchodu pracuji na ambulanci.
Vypadá to tak jednoduše. Jenže víte jak to je.
Ono to chce, aby to úředníci pořádně prověřovali v terénu a za zneužití dávek byly likvidační pokuty. Spousta lidí se naučila čekat s nataženou rukou. Za svůj celý život jsem nebyla ani jeden den nezaměstnaná a pracuji ještě v důchodu. Tudíž žádnou nouzí netrpím a byla by mi hanba, když mám dvě zdravé ruce, čekat na dávky.
10
Sledujících
2
Sleduje
10
Sledujících
2
Sleduje
A kde proboha, kde žijete? Nikdo Vás nevezme.
1 odpověď
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ale vezme. Zavolejte si na pojišťovnu a ti Vám musí lékaře najít.
1 odpověď