Prosím nediskutujte, když netušíte, o čem je řeč. Wellbeing neznamená, že žák nebude zažívat stres. To si vymyslela autorka tohoto článku. Stres je naopak důležitou součástí učení. Je přirozenou součástí našeho života. Psychosociální učení, které má děti naučit, jak se chovat k sobě i ostatním (wellbeing) naopak se stresem pracuje. Učí, jak stres zvládat, učí, jak se k sobě chovat, aby se stresu předcházelo.
Pozorněji si přečtěte mou odpověď.
Víte, že mozek je jako sval??? A sval funguje pouze v případě, že je trénován.. Jinak atrofuje!!
To je základ školy, naučit se disciplíně, pracovat.. A též do žáků nalít právě ty všeobecné základy, pak bude míň zeměplošců..
Drtivá většina společnosti je průměr t.j. pracují tak, že někdo jim řekne, že mají udělat A a pořádně, protože na tom závisí B! A do těchto jedinců je nutné nalít pod tlakem základy všeho, neb by se dobrovolně nenaučili nic..
Jste génius, který se vzdělával sám doma? Zřejmě ano, na základce by vás neminul průřez společnosti.. Většina nezájem - tak to bylo je a bude..
Neuvěřitelné, že opravdu myslíte, že se není nutné nic učit zpaměti a to hlavně to, co není zábavné!!
Opravdu mě zajímá, co děláte.. Musíte být špička ve svém oboru a potkávat pouze vnitřně motivované jedince..
Jenže to není celý svět, to je výraznà menšina!!!
Jinsk není možná, že vyplodíte takové zničující nesmysly!!
A k té bule.. To je snad základ, znát datum a vědět, co to bylo!!!
Jo jo, pak se někdo zeptá: "Kdo byl Karel IV?" "Moment, kouknu na net..."
Tohle bych být opravdu nechtěla. Pisatel článku asi ano.
V současné době je moderní házet všechnu vinu za to, co se mi nedaří, na někoho jiného. Je to totiž nejjednodušší řešení. Určitě snadnější, než pracovat na sobě a s čím nejsme ve svém životě spokojeni se snažit změnit. Matky byly a jsou také jenom lidé, které vychovaly zase jejich matky. Nikdo z nás ani našich předků není a nebyl dokonalý. Přesto z většiny z nás vyrostli +- normální lidé. Co můžu, zlepším nebo změním, neustále se vracet ke skutečným nebo domnělým křivdám z minulosti mi k ničemu nepomůže.
Není to o házení viny, je to o nikdy nekončícím boji se sebou samým, s nízkým sebevědomím, s problémy ve vztazích. I když jste dospělá a víte, že vymanit se z toho je jen o vás. Maminky máme do svých 50, 60 i více let a jejich povahy se nemění. Je těžké se jim postavit, když je zároveň i milujeme. Stále s nimi vedeme vnitřní monology, kde třeba situaci bravurně zvládáme, ale ve skutečnosti je to na nic. Je jim třeba ve stáří pomáhat a tak to posloucháte stále dokola. Nelze se na ně prostě vykašlat. Asi dvakrát jsem zkusila si s maminkou promluvit, reakce byla taková, že už jsem to nikdy nezkusila. Rodiče by měli svým dětem naslouchat. Ať jsou malé, nebo velké. Ale pro někoho je nepředstavitelné, že by řekl - to mě synku, dcero, vůbec nenapadlo, co ti způsobuji, byť v dobrém úmyslu.
Nebývalo. jsou to sice tři samostatné pokoje, ale k tomu je jeden velký obývací prostor s kuchyňským koutem. Celková plocha už bývá kolem 100m2.
Možná někde je velký obývací prostor. Ale někde je to jen malá nudle kuchyňky, sedací souprava a televize. + bych viděla spíš v úložných prostorech, které většinou zoufale chybí. A to jsem zase viděla u jednoho 2+kk, kde byla opravdu velká komora. Což většinou chybí.
Pan zachránce je opravdu velkej BOREC a klaním se až k zemi …. Já bych měla šílený strach , opravdu neuvěřitelný statečný čin který zachránil holčičce život.Opravdu velice odvážné a krásné .I ten další pán co pomohl .. … Mám Rotvajlera jako kamaráda od našich sousedů , zná mě od malička .. když mě vidí úplně skučí štěstím a skáče opravdu dva metry vysoko …. Ale občas nastane chvíle , kdy se zvláštně dívá … jako když najednou neví kdo jsem a kde je !!! Myslím že to je právě ten důvod toho co se děje !!! I když i majitel mi říká , že ten pes mě miluje víc než je a jeho rodinu , mám respekt a nevěřím !!Něco v jejich hlavě jako když vypne nebo přepne a on na mě čumí jak kdybych byla cizi !!!A za pár minut zase dobrý ,,,, ve střehu jsem pořád … je to divný !!!
Jo, taky znám psa, o kterým bych řekla, že mě má moc rád. Ale přesně, jak říkáte. Najednou se nějak jinak dívá...
Já třeba nechápu, proč někdo dobrovolně chodí do podniku, kde se podává jídlo a pití a mezi tím se valí kočky. Chlupy musí být všude a navíc kočky mohou roznášet různé nemoci. To k sobě vůbec nejde dohromady. Co na to hygiena?
A co hygiena na to, když někdo chová kočky doma? Nebo psy, fretky, hady...? 🙂 Všechny kočičí kavárny jsou hygienou hlídané, to se nebojte. A komu je to PROTI SRSTI, ať tam nechodí. Ono je to opravdu o nevychovancích. A nemusí to být zrovna jen malé děti. Prostě NĚKDE se chováme NĚJAK. A to by mělo být jasné všem.
Jenže tyto informace (o víkendu) jsou obvykle na žádost dětí, kterým tyto informace (co mají přinést) byly poskytnuty daleko dříve, obvykle minimálně o týden. A děti samy prosí - "ještě nám to večer připomeňte paní učitelko" přes WA skupinu a nebo do Edupage. Když nepřipomenu, tak to polovina dětí nedonese, ačkoliv o tom věděli týden nebo 14 dní předem.
No tak špatný systém. Jak psáno výše - zlaté žákovské knížky, tam bylo vše včas. Jestli ono není pohodlnější kliknutím rozeslat zprávu všem rodičům najednou...Ale už od třetí třídy jsme si psali takováto upozornění do žákovských sami. A kdo nenapsal, měl průšvih. Byla to i výchova k zodpovědnosti.
Já teda když jsem ve druhé třídě dostal první čtverku, rozuměl jsem tomu velmi dobře a pamatuju si to i po desítkách let.
Kdyby o tom učitel napsal slohové cvičení, tak ty bajky nikdo nebude ani číst. Čtverka je jasná a vše říkající - totálně jsi to doebal a nebo jsi to vůbec nepochopil, zaměř se na to.
I žáci prvních a druhých tříd moc dobře rozumějí známkám. Dostat jedničku je hodně motivuje, jsou na to hrdí a chlubí se. Nějakému slovnímu hodnocení na několik řádků moc rozumět nebudou. To je dobré pro rodiče. A to může mít formu krátké informace několikrát za pololetí, ostatně nám to psávali do žákovské knížky. Jedničce na vysvědčení se (očima žáčka) nic nevyrovná! Já bych pro své děti slovní hodnocení místo známek nikdy nechtěla. Ona i ta pětka je úderná!
A bodejť by nebyli. Vláda se jim totiž pomstila za svoji nebetyčnou hloupost a diletantství. V roce 2022, když nehorázná inflace dosahovala svého vrcholu, vystoupil v ČT ministr Jurečka a poradil všem budoucím důchodcům, aby šli do předčasného důchodu, protože to je výhodnější než dál pracovat. Když si svoji hloupost uvědomil, protož rázem odešlo násobně více lidí do penze, než kdykoliv předtím. Tak potrestal budoucí důchodce tím, že jim tuto možnost zrušil a ještě jim snížil důchod sytémem, čím budeš déle pracovat, tím dostaneš nižší důchod. Korunu své hlouposti si vláda nasadila, když budoucím důchodcům zrušila pobídku, když nepůjdeš do důchodu a budeš dál pracovat, zvýší se ti důchod o 1,5% za každý odpracovaný rok navíc. Důsledek bude tento, nikdo nebude pracovat déle, všichni půjdou do důchodu hned jak to půjde, protože, když budou pracovat dýl, nejenže nedostanou nic navíc, ale ještě se jim důchod sníží. Řekl bych, že to není pouze na frustraci, je to přímo na pár facek, jak Jurečkovi, tak Fialovi.
No nevím, kdo bude chtít pracovat dýl, až mu bude 65...
Nechápu, proč se pořád poukazuje na to, jak tenkrát to bylo takové, dnes je to jiné, to my (vy) jste dělali tohle, kdežto vy (my) to dnes děláme jinak....Tohle právě lidi rozděluje, nebo je to snad záměr? I za mého mládí (ach, už hodně dávno) byli rodiče, kteří své děti bili, ale to se přece děje i dnes. A rodiče, kteří je rozmazlovali, i to se děje dnes. Slýchám a čtu o nevychovaných mladých, co nepouští lidi v autobuse sednout - no mě tedy pouští každou chvíli (ne, že bych z toho byla odvařená, to to letí!) a já poděkuju, sednu, nebrblám...jako většina naprosto normálních lidí kolem mě. Vždycky byli lidé takoví i makoví. I rodiče a prarodiče.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ok. Reagovala jsem na to, že wellbeing neznamená škola beze stresu. Nicméně, váš příspěvek o tom, že jste se učili, protože jste se báli testů a zkoušení též stojí za zmínku. To vám přijde normální? Jen řečnická otázka, samozřejmě, protože vám to normální přijde. Zvyklá jste si, že tak to je, přestože jste ty situace nenáviděla. Mně to ale normální nepřijde. Ráda se učím a chtěla bych, aby škola podporovala zvídavost i u mých synů. Bohužel, vidím jen zmar, nesmysly, které na ně škola valí a tím v nich potřebu poznávat zcela zadupavá. Například, se syny chodíme hodně ven podle mapy. Milujeme mapy a výlety po Česku. Hodně o tom mluvíme. Tedy co uvidíme, co je zajímavého v mapě, co se jim líbilo. Z vlastivědy (4 třída) mají ale vytrvale dvojky nebo trojky. Naposledy trojku za to, že si nedokázali vzpomenout od jaké nadmořské výšky konci nížina a začíná pahorkatina, kdy vrchovina... Prostě ve čtvrté třídě úplná marginálie. Vlastivědu nesnášejí. A já tiše trpím.
1 odpověď
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Nerozumíme si, asi. Není pravda, že jsem ty situace nenáviděla. Učila jsem se, že určitá nepohoda patří k životu. Zoceluje. To vám potvrdí každý psycholog. A radost z jedničky je snad špatná proto, že předcházely obavy, jestli to zvládnu? Podporovat zvídavost určitě ano. Taky jsme se svými dětmi chodili podle azimutu, vyrábíme broukoviště, poznáváme ptáky na krmítku apod. Ale pravda je, že v práci se každý jistě setká s něčím, co není podle jeho gusta, ale on se nikdo neptá, jestli mi to vyhovuje. Žádné osnovy nepochytí přesně to, co bude konkrétní člověk v zaměstnání potřebovat. Ano, z tohoto pohledu se každý učí věci, které nikdy potřebovat nebude. Ale taky se učí zatnout zuby a překonat překážky. Jestli vy vidíte v učivu jen zmar a nesmysly, je to vaše vidění a já vám ho neberu. Já to mám ale jinak. Přestože jsem spoustu věcí ze školy už zapomněla, nikterak mě neštve, že jsem se je učila. A tohle je asi ten rozdíl mezi námi. A nikdy, opravdu nikdy, jsem dětem netloukla do hlavy, že se učí nesmysly.