Vzpomínám na matikare, který nás nutil znát zpaměti milion vzorečků a k čemu jsou, i když mu studenti oponovali, ze se to dá najít v tabulkách. Říkal - jistě, ale nejdřív musíte vědět, ze vubec existují, takže je musíte znát a teprve když vám v budoucnu něco vypadne, víte co, kde a proč mate hledat. Měl pravdu.
Mně nápad se zavedením nějakého limitu tak úplně scestný nepřijde. Potkala jsem v životě staroušky, kteří jsou i ve vyšším věku zcela při smyslech a mají přehled o současném dění, ale i takové, kteří nejsou schopni smysluplně odpovědět na jednoduchou otázku, sami si nedokáží prakticky nic zařídit a netrefí ani ke svému vlastnímu lékaři (například); přesto mají volební právo a spolurozhodují o osudu společnosti.
Nechápu, že mnohým diskutujícím nepřijde divné, že přestože je učitelství takové terno, na spoustě škol učitelé chybí (fyzikáři, občankáři, jazykáři atd.). A to se, prosím, ani nevyžaduje pedagogické vzdělání... Může jít učit téměř každý. Znám i pana učitele v důchodovém věku (přes 70 let), kterého jistá střední škola na kolenou prosí, aby jim ještě pár hodin fyziky vzal, protože to nemá kdo učit - zájemci nejsou. A to není zdaleka žádná výjimka. Znám i dost lidí, kteří (i přes své pedagogické vzdělání) ze školství odešli, protože to žádná práce snů nebyla. Neumím si představit, kdo by ještě ve školství zůstal, kdyby se podmínky přitvrdily. Už teď mají školy problém sehnat kvalifikované pedagogy.
No nevím, v jiném článku zase jiní experti lodičky k džínám vychvalovali - prý to pozvedne outfit. Myslím, že se to nedá takto obecně odsoudit - džíny, vkusné sako a lodičky je za mě v pořádku. Mimochodem, na nejedné fotografii jsem v této kombinaci viděla i princeznu Kate a jiné osobnosti, které bych tak úplně z nedostatku vkusu nepodezírala....
Neustále slýchám, jak je mladá generace zkažená, nic jim není dobré a nikdy nemají dost. Ale jak to teď poslední dobou pozoruji, začínám mít nepříjemný pocit, že to bohužel platí spíše o naší starší generaci. Neustále jen stížnosti, jak máme málo a měli bychom mít víc. Přitom se penze zvyšují průběžně, průměrný důchod už je vyšší než má na člena domácnosti lecjaká mladá rodina a pořád je to málo. Všechno je špatně. Nerozumím tomu.
Vůbec nerozumím, co je to tu za povyk kvůli tomu, že červnové zvýšení důchodů možná bude menší, než se čekalo. Průměrný důchod se dnes blíží hranici 20 000 Kč, v červnu se přes tuto částku v každém případě dostane. Na konci Babišovy vlády byl průměrný důchod asi 15 000. Naposledy se důchodcům přidávalo letos v lednu - v průměru o 825 Kč. Za 18 měsíců Fialovy vlády vzrostl průměrný důchod asi o 30 %. Pro srovnání - minimální mzda je nyní 17 300 Kč, průměrná mzda asi 38 000 (ale z toho mladí živí 1 - 3 děti, pořizují a zařizují bydlení, živí ženu na mateřské atd.). Za Babiše činil průměrný starobní důchod asi 40 % průměrného platu, za Fialy už je to asi 50 % průměrného platu, což je podobné jako jinde v Evropě. Pořád má někdo pocit, že se dělá pro důchodce málo?
Jsem překvapena, kolik se tu vyrojilo podrážděných důchodců z toho, že (v nejhorším případě) dostanou přidáno o něco méně, než čekali. Zajímalo by mě, kolik z těch, co tu teď nemůžou přijít vládě na jméno, je skutečně tak chudých, že bez očekávaného zvýšení důchodů nepřežijí. Vidím, že všichni z nich evidentně mají počítač, elektřinu, někde bydlí a patrně si tam i topí, jinak by neseděli u počítače, ale klepali se zimou pod peřinou. Tak nač ten povyk. A pokud je někdo skutečně v nouzi, existují příspěvky - např. na bydlení. Co by měl říkat např. rodič samoživitel s více dětmi? To je podle mě daleko ohroženější skupina lidí.
Tomuto rozhodnutí vlády bez ironie tleskám. Důchodový systém v této podobě je neudržitelný, něco se změnit skutečně musí; dříve než to úplně krachne. Je třeba si uvědomit i to, že systém v této podobě byl vytvořen před lety - v době, kdy lidé měli více dětí a dožívali se v průměru nižšího věku. Dnes je celkem běžné, že starouškům je kolem 90 let, rodičům kolem 70, jejich potomkovi přes 40 a jeho děti jsou ještě na škole. Takže to máme v jedné rodině např. 4 důchodce a 2 děti na jednoho pracujícího. To nemůže fungovat donekonečna.
Doma jsme se shodli, že na tento seriál jsme se druhým dílem dodívali. Je to naprosto příšerné a nerealistické. Neprofesionální šéf, nablblá "dvojčata", Fousová, která si dělá celé dny naprosto co chce, docent, jehož práce nikoho moc nezajímá (ani šéfa ne) a nádavkem spousta za vlasy přitažených situací... to je naprostý chaos, ne práce kriminálky. Zlaté Případy prvního oddělení.
Velice mě překvapilo, kolik se objevilo často až vulgárních reakcí a nenávisti vůči mamince s kočárem. Jen by mě zajímalo, kolik těch kritiků by mluvilo stejně, kdyby to byli oni, kdo by byli s kočárem vykázáni do zimy a deště čekat s malým dítětem na další autobus (třeba půl hodiny) a doufat, že tentokrát snad budou mít větší štěstí a nikdo další tam s kočárem cestovat nebude...
Jak typické. Pan Babiš i s celým hnutím ANO neustále vykřikují, jak se jedině oni nejlépe a jako jediní postarají o chudé, znevýhodněné atd., a pak bezostyšně ty slabé, evidentně nejen finančně, ale i duchem (příčetný člověk by nikdy v kurzu 12:1 poslední peníze nevsadil), trapným návodem připraví i o to málo, co mají, a ještě tomu říkají hra. Jen aby urvali pár hlasů ve volbách. Praktická ukázka, jak to pan Babiš s lidmi myslí...
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Nic si ze školy nepamatuji a nechápu tak dobře, jako látku vykládánou učiteli frontalnim způsobem. A pokud byl učitelův výklad poutavý, bylo to stokrát zajímavější než nějaké podivné tvůrčí samostatné práce, z kterých nevím nic. Nejvíc si dodnes pamatuji z biologie; měli jsme profesora z jehož metody - prototyp frontalni výuky - by se všichni dnešní experti osypali. Ale i po letech sypu jeho učivo z rukávu. A dokonce jsem schopna fakta pospojovat, vidět souvislosti, využití v praxi atd.
1 odpověď