Toto " přetrvávající tvrzeni" rozhodně nikoho nediskriminuje a je pravdivé a správné.
Pokud se týká metod a forem vyuky "na míru každému dítěti" je to fantasmagorie. To by musel být 1 učitel na 1-2 žáky. Je naprosto nereálné při 25-30 žácích ve třídě.
Není. Jsou školy, které to umí a zvládají. Většinou mají na třídu cca 25 dětí 2 učitele. Občas i spojené ročníky. Samozřejmě i děti se SPU. (Mé dnes již dospělé děti takové školy absolvovaly.)
Cituji: I když slovní spojení domácí úkol nebo domácí příprava patří v poslední době mezi vulgarismy, výsledky žáků v první třídě jsou závislé právě na práci doma. Škola jen ukazuje metodu a cestu.
Přesně toto přetrvávající tvrzení diskriminuje děti a vytváří prostředí, kde vzdělání dětí nejvíce koreluje se vzděláním rodičů. Výsledky dětí by neměly být závislé na domácí práci. Naopak učitelé by měli každému dítěti připravit metody a formy na míru jeho možnostem a schopnostem.
Při možnosti rozhodovat o způsobu a náplni své výuky jsou pak druhostupňové děti mnohem motivovanější a je pro ně jednodušší si vybrat své zaměření.
Montessori a Waldorfská škola jsou podle mne velmi vhodné pro děti s uměleckými sklony, které pak budou pracovat jako soukromí umělci sami na sebe. Sami si vytvoří plán a nikdo je nebude do ničeho nutit.
Ostatní děti ale podle mého názoru narazí na zaměstnavatele, kteří nebudou ochotni tolerovat, že si zaměstnanci sami rozhodnou, kdy budou co dělat a nebo že projekt nedokončí tento rok, ale možná za 2 nebo za 3 roky, až se bude zaměstnanec cítit spokojeně...
Nemáte pravdu. Děti si na těchto školách naopak mohou vybrat jakékoliv zaměření. To, že se naučí práci plánovat a plán dodržet, se jim bude hodit v jakékoliv práci. A schopnost pracovat v týmu, prezentovat svoji práci a obhájit si ji využijí bohatě. (Osobně: jeden potomek řemeslo, druhý VUT.)
Na 'nuceni" je založena cela povinna školní dochazka, takže na něm nic spatneho není. Nebo snad má dítě na výběr, jestli se naučí nebo nenauci číst??
A co se týká té opravy, je to.prve o tom CHTIT. Když nechce, školu nějak oroleze a v životě je pak k nepotrebe. Tady se toaletní naučit MUSI.
A tady to máme: v tzv. alternativách je nahrazeno nucení (pochvaly a trestání známkami) za vnitřní motivaci žáka. Je tam pak úplně jiná atmosféra. Vzpomínám si, jak moje dítě vůbec nechápalo, na co jsou taháky...
Osnovy by se měly dodržovat, ať jde o jakoukoliv školu. Já jsem velmi spokojená s naší malotřídkou u nás na vsi. Děti samozřejmě jedou podle osnov, ale taky jsou hodně venku, učí se tak, že něco vyrobí, dívají se jak co funguje, dělají různé pokusy.... jsem ráda, že ze škol začíná mizet ta diktatura, co byla z nás. Ruce za záda, mlčet, nohy se nesměly pohnout a běda tomu, kdo špitl.
Osnovy neexistují. Závazný je pouze rámcový vzdělávací plán, z kterého si všechny školy (ano, i ty alternativní) tvoří svůj školní vzdělávací plán.
Každému sedí něco jiného ☺️ Myslím ale, že měly taky vzor z rodiny - vytrenovanou paměť, "chytání znalostí a vědomostí ze vzduchu"...🤔 Prostě mají štěstí na fajn rodiče, kteří se o ně zajímali a podporovali je... To všechny děti nemají, takže se jim musí škola věnovat v rámci možností, a individuální přístup s 25-30 dětmi ve třídě opravdu nejde...
V montessori školách, kam chodily děti, je běžně přes 20 dětí ve třídě, a to ve věkově smíšených třídách, dva až tři ročníky. Jsou tam běžně i děti s SPU a IVP.
A když se nedejbože rozhodnou studovat třeba technickou školu, kde je potřeba si pamatovat, pak jsou z nich mimoni. A v matematice nejsou schopni pokračovat na VŠ, protože bez paměti třeba nezderivují, natož aby zintegrovali... A o medicíně nemluvíc. Soudíte podle svého všeobecného rozhledu. Ke kvalitnímu mozku patří i trénovaná paměť.
Vy jste učitelka matematiky na střední škole? S takovými předsudky vůči některým žákům? Naštěstí nyní si již rodiče dokáží dohledat studie o absolventech tzv. alternativních škol. Před 20 lety byl ten tlak na rodiče mnohem větší, absolventi ještě nebyli. Nicméně ten přínos jiného přístupu vidím stále a neměnila bych. (MMCH, nyní VUT, stavební fakulta, s červeným diplomem.)
Ano.Ale opravdu absolventi těchto škol mají slabší znalosti než děti ze státních.Často sotva čtou!Potom nemají tolik šancí dostat se např.na střední školu.Pokud rodičům stačí, že se dítě po ukončení alternativní školy zapojí hned do pracovního procesu tak je to v pořádku. Kde je ale zodpovědnost rodičů vůči dětem?
To je naprosto zkreslený a ničím nepodložený konstrukt. Děti z tzv. alternativních škol studují na středních i vysokých školách, mnohé se již uplatnily v pracovním procesu. Ano, i mé vlastní.
Z praxe se mi nejvíce osvědčilo schéma 1.naučit, 2.procvičit, 3.aplikova (vysvětlit na příkladech, k čemu 1. a 2. bylo...)Tzn. škola naučí, dítě doma procvičí, 3 ve škole se má aplikovat... Ideální stav aplikace s rodiči, v kroužku, nebo "v terénu" se školou.... Ale vzhledem k tomu, že se děti doma neučí a látku neprocvici, není co aplikovat... A učitell může klidně zpívat a tančit národní tance, ale s dětmi to ani nehne...
Moje děti na tzv. alternativních školách neměly povinné úkoly ani domácí přípravu. Jam moc jim kamarádi záviděli! Přesto studovaly vybrané obory a následně se uplatnily dle svých představ.
Svá tvrzení nemůžete dokázat. Kdokoli ze žáků (či rodičů) může CHTÍT a cokoli si pak opravit.
Podmínkou je jen vůle a schopnosti.
A mimochodem - najednou nucení není špatné??
Ale PAK si to opravit - učitel ve frontální výuce se nemá čas k jednotlivému žákovi vracet. Znamená to pouze, že se žák musí připravit doma sám, což je za mne zcela špatně.
Učivo už na základní škole by mělo být strukturováno podle jeho důležitosti, nezbytnosti a užitečnosti pro společnost. Kolik je potřeba třeba sociologů nebo politologů pro společnost vzhledem třeba k inženýrům, technikům, mechanikům nebo montérům? Sociolog přináší narozdíl od inženýra společnosti minimální přidanou hodnotu do HDP a k tomu by mělo být přihlíženo v preferenci ohledně časové dotace na školách. Navíc čistě popisné vědy si lze osvojit kdykoli z dobré naučné publikace nebo encyklopedie. Podobně jako třeba návod k novému výrobku nebo nový recept atp. U matematiky nebo fyziky je to daleko složitější. Tam je většinou potřeba hluboký fundovaný výklad a vysvětlení dané problematiky.
Filozofie je popisná věda? Od kdy? A etická, mediální výchova zbytečnost? Environmentalistika, globální vzdělávání, sociologie, kulturní antropologie? Naopak - tyto disciplíny tříbí myšlení a na nich se učí schopnost analyzovat informace, tvořit si názory a obhajovat je. Více společenských věd do výuky!
Přeloženo Alternativní školství ano , ale jen pro děti těch bohatých.Ale ti bohatí si jaksi neuvědomují, že dítě je v tom systému zdrojem příjmů školy a ta se vynasnaží ho ze všech stran opečovávat (lézt mu do .)aby bylo spokojené. A to, že po absolvování tu budeme mít jedince, který se bude hroutit, když mu dojde náplň v propisce, to školu už nezajímá.
Soukromá škola musí z příspěvků rodičů zaplatit provoz školy. Tedy nájmy, energie, údržbu, úklid... Stát platí rejstříkové škole pouze náklady na výuku dle zákona, a to ještě v odstupňované procentuální výši.
Můj kamarád je profesor na Gymnasiu. Když jsem se ho před pár lety ptal kolik mají dětí z alternativních škol tak řekl nula. Na otázku co znamená nula řekl že prostě žádný. Na přijímačky přijdou leží s plyšákem za lavici ale přijímačky zatím z nich neudělal nikdo. Tak nevím v čem spočívá to školství.....
Je možná tím, že se na to gymnázium, kde je onen kamarád profesorem, žádné děti se studijním potenciálem z alternativ nehlásí. Proč? Gymnázia jsou jsou často velmi konzervativní instituce, které si zakládají na tom, že děti dostatečně drbou, aby měly výsledky. Děti z tzv. alternativ volí častěji jiné školy, již s profilací, a následně příslušné VŠ. Absolventi všech stupňů z tzv. alternativ již jsou.
Dnes se klade přemrštěný důraz na individualitu dítěte. Potom se stává že rodiče si s dítětem neví rady. Raději mu ve všem vyhoví než aby snášeli jeho vztekání.Rodinu pak řídí dítě už od předškolního věku. Ve škole potom děti nerespektují pravidla,rodičům řeknou že úkol psát nebudou,nechtějí a není síla, která by je donutila.Rodiče se z toho hroutí,navštěvují hledají alternativní školy. Přitom by stačilo dát dítěti přijatelné hranice a pravidla. Vždyť žijeme ve společnosti a dodržování zákonů a pravidel je nutnost. A to by se snad děti měli učit už od malička.
Montessori školy mají jasně daná pravidla a systém způsobu učení. Vedou děti k vlastní zodpovědnosti za svoji práci.
S těmito dětmi jsem ve styku téměř každý den. Mám vystudovanou střední i vysokou školu pedagogického zaměření a prosím vás, nedávejte děti do těchto škol. Je to katastrofa, děti se chovají jak zvířátka, vědomosti skoro žádné, počítat a číst umí často s odřenýma ušima, ale hlavně, že umí kreslit.... Puvodne byly tyto systémy učení pro děti ,,jiné,, s handicapem. Teď se z nich dělá něco,,víc,,. Přestup na střední školu je pro ně pak pořádná facka...
Chtělo by to nějaké relevantní výstupy: absolventi těchto škol jsou již nyní na VŠ a v pracovním procesu. Školy jsou zapsané v rejstříku MŠMT a tudíž podléhají jejich kontrolám, zprávy jsou veřejně dostupné.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Toto " přetrvávající tvrzeni" rozhodně nikoho nediskriminuje a je pravdivé a správné.
Pokud se týká metod a forem vyuky "na míru každému dítěti" je to fantasmagorie. To by musel být 1 učitel na 1-2 žáky. Je naprosto nereálné při 25-30 žácích ve třídě.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Samozřejmě že diskriminuje děti, jejichž rodiče nejsou z jakéhokoliv důvodu schopni se s dítětem doma připravovat.