Bohužel kvalita dlouhodobě upadá, my na to nekoukame možná už dva roky. Jeho hlavní koníček je zesměšňovat pozvané hosty a hloupě se smát vlastním vtipům.

Přesně tak, mám dva kluky, teď jim je 15 a 8 a v obchodě nikdy nebyl problém, buď seděli, kde měli, nebo jako větší šli za ruku, byli také naučení, že se jídlo jí až se zaplatí. Je to o výchově. Někteří rodiče děti nechají lítat po obchodě a ještě se diví, že se to jiným zákazníkům nelíbí.

Tak teď už jsem viděla všechno 😃 snad mi tato jídla nikdy nikdo nenaserviruje. Taková škoda surovin, času a energie....

Platím jedině kartou, hotovost u sebe téměř nenosim, jen když jdu někam,kde vím, že kartu neberou. Naštěstí těch míst je stále méně. Kartu berou i stánkaři na trzích, což je paráda. A v hospodách to vůbec nechápu, kdyby měli terminál, utratim tam často víc než když ho nemají.

U nás v Podkrkonošší děláme běžně, nejlepší je borůvková nebo švestková a jíst rovnou z pekáčku:) Říkáme tomu bublanina.

Že úkolem jídla není jen zahnat hlad, ale také dodat živiny a ty knedlíkem rozhodně nedodáte a taky to, že ne všechny matky jsou líné. Naschle 😃

No já tedy vařím teplé večeře skoro každý den, ale vámi zmiňovaný knedlík máme maximálně třikrát za rok, jsou to jen prázdné kalorie a myslím, že nikdo o nic nepřichází, když ho nejí. To raději těstoviny, rýži nebo ke guláši klidně kvaskovy chlebík. Stejně tak málo solím. Do jídelny děti chodí a téměř vše tam i sní, bohužel polévky a někdy i maso tam je téměř nepoživatelné,ale to je přístupem kuchařek ne spotřebního koše. A ano, občas jsem líná matka a koupím pizzu nebo těstoviny s rajcatovou omáčkou udělám také, hlavně v časovém presu. Ale dobrá rajčatová omáčka je zdravější než rohlík se salámem nebo zahuštěná omáčka typu uho.

Nejsmutnější na tom je, že mě to ani nepřekvapilo. Spíš bych byla překvapená, kdyby to ten pán na hradě ( odmítám ho nazvat prezidentem) doklepal do konce volebního období bez průšvihu a ostudy.

Kdyby to nebylo řečeno v těchto dnech, tak jako vtip dobrý. Zrovna tyhle dvě země nám chtějí nastolovat řád...V překladu, buď bude po našem nebo si vymyslíme důvod, proč vás zničit. Jejich pojetí řádu nechci!!!!

To vím, jsme v tomto duchu vychováni a ač to vyzní možná strašně, tak jsem ráda, že se toho nedožil můj otec, který to před pár lety říkal, že Putin se nespokojí s tím co má a je otázkou času, kdy bude chtít vrátit staré pořádky.

Tak to jsou "hrdinové", útočit na nemocnici je snad válečný zločin.

Sport by se do toho tahat neměl, ale tato situace si žádá radikální řešení, možná se pak i obyčejní Rusové probudí a přestanou veřit těm lžím, co se u nich v zemi šíří.

Zásadně jim nedávám peníze, když už, tak jsem tomu ,, našemu,, ve městě koupila bagetu nebo něco jiného k jídlu. Jak dostal peníze, tak si koupil alkohol. Raději přispějí jinde a jinak.

Nejen popíjet, ale hlavně jsem si odvykla chodit na obědy, uvařím si na dva dny to, co mám ráda a je mi výborně, pro oběd si jdu jen, když nestíhám vařit, což je tak 2-3 za měsíc a stejně si ho raději koupím s sebou do kanceláře. Do restaurací a kaváren chodíme už jen pouze s rodinou v rámci výletu nebo jako zakončení procházky.

Mohu jen potvrdit, kovid jsem pravděpodobně měla v listopadu 2020 ( dva dny neobvyklé zinice, jinak nic) a zhruba od ledna 2021 spoustu věcí pouze uvařím, ale nejím, přestala jsem téměř jíst maso kromě ryb, syrová paprika mi chutná jako mýdlo, uzeniny nejím téměř vůbec, přijde mi, že vše je chuťově zkažené. Naštěstí jsem nikdy nebyla velký masožrevec, takže mi skoro vegetariánská strava nijak nevadí.

Ano, to není, ale maximálně vás z něj bude bolet hlava, pes menšinu dítěti ublíží víc, chyba je často na obou stranách, děti i zvířata se mají hlídat.

V tom souhlasím, děti to také učím, rodiče i sestra psa mají, my máme kocoura čistě domácího, nikdy bych nenechala děti, aby je trápily, to samé vědí, že cizí zvířata se bez dovolení nehladi. Vše je o lidech. Bohužel v mém okolí je poslední spoustu lidí, co mají zvíře na ozdobu, nechají ho běhat v okolí hřiště a koukají do mobilu. Ale jak píšu výše, můj vztah k cizím psům je značně ovlivněn špatnou zkušeností. Hezký večer.

Bydlím na menším městě, trápí mě tedy spíše ti volně pobývajíci pesani, opravdu nemám dobrý pocit, když proti mému synovi běží pes skoro stejně velký, už mám jednu špatnou zkušenost a syn se psů bojí a cizím psům prostě nevěřím a na větu, že si chce jen hrát, jsem už lehce alergická.

Ta také není v pohodě, ale o těch článek není...

Souhlas, byla bych velmi ráda, kdyby se tímto inspirovali i u nás ve městě. Není mi zrovna příjemné, když jdu sama nebo s dětmi a kolem běhají cizí psi, v lepším případě se na vás jen podívají, v horším skáčou a dorážejí, bohužel jejich panicci nechápou, že ne každý je milovníkem psů, co se jich třeba i bojí.