V Indii jsem byla poprvé v mých 19, sama jako batůžkářka. Od té doby jsem se tam mnohokrát vrátila, i jako průvodkyně turistů. Zrovna nejčistší země světa to není, ale to poznání stojí za to. V Ganze jsem si při první návštěvě i zaplavala. Jedla vždy jídla "na ulici", pila všechno, co úplně nesmrdělo. Světe div se, nikdy jsem se tam nepo..ala. A to od deseti let nemám žádné očkování. Holt někteří cestovatelé jezdí za poznáním a dobrodružstvím, někteří jen odškrtnout si další destinaci. Podle toho k tomu přistupují, podle toho potom i dopadnou.

Ano, podobně jako i jinde ve Skandinávii, jsou ve Finsku lidé od dětského věku vedeni k pobytu v přírodě v létě i v zimě a tedy si navyknou zvládat určitý diskomfort a fungovat i v terénu mimo svůj domácí skleník. Je běžné, že se děti naučí rybařit či lovit, zacházet se zbraní, zcela přirozeně. Získávají základní odolnost, která se může jednou hodit. U nás je toto omezováno a odolní jedinci například z řad trampů jsou spíše perzekvováni. Naopak módní je trávit volný čas v nákupních centrech... A ti dnešní hošíčci, co umí jen ovládat mobily, to je ostuda a průser.

V naší prodejně BILLA paní na kase markuje jakýkoliv druh chleba vždy jako ten nejdražší druh, ať si vezmu jakýkoliv. Cenovky v regálu s chleby mají asi schválně přeházené a matoucí. Paní vždy markuje ten nejdražší a když se ozvu, dělá ze mě pitomce... Asi je to taková hra 🙂 Ona je chudák tak jednoduchá, že mi přijde hloupé ji nějak buzerovat nebo si na ni stěžovat. Prostě pokud mi to nenamarkuje správně, tak jí ten chleba nechám na kase. Tedy nechávala jsem. Teď už pro chleba raději chodím jinam.

Za sebe mohu říct, že Pákistán je zemí, kde jsem se jako žena cítila nejhůř ze všech zemí, kde jsem kdy cestovala. Pokud máte mužský doprovod, nemáte nejmenší problém, protože k majetku muže se zde ostatní muži chovají s respektem. Nicméně, když jsem se ocitla na ulici sama (kamarádi, se kterými jsme společně cestovali, ze zdravotních důvodů nebyli schopni opustit ubytovnu), tak navzdory odpovídajícímu oblečení včetně šátku jsem byla pro místní prašivým psem, kterého zaháněli shnilým ovocem... V obchodě jsem musela počkat, až budou obslouženi všichni muži, kteří přišli po mně apod. Ne, některé destinace rozhodně women friendly nejsou.

Už jsem myslela, že umřel Flégrův Micík...

Jsou země, kde lidé už dávno chodí oficiálně do důchodu v 67 letech (Island, Norsko) a většina z nich pracuje i po dosažení tohoto věku. A kupodivu jim to tam přijde normální. Ano, tyto národy samozřejmě důchodového věku dosahují v podstatně lepším zdravotním stavu, než je obvyklé u nás. Ale taky pro to něco dělají. Snaží se žít zdravě, hýbou se, nepřežírají se, nepropagují kouření a konzumaci alkoholu, sázejí víc na pobyt v přírodě, celoživotně se vzdělávají. A dodržují pracovní dobu! Tím myslím fakt, že to nepřehánějí s přesčasy a tzv. kariérou a mají tak víc času na sebe, rodinu, koníčky a společenský život. To dělá taky hodně. Nejsou tolik ve stresu, nehrozí jim tolik vyhoření a zvládnou tak pracovat do vyššího věku. Samozřejmě druh pracovní činnosti a výši pracovního úvazku přizpůsobují svým možnostem a jsou schopni vykonávat více různých druhů povolání, tedy jsou velmi flexibilní.

Naprosto nechápu, proč svobodné matky dají dětem příjmení partnera. Jsou to snad především jejich děti! Zaprvé, jak se říká, matka na rozdíl od otce je vždy známá. A hlavně, pokud on si ji nechtěl vzít a dát tak najevo zájem o společnou rodinu a společné jméno, tak proč by se dítě mělo jmenovat po otci - neotci.

Je to samozřejmě velmi smutné, ale každý, kdo se věnuje rizikovým aktivitám, musí počítat s tím, že jednou to vyjít nemusí.

Naprostý souhlas.

A na to přišli teprve teď??? To přece funguje už strašně dávno.

Jak se říká, na každou svini se vaří voda. Konečně snad došlo i na tuhle.

Ideální by bylo stáhnout počet kanálů na nulu.

A potom ženám vyčítejme domácí porody...

Podle mě by si školy měly řešit přijímací řízení samy, ideálně s ohledem na klíčové předměty a požadavky daného studijního oboru a s přihlédnutím k zájmu uchazečů o konkrétní obor (olympiády, kroužky apod.). Cermat mi přijde jako zbytečná organizace, která jen přispívá k vysávání peněz společnosti i rodičů, stresování dětí i rodičů a mrhání talenty tím, že spousta specificky šikovných dětí propadne na dno jen kvůli dvěma vybraným předmětům.

Se synem jezdím na vandry do přírody se spaním pod širákem od jeho tří měsíců a přijde mi to jako úplně nejpřirozenější a nejkrásnější způsob trávení společného volného času. Příroda je prostě nejlepší herna, učebna, tělocvična, hotel, jídelna i léčebné středisko 🙂 Zahraniční vandry s podporou auta zvládal od půl roku. V šesti přešel po svých Island. V jedenácti dělal turistům "pomocného průvodce" ve finské divočině.

Přijde mi to jako nesmysl. Kdo by měl zájem o orgány poškozené předávkováním, tedy otravou organismu? Ano, možná ta asociace dárců či co je to za povedenou partu, prachy jsou prachy. Tímto by ale měla její činnost okamžitě skončit a všichni tohoto se účastnící by měli jít okamžitě k soudu.

Před lety jsme při letu přes peruánské Andy podobně omylem shlédli "motivující" film Přežít. Myslela jsem si, že to byl nějaký vtípek od palubního personálu... :-)

Nevěřím, že si obkladač vydělá 300 000 Kč měsíčně. Možná pokud má obkladačskou firmu a ty peníze mu vydělají jeho zaměstnanci. Spíš mi přijde, že článek má za úkol zblbnout rodiče mladých lidí. Je jasné, že šikovný řemeslník se neztratí. Na druhou stranu, pokud se kluk vyučí, ale zjistí, že prostě zas tak moc šikovný není a ani ho to moc nebaví, tak se lehce ztratí. Zůstane v lepším případě průměrným zaměstnancem za ani ne průměrný plat a změnit obor se specializovaným výučním listem nebude snadné. Chytřejší mi přijde vystudovat něco všeobecnějšího a specializaci, třeba učební obor s výučním listem, si doplnit později flexibilně podle skutečných okolností. Osobně znám vysokoškoláky, které osud zavál k podnikání v technických oborech a oni si dodělali příslušné výuční listy. Měli čas zjistit, co je pro ně nejvhodnější a nejzajímavější, přizpůsobili se a teď opravdu mají ty stovky tisíc měsíčně. Ale nezahrabali se hned v mládí na jednom konkrétním učebním oboru. Znám ale i takové, kteří šli naopak od učebního oboru až k vysoké škole. A ti se mají taky dobře. Prostě to chce širší záběr a víc času na zjištění, co je pro koho to nejlepší a to mladý člověk v 15 letech většinou ještě netuší. Není vždy chytré se co nejdříve vyučit a pak do smrti otročit. Ale každý jsme jiný, takže respektuji i jiné názory a životní dráhy.

Tady ale přece vůbec nejde o zvýšení poplatku o 15 Kč. Tady jde o to vnutit službu lidem, kteří o ni vůbec nemají zájem! Jako když prodejci - šmejdi obtěžují lidi, že bez toho či onoho se neobejdou. Teď budu platit za televizi, která mě nezajímá, příště budu donucena platit za nějaký další nesmysl, který nepotřebuji, jen proto, že někdo má pocit, že se bez toho neobejdu? Je to ještě demokracie nebo už zase totalita, která mi určuje, co musím a co nesmím?

Osobně bych si přála, aby důchody a s tím samozřejmě i povinné platby důchodového pojištění byly zrušeny. Tohle je šílený chaos a vlastně i zneužívání, buzerace a urážení pracujících. Ať si bohatí naspoří samostatně a chudší ať si pořídí více dětí, které se o ně jednou postarají. Bylo to tak celou historii lidstva, než vykutálený stát začal tímto způsobem brát lidem peníze, zaměstnávat asi jinak nezaměstnatelné úředníky a dělat z lidí pitomce závislé na státu.