V naší prodejně BILLA paní na kase markuje jakýkoliv druh chleba vždy jako ten nejdražší druh, ať si vezmu jakýkoliv. Cenovky v regálu s chleby mají asi schválně přeházené a matoucí. Paní vždy markuje ten nejdražší a když se ozvu, dělá ze mě pitomce... Asi je to taková hra 🙂 Ona je chudák tak jednoduchá, že mi přijde hloupé ji nějak buzerovat nebo si na ni stěžovat. Prostě pokud mi to nenamarkuje správně, tak jí ten chleba nechám na kase. Tedy nechávala jsem. Teď už pro chleba raději chodím jinam.

Za sebe mohu říct, že Pákistán je zemí, kde jsem se jako žena cítila nejhůř ze všech zemí, kde jsem kdy cestovala. Pokud máte mužský doprovod, nemáte nejmenší problém, protože k majetku muže se zde ostatní muži chovají s respektem. Nicméně, když jsem se ocitla na ulici sama (kamarádi, se kterými jsme společně cestovali, ze zdravotních důvodů nebyli schopni opustit ubytovnu), tak navzdory odpovídajícímu oblečení včetně šátku jsem byla pro místní prašivým psem, kterého zaháněli shnilým ovocem... V obchodě jsem musela počkat, až budou obslouženi všichni muži, kteří přišli po mně apod. Ne, některé destinace rozhodně women friendly nejsou.

Už jsem myslela, že umřel Flégrův Micík...

Víte, paní, až třeba budete mít v rodině postižené dítě a budete hledat speciálního pedagoga nebo podobnou profesi, aby Vám pomohl dítě naučit normálně fungovat, pak třeba zjistíte, že máte smůlu. Protože málokdo je takový génius, aby uměl všechno. A zrovna humanitně zaměření odborníci jsou často ti, kteří zrovna s matematikou (a fyzikou) nebyli v dětství úplně kamarádi. A kvůli překážce v podobě matematiky by nemohli absolvovat požadované vysokoškolské vzdělání. A zároveň existuje spousta geniálních technicky zaměřených lidí, kteří prostě nemají nadání na jazyky. Přijde mi velmi špatné, že by nadání lidí talentovaných jedním směrem mělo být promrháno kvůli tomu, že nejsou dokonalí ve všech směrech. Určitě máte kolem sebe spoustu takových lidí, kteří jsou v něčem výjimeční a užiteční, ale prostě nemají nadání na všechno. Podle mě je správné, že je možnost volby. Ještě správnější by možná bylo, kdyby se maturita nahradila pouhým diplomem o řádném absolvování školy. Více talentů by dostalo spravedlivou šanci na uplatnění.

Jsou země, kde lidé už dávno chodí oficiálně do důchodu v 67 letech (Island, Norsko) a většina z nich pracuje i po dosažení tohoto věku. A kupodivu jim to tam přijde normální. Ano, tyto národy samozřejmě důchodového věku dosahují v podstatně lepším zdravotním stavu, než je obvyklé u nás. Ale taky pro to něco dělají. Snaží se žít zdravě, hýbou se, nepřežírají se, nepropagují kouření a konzumaci alkoholu, sázejí víc na pobyt v přírodě, celoživotně se vzdělávají. A dodržují pracovní dobu! Tím myslím fakt, že to nepřehánějí s přesčasy a tzv. kariérou a mají tak víc času na sebe, rodinu, koníčky a společenský život. To dělá taky hodně. Nejsou tolik ve stresu, nehrozí jim tolik vyhoření a zvládnou tak pracovat do vyššího věku. Samozřejmě druh pracovní činnosti a výši pracovního úvazku přizpůsobují svým možnostem a jsou schopni vykonávat více různých druhů povolání, tedy jsou velmi flexibilní.

To je pravda. Nicméně lehko se to říká, ale realita, jak je vidět, není tak jednoduchá.

Naprosto nechápu, proč svobodné matky dají dětem příjmení partnera. Jsou to snad především jejich děti! Zaprvé, jak se říká, matka na rozdíl od otce je vždy známá. A hlavně, pokud on si ji nechtěl vzít a dát tak najevo zájem o společnou rodinu a společné jméno, tak proč by se dítě mělo jmenovat po otci - neotci.

Ano, to je na tom to nejsmutnější.

Je to samozřejmě velmi smutné, ale každý, kdo se věnuje rizikovým aktivitám, musí počítat s tím, že jednou to vyjít nemusí.

Naprostý souhlas.

A na to přišli teprve teď??? To přece funguje už strašně dávno.

Jak se říká, na každou svini se vaří voda. Konečně snad došlo i na tuhle.

Ideální by bylo stáhnout počet kanálů na nulu.

Chtěla jsem napsat to samé, byl jste rychlejší.

Dnes je ve všem mnohem víc byznysu, takže možná to je i horší.

A potom ženám vyčítejme domácí porody...

Podle mě by si školy měly řešit přijímací řízení samy, ideálně s ohledem na klíčové předměty a požadavky daného studijního oboru a s přihlédnutím k zájmu uchazečů o konkrétní obor (olympiády, kroužky apod.). Cermat mi přijde jako zbytečná organizace, která jen přispívá k vysávání peněz společnosti i rodičů, stresování dětí i rodičů a mrhání talenty tím, že spousta specificky šikovných dětí propadne na dno jen kvůli dvěma vybraným předmětům.

Se synem jezdím na vandry do přírody se spaním pod širákem od jeho tří měsíců a přijde mi to jako úplně nejpřirozenější a nejkrásnější způsob trávení společného volného času. Příroda je prostě nejlepší herna, učebna, tělocvična, hotel, jídelna i léčebné středisko 🙂 Zahraniční vandry s podporou auta zvládal od půl roku. V šesti přešel po svých Island. V jedenácti dělal turistům "pomocného průvodce" ve finské divočině.

Přijde mi to jako nesmysl. Kdo by měl zájem o orgány poškozené předávkováním, tedy otravou organismu? Ano, možná ta asociace dárců či co je to za povedenou partu, prachy jsou prachy. Tímto by ale měla její činnost okamžitě skončit a všichni tohoto se účastnící by měli jít okamžitě k soudu.

Mít děti hlavně už dávno nepřináší společenskou prestiž a úctu. Za děti jsou mnozí trestaní, zejména ženy si mateřstvím řežou pod sebou větev, zůstávají potom napospas milosti partnerů, zaměstnavatelů, úřadů apod. Riskují pád na dno, ze kterého jim nikdo jen tak z lásky a úcty nepomůže. Mnohé ženy se prostě bojí toto riskovat, když vidí realitu kolem sebe.