Těch pivnic, kde je takový výběr piv, moc není. A to ani ve větších městech. Není nic jednoduššího, než když zvednete zadek, půjdete o dvě ulice dál a někde jinde si dáte svoje pivko oblíbené značky.

Když si dáte u nás Bún Cha, dostanete většinou maso, ale Cha je něco jako karbanátek, masový knedlík, prostě výrobek z mletého (posekaného) masa. Že Bún jsou nudle snad psát nemusím. Správně by to měly být nudle s masovými kuličkami nebo prostě s něčím z mletého masa. Tak to často dostanete ve Vietnamu. V Sapě dělali a snad ještě dělají Bun Cha La Lot - masové knedlíčky zabalené v listech pepřovníku lalot.

To že má někdo odlišný denní režim je pochopitelné. Na článku mě udivuje, že pisatelka předpokládá, že ten její dovolenkový režim je lepší.

"Kamarádka musela tohle - my si užívali,

kamarádka musela tamto - my si užívali."

Ráda bych jim nějaké peníze poslala, ale nechci je urážet tím, že jim pošlu něco, co vzniklo otrockou prací a kapitalistickým vykořisťováním. Něco takového by určitě nechtěli.

Je vidět, že autor převzal zprávu z anglicky psaného média a že neví nic o označování vojenských letadel. "White 09" je hezky česky prostě "Bílá 09", což znamená, že na letadle je číslice 09 vyvedená bílou barvou. Podobně jako "Červená 2317", "Žlutá 13" apod.

Když chce někdo přestat kouřit, v první řadě bych mu položila otázku, ať si představí sám sebe za 10 let v situaci, kdy je mu opravdu dobře, třeba na nějaké oslavě. Má v té představě v ruce cigaretu? Jestli ano, nemá smysl aby přestával, protože v hlavě nosí, že to není napořád, ale jen krátká pauzička.

Když poslouchám sousedy, jak bylo v Egyptě s all inclusive, tak to radši Vietnam. Když je teplo, tak minimálně v jižním Vietnamu se skoro vše odehrává venku, resp. pod střechou, nejméně jedna stěna je otevřená. Není nic neobvyklého vidět v jídelnách, bistrech nebo "restauracích" běžet myš nebo vidět ještěrky na stropě.

Vůbec nechápu, proč jsou ti lidé chudí. Vždyť si mohou půjčit peníze. Pan Babiš říká, že stát není moc zadlužený a můžeme si půjčovat vesele dál. Tak proč by to nemohli dělat i ti chudí lidé. Možná proto, že po lidech chtějí dluhy vrátit, ale zadlužování státu je každému u řitky.

Autor článku by si mohl přečíst definici biologické zbraně. Agent Orange nebyla zbraň biologická, ani žádná jiná. Byl to běžný defoliant. Něco, co způsobí odlistění vegetace asi není úplně neškodné k přírodě, rozhodně ale neměl mít takové důsledky. Nezabíjelo to vegetaci, třeba spodní vrstva džungle obrůstala znovu velmi rychle.

Dioxin se do Agent Orange (a do některých dalších z tzv. Duhových herbicidů) dostal s jednou ze složek, 2,4,5-T, kterou někdy mohla být kontaminována chybou při výrobním procesu. Američané nakupovali tuto látku od několika výrobců. Do Vietnamu se bohužel přes překupníky dostal i výrobek ze Spolany, která prokazatelně problémy při výrobě 2,4,5-T měla a má nejspíš i doteď. I když důsledky jsou tragické, nebyl to úmysl.

Ceny jsou dneska vážně hrozné. Manžel mě chtěl pozvat do divadla, ale naštěstí jsme se podívali na ceny vstupenek předem. Tak jsme radši zůstali doma, manžel zabavil dětem maňásky a zahrál divadlo sám. Moc jsem se pobavila a ušetřili jsme spoustu peněz.

Solidní článek, i když trochu zjednodušený. USA jako bývalá kolonie určitě neměly zájem pomáhat Francii obnovovovat své kolonie, ale potřebovaly její spojenectví v Evropě.

Milion vojáků Američané v Jižním Vietnamu neměli, ale státy tzv. Svobodného světa možná ano. Australané, tři divize Korejců, divize Thajců, něco málo z Filipín. Vynechávám samozřejmě samotnou jihovietnamskou armádu, která branila vlastní zem.

Zajímavé také bylo, že VDR podporovaly Čína a SSSR, ale tyhle dva komunistické státy se navzájem nemusely. Vietnamci (ti severní) mezi nimi opatrně tancovali, aby nenaštvali ani jednoho, aby jim nezatrhl pomoc.

Také sbližování mezi Čínou a USA na počátku 70.let má původ v roztržce mezi Čínou a SSSR, vždyť nepřítel mého nepřítele je můj přítel.

Pokud jde o vietnamskou válku, příznivci šíření komunismu znají jen tři věci - My Lai, napalm a Agent Orange, přičemž ani o jedné věci neví nic pořádně.

Vzpouru v Leopoldově nepotlačovala armáda, ale převážně Ministerstvo vnitra. Transportéry byly policejní (měli je na potlačování demonstrací). Budovy dobývali tehdejší OZU (dnešní Urna) a vězeňská služba. Aby se do vyklizených budov nemohli vrátit vězni, obsadili je výsadkáři (armáda). Kolem věznice byl dvojitý kordon tvořený vojáky Vojsk ministerstva vnitra, Pohraniční stráže i Dunajské stráže (všichni ministerstvo vnitra).

Pokud jde o návykové látky mezi vězni, nedaleko Leopoldova byl výrobce léčiv Slovakofarma Hlohovec, odkud se (prý) pašovaly léky do věznice. Ale to je informace "jedna paní povídala". Nebo spíš tehdy se to povídalo.

Nevím co má být smutného na bilanci 30 zraněných vězňů a 1 mrtvý (pádem že střechy). V měřítku, v jakém byla vzpoura, to byl zásah velmi úspěšný.

Nebyl to Polgário, ale Polgári. Ještě před Leopoldovem hrozila vzpoura i ve Valdicích. Na samém začátku roku 1990 se jí povedlo uklidnit, patrně vyjednáváním. Tuším, že tam byla Burešová a Pithart.

V "pozemní" variantě existuje přeci cosi jako systém varování: Stůj! Stůj nebo střelím! Varovný výstřel. Když varování nepomáhá, ostrá střelba. V "leteckém" systému je to podobné. Okamžitě střílí jen barbar.

Možná se pletu, ale hlášku "Když může krvácet, může i umřít" používal také Conan. Možná ne ten filmový, ale určitě knižní / komiksový.

Pušku protlačilo do výzbroje amerických sil letectvo (USAF) pod označením M16. Zbraně objednané armádou (US Army) měly navíc tzv. doražeč závěru. Tyto pušky nesly označení experimentální úpravy XM16E1. Původně to měl být jednorázový nákup 85 000 pušek pro jednotky ve Vietnamu. Jak se válka rozrůstala, zvyšoval se i počet objednaných pušek. Ve Vietnamu se objevilo množství závad, které se postupně odstraňovaly změnami ve výrobě. V roce 1969 byla puška přijata jako standart A a označení se změnilo na M16A1. Změny přímo nijak nesouvisí se změnou označení. Nedá se tedy říct - puška má pochromovaný vývrt hlavně, takže je to M16A1 a ne XM16E1. Zrovna ten pochromovaný vývrt byl například zaveden až v roce 1970.

I když Bún bò Nam Bô znamená Hovězí s nudlemi po jihovietnamsku, (Nam Bô by vietnamsky mělo být označení pro jih Vietnamu, francouzsky to byla Kočíčína) jídlo údajně pochází ze severu. Se známým jsme navštívili několik měst bývalého Jižního Vietnamu (from Delta to DMZ). Všude jsme si mohli dát Pho, někde Bun Cha, tedy další jídla, která pochází ze severu, ale na Bún bò Nam Bô jsme nenarazil nikde.

Někteří zajatí legionáři byli vráceni přes Sovětský svaz. U nás dostali kolem dvou let za službu v cizí armádě. Z větší části to byli spíš Slováci. Většina odešla z republiky před únorem 1948 a jako důvod uvedli chudobu, takže emigrace jim nepřitížila.

Minimálně jeden z těchto legionářů se zúčastnil bitvy o tábor Dong Khe. Kampaň kolem Cao Bang - Dong Khe byla poměrně významná, vyklízení francouzských pozic vedlo k dodávám zbraní z Číny.

Pokud by vás to zajímalo více, dejte do vyhledávače "Němček paměť národa". V závěru článku je jmenovaný další legionář, Otakar Hašek. Ten žil v USA a v Dong Khe se byl podívat. Když se v 90.letech setkal s Němčekem, údajně se měl zeptat: "Co jste to tam dělali, tam je to celý pokrytý hroby (vietnamskými). Němček prý pokrčil rameny a řekl:" My jsme se jen bránili."

Tito vrácení legionáři byli prý také volnou inspirací pro film Černý prapor.

A-5 byl stavěn jako bombardér, který měl především nést jaderné pumy. Ale protože námořnictvo v roce 1963 od této role upustilo a soustředilo se na rakety Polaris, byly A-5 přestavěny na průzkumné RA-5C. Právě tato verze létala nad Vietnam během války.