Můžou si za to sami, kdyby se chovali slušně , tak nikdo na ně názor nezmění. Vždyť na začátku jim každý rád pomáhal, ale čekal možná trochu vděčnosti, vstřícnosti, ohleduplnosti, místo toho se chovají hlučně, nadřazeně, nedodržují pravidla, často se opíjí...ne všichni, samozřejmě, ale tím, že jich je tady takové množství, vzbuzuje to tento negativní dojem, časem pak i reakce, lidem, kteří zažili 68. a následující roky se nelze divit, že už k ním cítí averzi.

Kromě pokuty zabavit vše, co načesali, včetně těch hřebenů, to by měl být základ.

Na Praze 6 to je naprosto stejné, Češi v menšině.

Měla jsem to stejné, po prvně předepsaném léku jsem prakticky přestala jíst, jen abych bezpečně zvládla aspoň práci a cestu do ní. Pak už to nešlo, doktor předepsal jiný lék a je to naprosto v pohodě.

Tak třeba naše rodina jen kvůli Nerudové Starosty nevolila.

Mně to hlava nebere.Na jedné straně posíláme na Ukrajinu, co se dá, abychom ji podpořili v boji proti Rusku, na druhé straně sem lákáme bojů a práce schopné Ukrajince na pohodlný život bez nutnosti jakkoliv se o něj přičinit.

Ten už neví, jak na sebe upozornit...co bude dělat, když opravdu nevyhraje?

Nějak se do těch lží zamotávají, měli by si ty výmluvy lépe koordinovat.

Je jich málo, ale o nové kolegy nestojí, ti totiž nejsou ještě vyhořelí a mohli by svou aktivitou narušit zažitou " pracovní morálku". Vlastní zkušenost, za 6 týdnů mi nebyla šéfová schopna zajistit místo k sezení, zaškolení ani přístup do systému...

Ta si fandí... sebevědomí je určitě potřeba, ale tohle už je opravdu moc.

Nemohla jsem sehnat gynekologa, poté, co ten " můj" odešel do důchodu, pomohla mi s tím zdravotní pojišťovna OZP. Našla mi doktora, kterému stačí 1000 korun ročně, což je prý normální, zadarmo prý žádný gynekolog není.

Není to jediný důvod nepodpory Ukrajiny, bohužel si za to Ukrajinci mohou i sami. Mám jich v okolí mnoho, bydlí také v sousedních bytech a místo vděčnosti si užíváme nočních mejdanů, randálu a nepořádku.

U nás jich máme strašně moc a mám odpozorováno, že ujíždějí na brambůrkach a chipsech, cpou se tím ve velkém neustále, venku v parku, ale i v tramvajích a busech...i ty nejmenší batolata. Děti to zapíjejí sladkou limonádou s bublinkami, ženy ochuceným a chlapi klasickým pivem.

Jestli to myslí vážně, tak pak bez těch zadních vrátek, bez záruky návratu na současnou lukrativní pozici.

A jak by to asi dopadlo? Ceny zastropované, ale regály s potravinami prázdné. Bylo by to jako dřív, fronty na banány, mandarinky, maso...

Škoda štrůdlu na takovýho Pitomia.

Vyvolalo to ve mně vzpomínku na tu proslulou scénku v pražském metru před 9 lety : Já mám právo sedět!

Každopádně je to ze strany ANO neúcta a arogance vůči postiženým spoluobčanům.

Tak snad na té demonstraci také navrhnou, jak tu chudobu řešit a přitom nezkrachovat.

Když někdy někde slyším mluvit Konečnou, pochopím naprosto přesně , co znamená výraz " štěkali na sebe..."