Ve čtvrtek jsem našla na procházce se psem uprostřed lesa slepičku - starou, zraněnou, vystresovanou- na bílém prostěradle s nasypaným zrním. Bydlím v bytě, ale věděla jsem, že ji v lese nenechám. Zase jsem si pomyslela, jak na tom jako lidstvo jsme. Volala jsem městskou policii, záchrannou stanici... Slepička měla smůlu, že nebyla volně žijící, ale obyčejná domácí slípka. Problém byl i s tím, že by mohla být nemocná, tak v chovech slepic nebyla vítaná. Nakonec vše dobře dopadlo, slepičky se ujala hodná paní, u které dožije. Manželé Blažkovi a článek o nich, jejich životě a pomoci, mě naplnil radostí. Děkuji.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Být autorem, zkontrolovala bych si zkontrolovala název článku - je to to první, co zaujme. Bere mi to chuť číst dál.