Madam modelko, 63 let dnes není žádný věk. Mému manželovi je 69, jezdí na skialpech, leze po skalách, spolu tancujeme, jezdíme na hory, na vodu... Ovšem jsem jen o 4 roky mladší. Jedna lidová písnička ale říká - "lepší s mladým mezi kameňama, jak se starým mezi perinama... Mladý lehne podla mého bočka a ščebetá jak tá lastovička. Starý lehne podla mého boku a počítá kolé je mu roků..." Nemusí to ale platit vždy. Potkala jsem při své práci dvojici - paní 53 let, manžel 95 let! Brali se, když paní bylo 22 let, měli spolu 3 děti a prožili hezký život. V tomto případě ale nešlo o nějakou supermodelku, ale normální českou ženu.
Kdo chce číst, ten číst bude. Na základce jsem četla všechno možné (verneovky, foglarovky, knihy Eduarda Śtorcha, i Čachtickou paní od Nižnánskyho, F.L. Věka od Jiráska, romány Emila Zoly). Ostatní přispěvatelé se asi vyděsili, ale tyhle knížky mám ráda dodnes. A později k tomu přibyla Margaret Mitchell Gone with the wind, Barbara Erskin aj. Zlatý profesor na střední škole, který mě tehdy v dobách normalizace nenutil číst romány typu Jak se kalila ocel. Nedávno jsem na blešáku koupila knihy Josefa Svátka Paměti katovské rodiny Mydlářů a zajásala - vydání z r. 1940, psáno ještě původní staročeštinou.
Pracovala jsem řadu let ve zdravotnickém zařízení následné péče a mohu říci, že se mi občas zvedal žaludek nad tím, jak se děti mých pacientů dokázaly hádat o majetek. A to se jednalo i jiné položky než v případě pana Delona. Nepište prosím o drbech týkajících se jeho rozhádané rodiny. Včera jsem zhlédla dva jeho filmy - Tři muži na zabití a Dva muži ve městě. Byl to PAN HEREC, kterého jsem měla vedla Jeana Maraise moc ráda a přeji mu klidné spočinutí.
A proto, milé dámy a pánové, se tam, kde to jde, má zaměstnancům umožňovat home office. Maminky/tatínci jsou pak s dítětem doma a u toho pracují. To, co si mají splnit, splní. Nezatíží svou absencí ani své kolegy, ani svůj rodinný rozpočet, který většinou částkou za ošetřovné výrazně utrpí (ale díky za to, že ošetřovačka vůbec nějaká je, samozřejmě). Naštěstí mé děti nikdy moc nemocné nebyly, někdy jsem to řešila chůvou. Jinak mi vždy umožnili HO a spokojeni jsme byli všichni. Jen jednou mi jeden zaměstnavatel řekl, že si mám vzít ošetřovačku, ale na druhou stranu chtěl, abych při tom nějaké pracovní úkoly plnila! Prý že to tak ostatní také dělají😅 výsledkem bylo, že jsem za dva měsíce nastupovala do jiné společnosti a za více peněz, kde je HO samozřejmostí.
Je důležité o těchto tématech mluvit a hledat řešení.
A což takhle lékařka internistka na home-office? To by bylo něco, léčit přes internet nebo telefon. A co chirurgové, ortopedové, kardiochirurgové.... zdravotní sestry? Bože, bože. Měla jsem naštěstí hodnou maminku již v důchodu, která hlídala. Kdybych měla být na paragrafu pokaždé, když dcera onemocněla, nevydělala bych si tenkrát ani na slanou vodu a nejspíš bychom bydleli pod mostem.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Že je pan režisér dezorientovaný... Jsem mladší než on a i krátce po škole, když jsem se seznámila se svým manželem, musel na mě při výletech dohlížet, abych z Moravy neskončila v Aši. A nemyslím, že bych tehdy ve věku 27 let byla dementní. Chtěla bych vidět tu krasavici za 20 let.