Dobrý den,

před rokem jsme řešili velmi podobnou situaci. Syn potřeboval stanovit diagnózu, následně medikaci souběžně s terapiemi. Takže jsme sháněli dětského psychiatra a zároveň psychologa. Obojí skoro nemožné ....v hlavním městě ještě k tomu... Trvalo to několik dlouhých měsíců, kdy vidíte, jak vám dítě chřadne před očima a vy mu nedokážete pomoci. Někde nám říkali na telefonické dotazy, že neberou vůbec nové pacienty, že když bude nejhůř, máme ho dát akutně hospitalizovat. Nakonec se nám podařilo najít stařičkého psychiatra, který předepsal AD. Léky postupně začaly zabírat a my postupně našli psychoterapeuty... Syn má OCD a kombinuje skupinovou terapii s individuální. Ale celá anabáze do stabilizování jeho stavu trvala opravdu téměř půl roku. Čtu tady komentáře a rady, jak se mají rodiče obracet na psychiatry..."HA HA" těch je stejný nedostatek jako psychologů. Ne každý psychiatr může léčit nezletilé. Asi je to opravdu tak.... kdo nezažil, netuší, jak je to obtížné...

Přesně tak. Mám za sebou úplně stejný příběh. A to jsme z Prahy. Rozdíl byl jen v diagnóze mého syna. A protože je psychologů, a hlavně dětských, příšerný nedostatek, dodnes platíme za soukromé terapie několik tisíc měsíčně. To se to mluví někomu, kdo to nezažil...

Tak to je článek o ničem.