Demokratické volby ano, ale nejméně 40 % obyvatel i víc vůbec nemá páru o politickém dění a kam to může až dospět. Jim stačí, že chleba bude o 5 Kč levnější. To je nadsázka, ale krutá pravda. Tak se upíší i ďáblu. Ale nejsme ve středověku a nemáme hladomor. Máme se hodně dobře, ale chybí nám sebevědomost národa, nenaučili jsme se žít ve svobodě a nevážíme si jí, i když už ji máme. Vládu můžeme svou silou usměrnit a často se tak stává, pokud nás dusí víc, než je potřeba. Je jedno, která tam zrovna je. Vláda i parlament mají pracovat pro nás a pokud ne, naše síla má být jednotná. Pak jde hodně změnit. A co se děje? Daří se jim nás rozdělovat, bojují jen o vlastní moc a proč to dovolíme, hádáme se mezi sebou a to jim vyhovuje. Máme se přece spojit. Jenže naše sebevědomí je na bodu nula, vždy pod nějakou nadvládou někoho. I malý stát může být suverenní, vše závisí jen na nás, obyčejných lidech, kteří nemají strach se postavit za svá práva a drží při sobě.
Chápu lidský omyl, jednou začas. Ale tolik omylů nechápu. Pro lidi je to zásadní, kteří mají zahradu, pole. Dívám se na ČT 2, Dobré ráno, tam jsou meteorologové a otázka zněla jasně. Mám zalévat nebo sekat trávník? Bude pršet nebo ne? Odpověď meteorologa, najděte si to na radaru!! Tak dík, k čemu tam vlastně jsou. To pomíjím předpovědi typu, kdy se absolutně netrefí na počasí na tak malou naší republiku. Je to absolutně neomluvitelné, ale oni sami si to omluvit umí na 100 %. Ostuda, a ne, buďme rádi, že se jejich předpověď nenaplnila. Lidé se zabezpečili, a spadlo pár kapek. Naopak, kde to být nemělo, stihla je pohroma. Vždy mimo mísu !
Ono záleží, od koho ta kritika směrem k nám jde. Musíte si toho člověka vážit a věřit, že to s vámi myslí dobře. Nebrat to příliš osobně a vzít si z kritiky to nejlepší. To vás posune mílovými kroky vpřed. Právě proto, že znáte svou cenu. Jen si uvědomíte, že nemůžete znát vše. Opak je, když vás kritizuje člověk, který nemá v úmyslu vás posunout vpřed, ale aby vás ponížil, i když absolutně nedosahuje vašich hodnot. To je nutné se naučit rozpoznat. A zjistíte to jednoduše, ti první pomáhají a ti druzí škodí, chtějí vám vzít sebevědomí, aby sami vynikli.
Teda mě můj lékař z krve zjistil sníženou funkci štítné žlázy, aniž bych o tom věděla. Cítila jsem se jen více unavená. Nasadil mi lék LETROX a už 3 roky ho beru bez omezení stravy. Chodím každý rok i na sono a štítná žláza je absolutně v pořádku. Stravuji se běžně, jak dřív. Takže žádná změna jídelníčku není nutná.
Vydržte to, neustále vysvětlujte, že to teď nejde. Chápu, že pubertální dcera chce to, co vidí u ostatních. Sama jsem ze 6-ti sourozenců a neměli jsme skoro nic, co ostatní. Mluvte s ní, dejte jí vzdělání i vyučení, co ji baví a může si žít po svém, milujte ji a chápejte. Nemějte výčitky svědomí, tyto nedospělé děti mnohé nechápou, jak je někdy těžký život. Ona, až bude stát na vlastních nohou, to pochopí. Přeji hodně trpělivosti.
Jo, to jsou záhady. Mám fenu, labradorský retrívr, mám ji od štěňátka. Je absolutně socializovaná. Miluje lidi a děti. Psů venku si nevšímá, ignoruje je. Ale, mě a zřejmě i ji strašně obtěžuje, když se pejskař ptá, je to fena nebo pes? A už se k nám ženou se kamarádit. Má fena si je očuchá a následně vyštěká, prostě, nemá zájem. Psy, které zná, respektuje. Je to vlezlé od těch pejskařů. Taky se nechci kamarádit s každým člověkem, kterého náhodně potkám. Ale nikdy se nestalo, že by měla něco proti lidem, dětem. Ty ji mazlí na potkání. Blbá není, protože na chatě ihned štěká a upozorní mě, že jde kolem cizí člověk. Jako hlídačka super. A celkově, je to psí osobnost.
Taky jsem to zažila. Otec mě bral k moři, matka měla další děti. Vysvětlila mi, že s námi nikam nepojede. Vidím to ale jinak. Žárlila na otce, že ty možnosti on má a ona ne. Byla sobecká, a já, kdybych je nevyužila, tak bych byla omezená jako ona. Otec nesoutěžil, jen mi otevřel jiné možnosti. A děkuji mu dodnes, i když už není mezi námi.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Jak já ráda vzpomínám na školní jídelnu. Mě tam chutnalo absolutně všechno. Taky pařížák v papíru s rohlíkem. To bylo jinde a kakao s makovkou. To byly snídaně na rohu ulice. Za směšný peníz. To dnešní mladí ani neznají. Pařížák dnes? Samé éčka a hnus salám, nedá se přirovnat. Co jedí naše děti? Hamburgry, hranolky ap. , to je hnus. Dodnes vařím čistě českou kuchyni a mí synové to dělají taky, a vnuci dlabou a chutná jim, jako nám tenkrát. Osvědčené zdravé recepty. CHyba není ve školních jídelnách, ale dostaly omezení financí a do těch se musely vejít za každou cenu. To nejde takto vařit, pochopíte ty kuchařky a jiný personál, toto tam nemůžeme dát, je to drahé. Tak to ošidíte. Oni si to nevymysleli, musí se do ceny vejít. A to je problém, dnes se nedotuje nic, nejsou peníze. A my jsme to měli téměř zadarmo, jen pár korun.