Patřím ke starší generaci a jsem radši, když mohu platit v hotovosti. Samozřejmě účet u banky mám a v případě potřeby vyberu, nebo z účtu zaplatím to nutné.

Když jezdí mimopražští lidé do Prahy autem, pokud nejsou na trase, kde je dobré spojení vlakem d Prahy, tak je to v pořádku. Pražané by měli využívat hlavně městskou hromadnou dopravu. Myslím, že by se dopravní situace zlepšila.

Dobrý den,

před několika lety onemocněla moje maminka a byla delší dobu v nemocnici. Jelikož jsme byly dvě spolumajitelky jedné nemovitosti a potřebovala jsem v nemovitosti zařizovat nějaké závažné věci, pozvala jsem do nemocnice k mamince notářku, která vypracovala plnu moc pro mne. Nešlo sice o hotové peníze, ale dispozice s nemovitostí jsou vlastně také peníze. Zvláště když je nemovitost v ceně milionové.

Když jdu nakoupit, ta lahev by mi jen překážela a byla by k tíži mojí tašce s nákupem. Nicméně mám doma minerální vody a mohu se kdykoliv napít. Kromě toho si ráda dávám čajíčky jako např.mátu, třezalku nebo šípky. Hlavně ale postrádám obchod s rybami v okolí náměstí Jiřího z Poděbrad nebo alespon restauraci, kde bych dostala rybí jídla. Stačí třeba pstruh nebo kapr.

Takže nejen zuby, ale celkově záleží na tom, jak člověk o sebe pečuje. Snaha je ledaskdy, nicméně vznikají problémy, se kterými se občas člověk musí potýkat. Já osobně po zvláštních zkušenostech jsem začala nedůvěřovat lékařům. Přešla jsem k několika jiným praktickým lékařům, protože všichni svorně mi tvrdili, že mám vysoký tlak a vnucovali mi léky na snížení tlaku a po těch lécích mi nebylo dobře. Jde o jakýsi syndrom bílého pláště, který nemám jenom já a s podivem musím zkonstatovat, že jiným lidem se věří, mne ale ne. Byl mi předepsán lék neurol, po kterém mi bylo špatně a zase pan doktor zareagoval neobvykle, až jsem se jeho názoru zalekla. Nemohu se zbavit pocitu, že jsem nějaký lump, který otravuje doktory.

Nejdůležitější jsou mezilidské vztahy, nicméně dům po předcích může mít své kouzlo, kde si obyvatelé řeší své soukromí a organizují činnosti, které mají rádi.

do prdelky na fialky.

Povinnost prarodičů starat se o vnoučata samozřejmě není. Nicméně si myslím, že občasná péče prarodičů by mohla nebo měla být. Babička pohlídá vnouče a maminka dojde nakoupit atd. Něco jako střídavá péče nebo vzájemná rodinná výpomoc.

Od roku 1989 uběhlo 33 let a já si myslím, že v našem národě jsou šikovní a chytří lidé, kteří by mohli lépe zapracovat. Zatím se život řeší podle mého názoru trochu jinak. Pohrdá se staršími lidmi, nechce se jezdit hromadnou dopravou, to jsou radši dluhy, jen aby byla osobní auta, a dovolené se pořádají také dost náročné. Berou se hypotéky na zakoupení bytů a pak se lidi v SVJ mezi sebou hádají.

Co mne se týče, ani já Lucii Vondráčkovou moc nemusím a její tanečník se mi vůbec nelíbil.

Když jsou lidé dobří a navzájem si rozumějí, tak nejsou potřeba žádné smlouvy. Mne se jen zdá, že v současnosti jsou lidé zlí a dělají problémy jeden druhému. S tím by se mělo něco udělat. Kdysi dávno byly hodiny náboženství. Když by zase byly, bylo by to dobré. Nicméně by měly být alespon nějaké kurzy mezilidských vztahů.

Co mne se týče, ukládala bych peníze do starožitností a do obrazů, příp.broušené sklo.

Začala bych tím nájemním bydlením. Vzhledem k tomu, že se ledaskdy lidé nemohou domluvit na potřebném, pak existují tedy nájemní smlouvy na dobu určitou, takže si lidé nemohou přizpůsobit bydlení podle svého.

Pokud by byla možnost dobré domluvy v nájemním bydlení, nepovažovala bych za nutné rozprodávat jednotlivé byty v domě. Každopádně i tak to není dobré, protože

nakonec všichni víme, jak to vypadá v domech s rozprodanými byty. Lidé se hádají o každou maličkost. Jedna moje známá se mi svěřovala, že si všichni našetřili ve 4patrovém domě na výtah a nechali ho provést. Nakonec se nedovedli domluvit na poplatcích za výtah, takže výtah se zavřel a stojí a nikdo ho nepoužívá. Druhou věc mi paní sdělila, a to, že ona bydlí sama v bytě, v ostatních bytech jsou rodiny. Existuje možnost placení služeb podle počtu osob, což si odsouhlasili, pouze na té mojí známé chtěli, aby platila podle velikosti bytu v metrech.

Takže nakonec, co je lepší, jaký druh bydlení?

Musí být ta digitalizace? Je to povinnost, nebo si to jen namlouváme?

Jsem pro!!!

Přiznám se, že jsem lékařům přestala věřit. Byla jsem nucena přecházet od jednoho praktického lékaře ke druhému, protože všichni svorně tvrdili, že mám vysoký tlak. Neměla jsem a asi nemám. Tlak se mi zvýší, když vidím doktora, což je možná k smíchu, ale to doktoři neuznají. Ačkoliv se všebecně ví, že bílý plášt zvyšuje tlak. Jednou mi byl předepsán neurol. Začala jsem ho užívat a začala jsem mít potíže se žaludkem. Pan doktor bez jakéhokoliv vyšetření prohlásil, že bych měla jít na operaci žaludku a neuznal, že bolí žaludek po léku. Bylo zvláštních problémů víc a dřív, ale nebudu dál zabírat místo.

Dobrý den, stáří a umírání patří stejně k životu jako mládí a děti, narození dětí. To všechno je život. Prarodiče samozřejmě nejsou mladí, ale měly by je děti mít rády. Lidi celý život pracují a snaží se řešit vše co je zapotřebí. Děti by měly být zvyklé na staré lidi a ne se jim vyhýbat. Také jednou zestárnou a kdyby se jim mladí vyhýbali, tak by jim to jistě nebylo milé.

Kauce u nájemních bytů by měla mít uvedený úrok v nájemní smlouvě. Nicméně není mi jasné, proč se t úročí, když není majitelem dmu nebo bytu úrok používán k jiným účelům. Nutno jasně definovat v nájemní smlouvě!!!!!

pŘESNĚ TAK BY TO MĚL BÝT.

Problém vzniká, když se pacientovi zvýší tlak v ordinaci lékaře, mimo ordinaci má pacient tlak v normě. Lékař pacientovi nevěří a hodně moc mu vnucuje lék na snížení tlaku.

Má taková záležitost vůbec řešení?