Využila jsem hospic pro umírajícího manžela. Mám hlubokou úctu k lidem, kteří tuto práci dělají, manželé Vlčkovi jsou mimořádní lidé. Domácí hospic funguje ze značné části z darů. Po odchodu manžela jsem poslala také peněžní dar, který byl poděkováním za to, že pomohli v nejtěžších chvílích našeho života. Obrovský dík.
paní Heleno a proč jim nezavoláte Vy? Mamka mi taky občas nyříkavě říká - jsem čekala,že zavoláš? Copak mám křišťálovou kouli? Telepatie nefunguje a tak se jen zeptám - A proč čekáš? Tak máš zavolat...copak já vím, kdy jí zrovna bude smutno? a to jí volám obden a jezdím za ní 2 x tejdně...
Zkouším jim samozřejmě zavolat, ne často, ale většinou telefon nezvednou, možná je to i moje chyba. Byli vždy zvyklí, že máma všechno zvládne, rozumově se to snažím zvládnout, citově se mi to nedaří.
Zážitek z rodiny, nevlastní syn v 15ti letech na hřišti, kde kluci hráli fotbal, uhodil do něho blesk. Je to už 40 let, měl tehdy na sobě teplákovou bundu se zipem, tenisky s kovovými cvočky a na krku stříbrný řetízek. Vznesl se nad zem, prý se z něho zakouřilo a nastala u něj klinická smrt. Obrovské štěstí měl díky tomu, že jeho srdce nebylo naplněno krví a jeho trenér mu prováděl masáž srdce. Přežil, dodnes má na krku vytetovaný stříbrný řetízek. Takže skutečně blesk je životu nebezpečný a nelze tyhle situace podceňovat.
Já měla děti moc ráda a vždy jsem se na ně těšila. Hlídala jsem o své dovolené i vnoučata a jednoho kdykoliv byl v Praze nemocný tak ho k nám přivezli,protože tu byl a je čistý vzduch. Na vše moje děti zapomněli a navíc mne okradli a nikdo po mně ani neštěkne.Takový je smutný konec pokud dětem věříte.
Pani Maruško vim o čem mluvite. Před půl rokem mi zemřel manžel, krátce na to moje mladší sestra. Vim, že miji synové maji svůj vlastni život,ale postrádám obyčejnou lidskou slušnost, že zavolají a jen se zeptaji jak se mám. Otázka zda něco nepotřebují,je už z oblasti sci- fi. Držme se, bolí to,ale je to tak
Historie se zkresluje ve vztahu k době. Mluví se o tom, jak byl Zeman nemocný, ale stejně mizerně ,ne-li hůř byl na tom zdraviotně Havel, u Havla se přechází i jeho amnestie, jejímž následkem byly vraždy,amnestoval i vrahy, důsledky byly katasrofální. V jeho souvislosti se nemluví o tom jak rychle zklividoval zbrojařský průmysl v Dubnici nad Váhom a naservíroval tento trh zcela zdarma Američanům. Tyto články jsou tendenční a nedají se brát jako seriozní informace,ale tohle bylo,je a bude.
Je to velmi složitá situace, v listopadu mi zemřel manžel, bylo to rychlé, během 2 měsíců. Společně jsme se dohodli, že nebude podstupovat udržovací chemoterapii, mladá lékařka na paliativním oddělení se ho zeptala jak se staví k tomu, že umírá. Zvládli jsme to spolu, ale teď to moc bolí, aby toho nebylo málo v lednu mi zemřela mladší sestra. Rok s nemocí bojovala, věděla, že je to velmi zlé, bohužel medikace a morfin velmi změní myšlení nemocného člověka. Posledních 14 dnů její chování vůbec neodpovídalo její povaze. V takové situaci poradit bych si netroufla. Ten blízký člověk odejde,ale pomoc potřebují pozůstalí a to je někdy velký problém. Život jde dál a čas prý pomůže.
Jeho úroveň prezentuje úroveň současné vlády. Je neuvěřitelné, že takového skutečně sprostého, neurvalého člověka nechávají ve funkci starosty a ještě prezentují svoje dobré kontakty s ním. Jsem ráda, že už jsem stará, ale je mi líto mých dětí a vnoučat, že žijí a budou žít v takhle morálně zdevastované zemi. Tolik neúcty a sprostoty jsem za minulého režimu , o kterém se mluví jako o období devastace, nezažila. A neměla jsem jednoduchý život, moji rodiče za války bojovali v v čsl. armádě, v Anglii a to ovlivnilo můj život i mých sester, nebyla možnost studovat vybrané školy , přesto jsem nepociťovala takovou beznaděj a frustraci jako z dnešní doby.
Povzbuzující článek. Zažila jsem zdaleka ne tak vtipnou situaci na ORL, pan doktor, primář oddělení už ve vyšším věku, mně vyšetřil během pár minut s tím, že napíše zprávu a recept. Chybička se vloudila ,dostal se do problémů s počítačem a následně s tiskárnou. Čekárna doslova praskala ve švech a tak jsem se nabídla, že bych mu mohla pomoci. Práce s počítačem mně v té době živila. Byl ale neústupný, že to zvládne. Po napsání zprávy šlo ještě o recept, ani prosba ať ho napíše rukou neuspěla. Když jsem zhruba po víc jak půl hodině opouštěla ordinaci a z obavy co mi udělá čekající zástup pacientů, omlouvala se a řekla důvod zdržení, tak se z té hromady pacientů ozvalo a co myslíte proč tady hodiny čekáme, ta technika nás zničí. Bez komentáře
Rozhodnutí je náročné. Bohužel mám za sebou velmi těžké období. V listopadu mi zemřel manžel po dvou měsících marodění, byla mu nabídnuta udržovací chemoterapie za cenu chirurgického zásahu, aby zjistili primární nádor. Dohodli jsme se, že nebude žádnou terapii podstupovat a po dvou měsících bez větších bolestí zemřel. V té době podstupovala moje mladší sestra s rakovinou plic 35 protonových ošetření a chemoterapii. Léčení trvalo rok, který prožila v bolestech, to jak se o ní její manžel, můj švagr staral bylo něco mimořádného. Zemřela po roce koncem ledna v 70ti letech. Po této zkušenosti bych uvažovala jako můj manžel, ale rozhodnutí je na Vás, žádnou zkušenost nelze sdílet. Určitě máte za sebou bohatý život a jaký bude dál, je bohužel jen na Vás. Přeji Vám hodně sil, které potřebuje také celá Vaše rodina
Jsem ve věku, kdybych mohla být Kateřinina babička. Běhěm třech měsíců mi odešel manžel a mladší sestra. To období bylo a je pro mne velmi náročné, Kateřina je živel, vyhýbám se lidem, kteří si stěžují a naříkají, nechci se dát "strhnout" a lidsky jsem se rozešla a ukončila letité vztahy. Je pro mne těžko představitelné, že Kateřina nemá vedle sebe ani prarodiče. Jsem přesvědčená, že ve svých vnoučatech budu žít dál a moc jim fandím ve všech jejich aktivitách. Přeji Kateřině hodně sil a ať jí ten elán vydrží.
Také hanebná zkušenost s Emergency v Ústí nad Labem. Manzel se zprávou, že je onkologicky pacient,volala jsem záchranku,na Emergency od sanitářů,sestry i doktora se na něj obořili, že jsme volali zachranku. Tři týdny na to zemřel. Bohužel mi to rekl,az kdyz ho vratili po 3 hodinach domů. Kdybych to věděla driv, určitě by na mne nezapomneli, protože bych tam udělala pořádný "bengál" . Nic bych sice nezměnila,ale asi by se mi ulevilo
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Múj bohužel už zemřelý manžel byl také
jak on říkal paličatý a upocený
Jihočech, když alespoň jednou za rok neviděl Černou věž v Budějovicích bylo to špatně. Panu Troškovi se nedivím, jižní Čechy jsou nádherné. Držte se a buďte zdráv, udělal jste dobré rozhodnutí i přesto, že Vaše filmy jsou jedinečné a je škoda, že se po Vás už nikdo takový asi neobjeví.