Já covid měla minulý týden, i podle testů z nemocnice.... Docela hnus, 3 dny "virózka", pak týden šílený kašel až dušení, rýma, vysoké horečky, strašné bolesti svalů a kloubů, nevstala jsem z postele... Ale "jak přišlo, tak odešlo", lusknutim prstů najednou klid a pohoda... Ale těch 10 dní jsem vážně potřebovala "ošetřovatele", byla jsem úplně mimo, některé dny si vůbec nepamatuju, jak mi bylo zle... Daleko horší než covid předtím...
Pomoc v domácnosti nebo u prarodičů na zahradě a s chovem domácích zvířat byla za mě (roč. 1976) úplně normální. Byla jsem městské dítě, ale o prázdninách mě čekal tábor na 20 dní a pobyt u dědečka v malém městě v domě se zahradou... "práce" byla placená - např. 1 kyblík (velikost podle věku) nahraného rybízu = 50h, apod. Za peníze se šla koupit zmrzka do termosky pro celou rodinu, nebo třeba obrovský meloun... Odměnou bylo třeba i jít se strýcem do výkupu ovoce, nebo moci nachystat třísky na podpal... O víkendech se hromadně jezdilo na výlety po hradech, zámcích, botanických zahradách nebo do Zoo... Podle počasí samozřejmě koupání, výlety na kole nebo opékání buřtů... Co mě to ale hlavně naučilo? Že první jsou povinnosti a pak teprve zábava... Moje generace opravdu na nudu čas neměla...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Všichni všechno někdy viděli... Jak jakej stres 🤣🤣🤣