Pokud člověk nepracoval s vysocenadanými dětmi, ať jako kantor, psycholog, tak nemá potuchy jak těžké je nadále rozvíjet schopností dítěte a jak lehké je takový supertalent "psychicky zadupat", zničit. Takovéto dítě bývá v dětské společnosti často šikanováno, vyloučeno z kolektivu. A to buď proto, že si nemá s vrstevníky "o čem povídat" a nebo proto, že je jiný, všechno mu jde, všude ho chválí, je daváno za vzor, je z něj dělaná superhvězda. A toho se p Šebková obává. Tyto děti totiž jak jsou jiné, jsou i méně psychicky odolné. A opravdu, pokud jsou v rodině 2sourozenci a jeden mimořádně nadaný, tak ten druhý se cítí být meněcenný a přitom může být třídní premiant. A teprve puberta a postpubertálni doba ukáže, zda rodiče dětí uchopili výchovu správně. Držím rodině všechny palce, aby byli všichni zdraví a rodiče byli oporou i vzorem pro své děti. Vězte, že přijde doba, kdy opravdu kluci budou potřebovat vědět, že je máte každého stejně rádi.
Víte, mně na tom vadí ještě jedna věc. Jak jsem z článku pochopila, tak si kluk u televize prostě spojil svůj zážitek z nemocnice s adventní koncertem. To je fajn, ano. Maminka ho podpořila, protože mohla. Ano. Ale kam až ta glorifikace toho nápadu půjde? Čekám, že ho uvidím ve zprávách na ČT a příští rok na Hradě jako hrdinu. A všichni ti dobráci, kteří si tady hladí ego a čistí svědomí na základě jednoho klučičího nápadu, byť sympatického, budou ještě čistější . No, to zas dostanu hejty. 🙂
Ono všechno má svoje meze. Pokud to dala na FB kyjovská nemocnice, rodiče to sdíleli, to je v pořádku, ale dělat z toho senzaci a pohádku o zázraku, to je prostě moc. Navíc, kluk teď bude stát na piedestalu a ostatní děti si budou běhat a hrát. Jenže vysvětlujte to tleskajicimu davu :-)
Pokud člověk nepracoval s vysocenadanými dětmi, ať jako kantor, psycholog, tak nemá potuchy jak těžké je nadále rozvíjet schopností dítěte a jak lehké je takový supertalent "psychicky zadupat", zničit. Takovéto dítě bývá v dětské společnosti často šikanováno, vyloučeno z kolektivu. A to buď proto, že si nemá s vrstevníky "o čem povídat" a nebo proto, že je jiný, všechno mu jde, všude ho chválí, je daváno za vzor, je z něj dělaná superhvězda. A toho se p Šebková obává. Tyto děti totiž jak jsou jiné, jsou i méně psychicky odolné. A opravdu, pokud jsou v rodině 2sourozenci a jeden mimořádně nadaný, tak ten druhý se cítí být meněcenný a přitom může být třídní premiant. A teprve puberta a postpubertálni doba ukáže, zda rodiče dětí uchopili výchovu správně. Držím rodině všechny palce, aby byli všichni zdraví a rodiče byli oporou i vzorem pro své děti. Vězte, že přijde doba, kdy opravdu kluci budou potřebovat vědět, že je máte každého stejně rádi.
Děkuji, přesně to jsem měla na mysli.
Mohl v polovině říct, že ho to nebaví a končí.. musela bych to dodělat vše já. Nic takového se nestalo a celou dobu mi byl k ruce. Myšlenka, proč to dělá ho těšila tak moc, že úplně zapomněl po chvilce kňourat, že už nechce. Prostě chtěl a dotáhl to.
Víte paní Evo, ten příběh mě nakonec oslovil víc než bych chtěla, a to jinou věcí než tou "charitou". Na tom příběhu je hodnotné to, co je nevyřčené, a tím je vzájemné pochopení, souznění a sounáležitost mezi vámi. To jsou hodnoty nejcennější, a nemusí vznikat u velkých projektů. Ta vzájemná podpora a motivace, to je ta odměna. Ovace a oslavné články jsou pak již zbytečné. Máte krásné syny a přeji Vám , aby se vám dařilo tyto hodnoty uchovat. Je to někdy dlouhá a nelehká cesta, ale to je to, co nás dělá lidmi.
Chlapec není z jiné rodiny.. jsme obyčejní mladí lidé, kteří pochází z vesnice a do startu jsme měli pouze sebe a odvahu zkusit nemožné i za cenu výsměchu okolí.
Kdyby nebylo naší výrobny, hledali bychom jiné cesty, jak něco smysluplného vyrobit a Vinciho nápad podpořit. O tom jsem přesvědčena.
No vidíte, to je právě to, proč tady píšu zdánlivě nepochopitelné příspěvky. Vy se snažíte v dnešní době o nadlidské výkony, není to jistě lehké, čelíte výsměchu za svoji snahu. Ten článek tady vychválil Vašeho synka za Vaši snahu. Nadpis je zavádějící.
JJ, syn měl naštěstí v první třídě taky paní učitelku, která si s tím úžasně poradila. Se synem tam byl kolega 🙂 ze školky, stejný myslitel 🙂, tak jí kluci pomáhali s těmi žáky, kteří byli pozadu a bylo po starostech. Já si z mé první třídy nenesu do života ty nejlepší vzpomínky, tak jsem s hrůzou čekala jak syn dopadne. S tím spolužákem si vymýšleli různé početní úkoly, hry atd. Já se naučila číst od svých dvou starších sourozenců.....V druhé třídě dostali mladého pana učitele přímo po škole, tak to bylo naprosto v pohodě :)
Já se na konci první třídy přihlásila a zeptala se učitelky, jaktože spolužačka dcera primáře dostane knihu a já ne, když máme obě samé jedničky. Učitelka se zastyděla a dotáhla jakousi knížku, bohužel mnohem horší než byla ta pro tu primářovu dceru. :-D
To máte pravdu, to je. Všichni dospělí by se měli zastydet, že jim ukazuje malej kluk, jak dělat druhejm radost, ale to ne, ono se furt radši na druhého plivne, co Heleno?
O tom právě píšu. Proč by měl malý kluk ukazovat dospělým, jak udělat druhému radost? Proč se tady všichni tak rozplývají nad dobrým srdcem. Kolik těch dospělých je ochotno dát na smysluplnou charitu a jestli to nakonec nemá být úkolem jiných, aby měly děti v nemocnici hračky? Malý kluk si má hrát, učit se, pomáhat rodičům, ale na "podnikání " má ještě čas.
Nevím jak, vy, ale když se syn zeptal co je to za písmenko, tak jsem mu odpověděla, tak se naučil číst před nástupem do školy. Radost jsem neměla. protože jsem si pamatovala, jak byla nadšená má, v té době soudružka učitelka, že už umím nejen číst. Syn byl velmi zvědavý, neustále jsme rozebírali jeho dotazy, v té době nebyl počítač, tak se kupovaly encyklopedie atd....
Mám podobnou zkušenost. Obě moje děti uměly číst ve 4 letech. Starší se to naučil tak, že jsem mu poradila číst po slabikách. Mladší se to naučil od staršího . Starší syn měl vynikající učitelku, která to podchytila. Ale každé dítě je samozřejmě unikát. Jinak učitelky většinou výjimečně nadané děti moc rády nemají, protože nemají na ně čas a nadané děti se pak ve škole nudí.
Paní… Vy musíte být strašně nešťastný člověk, že trávíte čas řešením neexistujících problémů. V životě jsem snad nic na webu nekomentovala, až dnes. Protože mě opravdu dokáže rozložit takto negativní člověk... navíc v dnešní hnusne době. Nikdo nejsme stoprocentní a bez viny, ale Vy tady v souvislosti s tímto zlatým klukem řešíte úplná 💩💩💩. Přeju Vám v životě už jen štěstí a pokoj. A Vincíkovi i Gustovi jen další krásné roky v milující rodině (naštěstí jim to kdykoliv sdělím i osobně). Hezky večer.
Milá paní, samozřejmě bych mohla chválit geniálního chlapce. Ale nezlobte se , v tom článku se vyzdvihuje chlapec, který je asi dobře veden. Ale jak jsem pochopila i z reakcí jeho matky , tak nevydělal na ty dary, ale prostě pomáhal svým rodičům. Je to chvályhodné a sympatické. Pokud ho pochválila nemocnice za ten nápad, je to v pořádku. Ale ten článek je dle mého názoru nad míru. Budeme takto glorifikovat každé dítě, které pomáhá rodičům? .... Mimochodem, znala jsem kdysi kluka sígra, který zachránil kamarádovi život a nikdo ho neoslavoval. Pochvalte kluka osobně, to ano, ale dopřejte mi názor, že ten článek není dobrý a je zavádějící. Hezký večer. PS. Nemusíte vidět v každém odlišném názoru negativitu, možná jen nerozumíte. Howgh.
vaše problémy bych chtěla mít. byla jste u toho, že to můžete takhle kritizovat a strhat? Vůbec ty lidi neznáte a nevíte jestli a jak opravdu nadaný je. Některé děti jsou opravdu velmi nadané a projevuje se to už od mala.
Ano, v tomhle s Vámi souhlasím. Některé děti jsou opravdu nadané odmala a právě proto potřebují často větší ochranu než ty méně nadané, protože mohou být i zranitelné. Ale tomu asi nebudete rozumět, omlouvám se.
četla jste ten článek vůbec? myslím, že jste absolutně nic nepochopila. A to že kluci mamice pomáhají, tak je ona na psychologa? Možná byste si k cvokaři měla skočit vy.
Promiňte, ale za to nemůžu já, ale autorka článku. Ten článek je naprosto chybně koncipovaný. Nadání nikomu nikdo nebere, právě naopak. Jen konstatuji, že vynášet a oslavovat takhle malého kluka může být v budoucnu kontraproduktivní. Prostě je to chyba a na tom si trvám. A že doma chlapec pomáhá, no to je samozřejmě chvályhodné. Článek jsem četla, dokonce několikrát.
To by stouplo ještě o energie (elektřina nebo plyn při vaření), potom ještě taky za ten odvoz k prodeji, vyřídit povolení k prodeji (živnosťák) povinné odovody...
Tohle opravdu není pro každého.
Chlapec měwl výhodu maminčiny výrobny paštik a i to, že měla potřebná povolení k výrobě - jen trošku pozměnila sortiment a pokud i přesto se muselo něco někde vyřídit za povolení, uhradit, tak to prostě zařídila.
Chvályhodný nápad, ale chlapec z jiné rodiny, kde nepodnikají natož pak chlapec sám - to prostě realizovatelné není.
Tenhle pro to měl zkrátka podmínky.
Tak nějak mi to připomnělo soutěž ve sběru papíru kdysi na základní škole. My "normální" děti jsme poctivě s vozíčkem obcházely domy a hádaly se s důchodci o kus krabice, doprošovaly se různě o starý papír. Odvezly jsme to pracně do sběrny a krom pár drobných jsme dostaly papírek s potvrzením, kolik kg starého papíru jsme odevzdaly. Bylo to tak maximálně 50 kg, protože víc v našich silách nebylo. Syn řezníka, jehož táta hodil kartony z obchodu do odpadu a nechal si za to napsat papír, na němž bylo o hodně víc kilogramů , než jsme odevzdaly my, tak ten syn pak byl oslavován. Soutěž vyhrál a dostal za to poukaz k moři do Bulharska. No, byla to velká lekce pro nás "normální", co se jen snaží..... Učitelky holt potřebovaly slušné maso, které bylo tehdy nedostatkové. .... Asi tak.
Vincent s mladším bratrem ale umí někdy i zlobit. „To když děláme kraviny nebo se mlátíme,“ přiblížil sourozenecké kočkování.🙂 🙂 🙂
Jo, majzne bráchu vařečkou upatlanou od marmelády, až je brácha celej sladkej. (Teda, tenhle příběh fakt stojí za to. Je cosi shnilého ve státě českém.....) Když mu to rodiče dovolí, tak si i trochu zazlobí... Ještě že maminka neprodává třeba vyšívané dečky....
Velké V se píše, pokud si daného člověka vážím. A vy to tedy určitě nejste. A vaše reakce jsou minimálně podivné a plné žluči, takže s vámi dále diskutovat nemíním.
Pokud oslovuji vícero osob, použiji samozřejmě malé "v". Vážit si mě nemusíte, to Vám nijak nevnucuji. Moje reakce jsou možná podivné, žluč v nich nehledejte. Do diskuse Vás nijak nenutím. Spíš se zamyslete nad tím, kolik peněz jste věnovala kyjovské nemocnici na hračky pro děti. :-P
Představte si, že Vincík se od malinkého věku opravdu vymyká tabulkám. Před nástupem do školy měl větší přehled než možná většina z nás, uměl číst, počítat, dělit a násobit, namísto pohádek si pouští dokumenty. Protože ho to baví a má holt jiné zájmy než dnešní děti, pro které je pupek světa nabitý tablet. Před časem si chtěl vydělat na hračku, sbíral a prodával lískové oříšky. Potom vyráběl marmeládu meruňkovou, následně jahodovou. A jelikož sám byl loni v nemocnici, tak vymyslel, že z dalších "vydělaných" penízků podpoří i jiné děti, jelikož naše kyjovská nemocnice není z nejnadupanějších. A obavy o štěstí kluků mít nemusíte, jsou to vychovaní, hodní a milovaní kluci, kteří si žijí svůj spokojený svět, kde jim nic nechybí.
To Vám věřím, že může být spokojený. Může se vymykat tabulkám, ale nezlobte se, mně se na tom něco prostě nezdá. Pokud je tak výjimečný, tak rozhodně nebude mít snadný život. A oslavné články tohoto typu mu jen ublíží. Nějak si tak, možná trochu divně, představuju, jak ten génius přijde nyní mezi kluky na fotbal a oni ho budou oslavovat za to, že o něm vyšel oslavný článek, jak hezky vaří marmeládu (spíš si myslím, že mu vymyslí nějakou přezdívku). Navíc si tak nějak říkám, proč vůbec osmiletého kluka napadne taková věc, která by měla být záležitostí dospělých. Proč kyjovská nemocnice není "z nejnadupanějších", proč by měl suplovat charitu, která přísluší dospělým? Navíc, vymyslí si charitu a nutí do toho i mladšího bráchu, který je v tom článku jen tak na okraj zmiňovaný? Nezlobte se, ale fakt je to mimo moje chápání... Může být výjimečný, může být empatický, může mít i známky geniality, ale tohle, nezlobte se, zavání až, bojím se to napsat, zneužitím jeho malé osobnosti. No, článek splnil účel, fakt jsem o tom přemýšlela. Mimochodem, nechtěla bych vidět jeho zklamání, kdyby se náhodou znovu ocitl v nemocnici a uviděl ty hračky rozbité.... Protože ty ostatní děti nebudou chápat, co za tím je. Ne, není to dobré, není, nezlobte se...
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Škoda, že v mých pěti letech nebyl internet. Hned bych byl slavný díky tomu, že jsem znal lidské tělo. Kde je ruka, noha, hlava, zadeček.....Vychovávat dítě jedna věc, ale tady to zavání dětskou prací. Kluk v pěti letech už si vydělal na stavebnici. ??? Chápu malou odměnu za práci, brigádu atd. ale tady mi něco nevoní. Bych se nedivil, kdyby mu "maminka" strhávala ze mzdy DPH, sociální a zdr. pojištění, srážky za stravné..... ať ví, jaký je doopravdy život. Potom ať se chlubí na netu, jaký je synátor frajer.
Ale jinak synek supr, pokud byl nápad jeho toto udělat.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A uměl jste číst v roce a půl? Ne? Pak jste byl nýmand a ignorant. 😄 Přiznejte se, že Vy jste byl z těch kluků, kteří lezli sousedům na hrušky a stříleli z praku?