Jsou nevděční, já od svých rodičů, dostala před dvěma lety 50tisic. Tatínek šel do důchodu a tak vybral své důchodové připojištění a 50 tisíc si odtrhl od huby, aby mi alespoň trochu přilepšil. Ne jen, že jsem byla překvapená, ale i vděčná i když to dnes není žádný peníz, nikdy by mě nenapadlo mu to říct.
Já jsem svým dětem od malinka vysvětlovala, jak se to má s penězi a když po mě chtěli třeba lízátko, tak jsem jim vysvětlila, že dnes ne, že nemáme penízky, ale až budou, při výplatě, určitě jim ho ráda koupím. Nikdy nevděčné nebyli a nikdy mi neodcházelo ani jedno dítě k jiným rodičům za lepším . Mobil měli až na druhém stupni a obyčejný , jen ho nenosili do školy. To je možná řešení, když nebudou mít mobil ve škole, nebudou se ním moct vytahovat. A také, jim občas vysvětlit, že to prostě koupit nemůžete, protože by jste pak měli hlad
To je jednoduché, naše a ta předešlá generace, neměla přístup k vyhledávání informací na netu a proto jsme byly rádi i za nevyžádané rady od zkušených matek, zvážili jsme je a bud se rozhodli je aplikovat, nebo ne. Je to naprosto normální, že zkušenější člověk, předává své zkušenosti méně zkušeným. Jako, když trenér trénuje své svěřence, taky se nikdo nepozastavuje nad tím, jestli jsou jeho rady nevyžádané, nebo vyžádané. V téhle době, se to ale hrozně moc řeší. Sama jsem se před rokem a půl stala babičkou a těšila se, až budu moc své dceři poradit, brzy jsem však zjistila, že si dcera info raději vyhledá na netu, podložené nějakou studií. Říkat ji, že studie jsou k ničemu a velmi často také dělané na zakázku s dopředu daným závěrem a také se často z jedné studie přechází zpátky k té předešlé, nemělo cenu. A tak jsem se smířila s tím, že tuto roli babiček už převzal internet a naučila se jí do toho nekecat a jen si užívat s vnoučkem společné chvíle. Moje maminka, tedy prababička, to ovšem nepochopila a asi už nikdy nepochopí a nemají teď s mou dcerou moc dobrý vztah, dcera má pocit, že ji do všeho moc kecá. Rozhodně to ale nedělá schválně a ve zlem, dřív to prostě bylo úplně normální a oni tak žili 75 let, nemůžete takového starého člověka změnit, to prostě nejde, jde ale změnit svůj přístup k němu a brát ho prostě takového, jaký je.
Ono je to hodně o tom, že na to prodavačky nejsou připravené, dnes se nekouká na vyučení v oboru. Mi jsme se učili tři roky a to tenkrát byly ceny všech potravin ve všech obchodech stejné, takže jsme museli všechny ceny umět na zpamět jak když bičem mrská, museli jsme umět zabalit láhev, bonboniéru, salámy, prostě cokoli, co si zákazník přál. Než nás pustili na opravdovou prodejnu, trénovali jsme různé modelové situace a pokud jsme to udělali špatně, mistrová vám vysvětlila, co bylo špatně a jak jste měla reagovat správně a ještě jsme vyfasli pětku. Prostě náš zákazník náš pán a do práce se špatná nálada a problémy z domova netahaji, prodavačka musí být tak trochu psycholog, proto jsme ji měli i jako vyučovací předmět. Ráda jsem pracovala v krámku s obsluhou, kam většinou chodili stálí zákazníci, takže ani nemuseli říkat co chtějí a já už to rovnou podávala. Do velkého obchodního řetězce bych ale prodávat nešla, to raději uklízím.
Nejsem sice učitelka, jsem jen uklízečka, ale mám podobnou zkušenost ve škole. Pracuji tam osmim rokem, do roku 23 jsme každý rok dostávali o tisíc korun víc, vždy když se zvedla min.mzda. Při nástupu jsme měli o dva tisíce víc, než byla min mzda. Ne jen že od roku 21 nic nepřidali, ale po osmi letech jsme teď na mzdě minimální. Šla jsem tedy za ředitelkou a žádala o zvýšení platu, bylo mi řečeno, že podle tabulek nárok nemám, ale že se pokusí to nahradit osobním ohodnocením, podotýkám, že samo vedení mou práci hodnotí jako nejlepší ze všech uklízeček, pokud některá onemocní, žádají o převzetí jejího úseku mne a to mám nejtěžší úsek ze všech. Nedávno jsem zjistila, že uklízečka, která u nás pracuje o tři roky méně má osobní ohodnocení dva tisíce zatím co všechny ostatní máme tisíc. Šla jsem se zeptat vedení, bylo mi řečeno, že to není možné, že máme osobní ohodnocení všechny stejné a že tedy asi dělá nějakou chybu účetní a že to prošetří. Nemusím asi ani říkat, že se zvýšení mého platu po osmi letech práce nekoná.
Zrovna příklad s promilovanou noci asi není zrovna nejlepší, za prvé v práci se těžko omluví, že ji má tak bolavou, že nemůže přijít a za druhé i starší lidé byly dřív mladí a promilovali celou noc a přesto zvládli starší pustit sednout. A další s čučením do mobilu. Já si v tramvaji čtu a díky bohu, moje periferní vidění funguje, takže i když jsem ponořená do knihy, periferně vidím, že u mě stojí starší člověk, to je jenom výmluva. Další, ten starší člověk, už když se začnete zvedat a on si sednout nechce, vám hned než se stačíte zvednout, řekne, děkuji, ale že si raději z různého důvodu nesedne, takže v klidu můžete sedět dál.
Báro, Báro, vy nejste dívá, vy jste divná, vaše názory jsou opravdu divné, jak můžete srovnávat máslo s autem, nebo se zámkem. Ono totiž kuře s máslem, bez másla prostě neuděláte ani, když použijete margarín, s margarínem je to pěknej hnus. Kuře s máslem na nedělní oběd, byl vždy jeden s nejlevnějších nedělních obědu a v týdnu, třeba brambory na loupačku s máslem, opět s margarínem nepoživatelné. Takže si ty svoje názory už skutečně strčte víte kam a neotravujte s nimi lidi. A koupit si krávu? Ano to by šlo, jenže se na vesnice stěhují takový boháči jako vy a stěžují si na smrad a kvůli takovým se chovat krávy a prasata zakazuje.
Můj tatínek, pracoval v malém obchůdku, českého podnikatele, jako skladník, když si všiml, že nějaká mladá paní tam krade. Zavolali policii a paní v klidu příští den veselé kradla dál a stále se to opakovalo, krádež, policajti, krádež, policajti. Tatínek se nakonec rozhodl to vyřešit po svém. Když paní opět chytil při krádeži, popadl jí, ohnul přes koleno, stáhnul kalhoty a naplacal ji na holou. Mohla ho udat na policii , jak by to dnešní mládež udělala, ale světe div se, ne jen, že to neudělala, ale do obchodu, už nikdy krást nepřišla 😁👍
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
To jsou diskuse na internetu, něco napíšete, lidí reaguji , pro vás bez možnosti onu věc pořádně vysvětlit. V hospodě z očí do očí, to bylo lepší.