Hranolky, jako vážně? Jednak paní asi nezná slovo kompromis co se týká zábavy (taky se dá dětem pustit pořádný film, například Stvoření světa vyprávěné Janem Werichem - a OMLUVIT SE, že na hry zrovna neměla sílu, když je po té rýmě), ale cpát děti něčím vyloženě nezdravým proti jasnému přání snachy je daleko přes čáru. Měla by se omluvit na více úrovních, ale to té sebevědomé čarodějnici asi nedojde. O výchově i o výživě dětí rozhodují rodiče a pokud to nejsou vege magoři, tak není ani o čem diskutovat. V jiném článku rodiče malým dětem zakázali dávat maso a tchýně je jím krmila. Snacha měla následně od dětské lékařky potvrzeno, že děcka nejsou anemická, čímž byla na koni, jenže nevěděla, co potajmu baští. A jak dlouho to asi děti nevykecají? Lhát se nemá a respektovat rodiče je nutnost, nikoliv volba.

Nikoliv Helsinky, ale Helsingør, nikoliv Oresend, ale Öresund.

Ach jo.

Tleskám, vynikající článek, včetně poslední věty. Moc Vám děkuji.

Fiktivní osobě z fiktivního příběhu bych napsala toto: Proč s ním ve vztahu pokračujete? Ztrácíte čas, je Vám skoro 30. Ukončit úplně a najít normálního. Jestli si maminčin rozmazlenec najde jinou služku, to je jeho věc, ale pokud Vy někdy chcete děti, jaký táta myslíte, že by tohle byl? Čekáte na co? že on se změní? Muži se nikdy nemění, slečno, jsou přesně takoví, jací jsou, jedině z opravdu velké lásky někdy na sobě něco změní, výhradně z vlastní vůle. Vaše žádost o jeho díl práce se nesetkala s pochopením, on se měnit nebude, snažit se zjevně nehodlá. Buď ho milujete takového, jaký je, anebo musíte hledat jiného - ten Váš totiž jiný nebude. Ukončeno v podstatě máte, už si sbalil, řekla bych si mu o klíče a nazdar (a nevzala bych ho zpátky, ani kdyby sebevíc škemral, leda kdyby měl nějaký hodně dobrý nápad, typu 3 týdny ve srubu na Islandu, to bych jela a kdyby dost štípal dříví, možná bych -- ale to je nemožné, chápete, to je vtip.)

Čas Vám nikdo nevrátí. Přeju hodně štěstí.

Přirozenější by asi bylo se 15-leté dcery zeptat, kolik mu je a co dělá, případně, jestli třeba nemá jeho fotku... Spoustu informací se maminka mohla dozvědět předem, kdyby jen trochu projevila zájem, a "slavnostní oběd", to snad je pro vážnou známost a mnohem později, ne? Tak o deset let aspoň. Prvního kluka časem pozvat na normální běžnou večeři v rodině by jistě úplně stačilo, a ještě i to jakoby náhodou. Jestli ten článek je pravda, což silně pochybuji, tak Sofinka už žádného kluka domů ukázat nepřivede.