Chybí tady prostě ten mezistupeň, kam by ty děti mohly odejít, než se otrkají a postarají samy o sebe. Proč odcházejí s příchodem 18. narozenin a ne třeba až se třetí čtvrtou výplatou, když už je vidět, že mohou stát na svých vlastních nohou? Samozřejmě časově omezeno třeba na rok, ať z toho zase není ubytovna "napořád", ale ať mají pořád někoho v zádech během těch prvních měsíců samostatného života. Samostatné byty klidně v areálu dětského domova, prostě něco tak trochu "napůl"...
"...pokud člověk odpracuje aspoň 45 let, bude mít méně krácenou předčasnou penzi" - tak tohle je tam snad jen jako výplň volného prostoru na papíře, ne? Studium se nezapočítává, takže dneska běžný středoškolák maturujicí ve 20 letech nesmí za celý život přijít o práci, aby na tuhle "méně zkrácenou" předčasnou penzi dosáhl, vysokoškoláků se to netýká vůbec. Tohle je odstavec jen pro lidi bez vzdělání, ale ti zase mnohdy mají "pauzy" v zaměstnání, takže těch 45 let je u nich taky spíše nepravděpodobné...
Nebo jen neumím počítat?
Pablba, co objíždí kolonu na přechodu protisměrem, nemilosrdně ztrestat, o tom žádná. Dítě se mohlo klidně dobře rozhlédnout, mohl vyjet třeba zpoza auta apod., té slečny je mi líto.
Na druhou stranu, u nás stojí u školy měšťáci každé ráno i v určitých hodinách odpoledne. Nasadit tam radar na těch jejich 30 by taky rozhodně před školou pomohlo víc než světelná závora. Troja dlouhodobě vystupuje proti jakýmkoli snahám cokoli dopravního vybudovat na svém území i v blízkém okolí, nejradši by zavřeli vjezd do čtvrti úplně, aby v ní mohli jezdit jen rezidenti - jo, už jsem zažila i madam, co na blikačky stála v silnici, objet se nedala, zavírala garáž - ano, chápala jsem to do chvíle, než madam za celých 400 metrů zastavila na blikačky v téže ulici dál a vykládala dítě před školou, aby se pak otáčela do protisměru a vracela zpět. Celou dobu za ní zbytečná kolona těch, kteří potřebovali projet. Bohužel ze severu jsou do Prahy jen dvě pořádné cesty a jedna z nich je tahle. Pokud té závory Troja opravdu dosáhne, byla bych pro, aby oni svými auty nesměli opustit svoji čtvrť. Pak totiž se z nich také stane tranzit někde jinde.
No, jestli všechny děti, které dnes mají odklad, o tu možnost přijdou, tak bude jeden asistent na třídu sakra málo. Zvlášť když je to mizerně placená práce lidí, kteří místo odbornosti typu speciální pedagog, pouze absolvují kurz ÚP apod., takže to budou spíš "hlidačky" dětí, co nezvládají, místo opravdové odborné podpory pedagoga. Odklady se často zneužívají, to je fakt. Ale pak je opravdu spousta "pomalejších", kterým ten rok navíc pomůže. Jenže když tyto děti budou muset hned (klidně 2 týdny po 6. narozeninách) okamžitě nastoupit, sejdou se ve třídě aspoň 3-4, tak to bude masakr - pro učitele i všechny děti ve třídě.
Když už střídavá péče, tak ať se střídají pečující, čili ať má dítě jedno zázemí a střídají se rodiče. Nebo nechť jsou alespoň někde poblíž, aby dítě mohlo zůstat ve své třídě, se svými kamarády atd.
Celé tohle je v duchu "já chci pro své dítě to nejlepší", přitom je to v reálu spíš "ale v první řadě to musí vyhovovat mě, já mám novou práci, tak se odstěhuju. Já mám novej život, tak ať se dítě přizpůsobí"
Chápu ochranu památek. Ale tohle je především dopravní stavba, navíc dost důležitá. Ten pláč kvůli panoramatům nechápu. Může mi někdo říct, odkud přesně je problém se zásadní změnou panoramatu v případě nahrazení novou variantou? Od chvíle, co ji přebarvili, je z dálky dost podobná. A jestli někdo preferuje absolutní paralýzu železniční dopravy přes Vltavu kvůli pár pohledům z nábřeží, tak je to jeho věc. Já bych ráda, aby most plnil svoji funkci, čili byl dopravní stavbou s dostatečnou kapacitou, nikoli jen dělal parádu. A to říkám jako člověk, co má Prahu opravdu moc rád. Ale tímhle způsobem z ní uděláme skanzen, který nebude k žití.
Doufám, že to ten zmetek přežije... měl by pak až do důchodu odevzdávat veškerou výplatu pozůstalým - ať už těm dětem a mamince (snad to přežijou a budou co nejdřív zase všichni spolu a ne každej v jiným špitále), tak i všem ostatním... děti nebudou mít tátu, paní manžela... a časem vnoučata dědu apod.
Hlavně doufám, že si to frajírek vyžere až do dna - ne jako h***o Půček či jak se jmenoval ten vrah od Švanďáku, vysmátej i po soudu a v lochu výhody MONíka...
Mám ve svém blízkém okolí několik lidí, kteří se vytáhli "z nuly na sto".
Příklad za všechny - kluk z rozvedené rodiny, otec neplatil, matka dělala co mohla, ale od přírody jí moc dáno nebylo, přesto nikdy nebyla nezaměstnaná, ale bohužel pracovala na minimálně placených pozicích. Takže kluk lítal po brigádách jak mohl. V 17 se odstěhoval, pracoval v supermarketu na částečák, živil podnájem, dodělal si maturitu, nastoupil na VŠ v IT oboru, ač zpočátku ani svůj komp neměl. Časem si vydělal na zastaralé bazarové PC. Ale makal, programoval. Vařil si vždycky na 3 dny, aby ušetřil, časem se přestěhoval z Ostravy... poznala jsem ho pred 15 lety v Praze jako nejhůř placeného programátora ve firmě. Ale nevzdal to, po večerech si programoval svoje věci, aby se naučil víc než v práci používal... pak odešel do další a pak ještě do jiné firmy. A dneska? Bere skoro 100k čistého, dál na sobě pracuje, vylepšil si angličtinu, má rodinu, splácí hypo na dům... tam kde je, je taky jen svou píli.
Jeho žena vzešla ze "střední třídy", takže rodinné zázemí lepší, přesto na žádné vyskakování. Při VŠ víc jak poloviční úvazek, denně 12 hodin z domu, z prvních pár výplat si našetřila na jazykové kurzy, dnes pracuje pro zahraniční firmu, komplet v aj nebo nj a je za vodou. Ale taky má plat jako má jen proto, že od počátku investovala do sebe.
Ano, měli štěstí, ale šli tomu oba hodně naproti. Těmhle lidem moc fandím.
Už jsem se naučila ptát se hned u vstupu do "neznámé" restaurace, zda berou karty. Pokud ne, s díky odcházím. Většinou totiž v těchto situacích nechodím sama. A nosit s sebou víc jak 200 v hotovosti se mi nechce. Spropitné dávám vyšší, když jsem s obsluhou spokojena, ale pouze přes terminál. Někdo jiný zase odmítá platbu kartou - to je zase jeho volba. Jsem pro, aby si každý mohl vybrat. Jen ať pak ale ani jeden ani druhý nebrečí.
Loni jsme takhle s dcerami vynechaly v Berouně restauraci na náměstí. Číšník mne upozornil na bankomat ani ne 50 metrů vzdálený a tvářil se dost kysele, když jsem s díky odmítla a odešly jsme. Chápu to u nízkých položek, malých krámků... ale hospody se desetitisícovými denními obraty? A jako že nejsou schopni si do nákladů promítnout poplatek bance? I když budu z dražšího kraje a řeknu 300 Kč za oběd, to si tam nedokážou těch max. 12 korun přidat? To jako dodavatel jim neúčtuje dopravu? Nebo řekne "pro pivo si přijeď"? Taky ne, taky to má v nákladech. Je to vše jen o tom, ze z karty na ruku číšníka či kuchaře nezaplatí.
Vím, že mne mnozí sežerou, ale proč je tohle jediné odvětví, kde tolerujeme nezdaněný příjem? Kadeřnice musí danit, instalatér musí danit, zaměstnanci musí danit. Jen v pohostinství dáme dýško na ruku a jsme v pohodě? Nechme stranou práci "bez faktury", to už je zase o něčem jiném.
Ale dělník taky v práci neřekne majiteli "dejte mi 20k na výplatnici a zbytek chci nezdaněné hotově".
Je super, že jsou tam dvě školky. Ale to řeší 3, maximálně 4 roky v životě dětí. Na základku pak půjdou kam? Pokud vím, už teď je Hornoměcholupská na hraně.
Celé mi to přijde příliš monstrózní. Nemám problém s vysokými budovami, už teď jich je v blízkém okolí několik, ale celé to působí strašně mohutně.
Navíc nebyla už nějaká studie území, především co se změny v dopravě a zlepšení přestupů týče, náhodou už k vidění cca před 2 lety? Co se s ní stalo?
Nebudu polemizovat, zda je to vymyšlené či nikoli, ale napadlo mě, kdyby to bylo zcela naopak - žena doma, muž se tváří, že je bez závazků, buduje kariéru a občas pohlídá... taky by se tolik debatovalo? Nebo to by bylo "přece normální"?
Za mě mají mít děti 2 rodiče a mám to štěstí, že můj muž to vidí stejně... ale tenhle příběh mi přijde trochu provokace právě k tomu, zamyslet se, jak moc společnost vytáčí, když to udělá matka, a jak moc je společnost ochotna tolerovat, když se stejně chová otec...
Proč se nedělá v noci? Protože noční hlukové limity jsou jiné než denní a to by bylo kvikotu.
A za další - v noci je prostě hůř vidět. A když se dá omezení u nás na 80, jakmile trochu klesne provoz, okamžitě tam všichni valej přinejmenším 100. Přeci se nebudou omezovat. A zkuste si v tom pracovat, když to kolem Vás prosviští auto kilem každých pár sekund, stojíte od těch aut max. 2 metry a jediné, co Vás od těch aut dělí, jsou ty červenobílé stojky... do levého neustále nějaké dodávky, co tam nemají co dělat i ve dne, natož v noci, ohrožující ostatní atd.
V zahraničí aspoň ty limity respektují, čímž je pro dělníky bezpečněji. Takže to chce změnu nejen u firem, ale i u řidičů.
"...zvýšeného zájmu rodičů o víceleté gymnázium pro své dítě, ale to proto, že si chtějí ušetřit soutěže v deváté třídě,"
No spíš se rodiče šikovnějších dětí snaží vyhnout výsledkům inkluze a opustit ZŠ o 4 roky dřív... nikdy jsem nebyla příznivcem víceletých gymnázií, ale začínám o nich uvažovat právě proto, aby moje děti "utekly" z dosahu některých spolužáků už po páté třídě...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Smutné na dětském sportu u nás je to, že je opravdu zcela podfinancovaný.
Tréninky nejčastěji vedou naprostí amatéři, byť obrovští nadšenci či rodiče, kteří za to nedostávají ani korunu či pár drobných, dělají sice co mohou, ale obvykle ve svém volnu, navíc za děti zodpovídají, takže jsou jednou nohou neustále v kriminále. Všude tlak na výkon, protože bez výkonu nejsou peníze z dotací/svazů atd. Stát pak pláče, že děti jsou nemotorné, se špatnou fyzičkou, že sportovat nechtějí atd. Jenže když se kupříkladu 12 leté dítě rozhodne, že chce hrát stolní tenis, klub z něj moc nadšený nebude. Z turnajů nepřiveze výsledky, čili klub nebude bodovat, nedostane peníze a časem ani ty tréninky nebudou, protože je nikdo nezaplatí. Protože dítě začalo pozdě. V téhle věkové kategorii už má umět víc než jako začátečník dokáže. Takže pro klub je vlastně zcela nezajímavé. Proto dítě bude sedět doma na zadku/u PC/doplňte cokoli mimo sportu, protože prostě nechtělo dělat sport vrcholově, chtělo se jen hýbat, mít partu kamarádů kolem sportu atd., ale to provoz jaksi nezaplatí.
Takže pokud už třeba v šesti letech neodhadne svůj správný sport, nemá vlastně moc šancí dělat něco "jen tak zájmově". Tohle nastavení je prostě špatně. Takhle si děti kladný vztah k pohybu nikdy nevybudují. A peciválové rozhodně státu přinesou vyšší náklady na zdravotní péči než "normálně" sportující veřejnost. Ale najít si cestu ke sportu až v dospělosti, to není jen těžší, ale zároveň už tam jsou mnohdy základy obezity, horšího oběhového systému atd.