Dělám na másle, ale to je věc každého, jak mu chutná. Neopékám nasucho, másla musí být trochu víc, a knedlíky pěkně dozlatova, vajíčka nešlehám, rozklepnu je rovnou a pak rychle zamíchám. No, ale každý podle sebe. Někdy přidám i na nudličky nakrájený plátkový sýr, když mi jeden nebo dva plátky zbydou v lednici. Mám to ráda, schovávám si do mrazáku zbytku knedlíků a patičky, když je chuť nebo hlad, jako když to najdu.

To je divné, já platím za starý domek z roku 1920 (nic moc, 4 malé místnosti plus stodola) 389 Kč. Pouze přízemí, celkem asi 120 m podle výpisu z katastru. Ale našla jsem, že vlastně platím 280 Kč. Tak kde je asi chyba?

No to je bomba, opravdu. Hnědou popelnici máme už asi 15 let, žlutou a modrou jsme dostali od úřadu asi před osmi lety. A bez dotací.

Ale maďarský bez majoránky...

Ten pán mě neskutečně baví,je vidět, že je to starý praktik. A vaří s láskou i tak zdánlivě obyčejné jídlo. Já na sladké nikdy moc nebyla, ale s tím sádlem má pravdu, i škubánky se takyhle mastí. A podsypává hrubou moukou, je to chvílemi vidět na některých záběrech. Já jsem zvyklá na hladkou, ale člověk se vlastně může vždycky přiučit něčemu novému.

S tím papiňákem souhlas, ale pán vysvětlil, proč to dělá.

No a v kuchyni byl na mytí nádobí pomocník. Kuchařům, jako je pan Holub, prostě špinavé nádobí odpadávalo od ruky.

Já jsem ženská a hetero, ale obdivuji paní Čvančarovou, jak svá kila navíc umí nosit.

Vysoká škola domácího zdobení. Nedělám si legraci, jsem na tyhle věci levá a bez fantazie. Ty saláty dělám, ale u hermelínovéího si pomáhám mrazákem, ne na kost, jen aby salám a hermelín pěkně ztuhly a pak je strouhám na velkých slzičkách. Pána obdivuji, jak pečlivě to pokrájel. Ty sypané chlebíčky pamatuju, chodily jsme na ně s kamarádkou do lahůdek na Štrosmajeráku. Ten gothaj byl ale taky strouhaný. Tak díky za inspiraci a jdu hledat další díly.

Vy neznáte lepenici? Ono se tomu krajově říká i jinak. Pravda, k syrečkům jsem to nikdy nezkoušela, ale k sekané, nebo třeba k jitrnici to nemá chybu.