Já nevím, ale když jdu do Alberta a tam vidím Studentskou pečeť za 130 korun a po měsíci je týdenní sleva na 40, tak asi problém bude jinde. Nevěřím tomu, že jsou slevy v obchodech ztrátové, a určitě ne nijak brutálně (i když si nemyslím, že by u nás řetězce byly ochotné tratit na produktech aby si vybudovali zákazníky, když dneska většina lidí jde tam, kde je daná věc nejlevnější). Když se takhle podívám na ceny a slevy i u jiných věcí, tak reálnou cenu odhaduji maximálně na polovinu. Zrovna u másla jsem dlouho neviděl klesnout cenu pod 55 korun, takže tam to možná řetězce netlačí nahoru, ale u velké části zboží takový pocit mám... :/
Člověk to prostě musí vycítit. Když vidím, že je v mé blízkosti volné sedadlo, tak nehlídám, jestli náhodou nenastoupil nějaký senior. A když mi není nejlíp nebo jsem jezdil s dětmi, tak také ne, může se zvednout někdo jiný. Ono se moc nestává, že by někdo mile požádal o místo - většinou to buď neudělá, nebo je hned vzteklý a v tu chvíli je nejlepší dělat, že je člověk cizinec (když mám důvod k tomu, abych zůstal sedět).
Učitel co toho chce moc se najde snad na každé škole, nebo jsme měli s dcerou smůlu. Čtyři knihy povinné četby na měsíc v češtině, esej na 10 normostran přes Vánoce v zeměpise, ... Na druhou stranu existují i skvělí učitelé, které učení baví.
Celé je to o přístupu - když žáka po položení dotazu učitel dořve, při snaze o řešení problémů přes třídního nebo napřímo stráví další hodinu nadáváním atp., tak ho žáci opravdu nebudou mít rádi. Samozřejmě takovéto případy jsou naštěstí docela vzácné (z mé zkušenosti "jen" jeden učitel na školu), ale děje se to. Nejde všechno hodit na "přecitlivělé" děti.
Bohužel velmi milí a ochotní učitelé jsou většinou dost mladí a nevím, jestli ti, které znám, nevyhoří.
Někdo z ČOV se asi nudil. Jen by si MŠMT mohlo uvědomit, že velká část talentovaných a schopných mladých lidí se těchto soutěží účastní a pro ty nejlepší to jsou takové srdcovky. Takže když se bude nesmyslně buzerovat, tak ať se pak nediví, že nadaní nezůstávají v Česku.
Soutěže a schopné děti by se měly podporovat, ne jim házet klacky pod nohy...
Hlavně ta výuka musí být kvalitní. Na konci druhého stupně v angličtině úroveň třeba vysoká B1, ideálně až B2, a po maturitě minimálně C1. Tedy pokud se jazyky neučí kvůli dovolené, ale v tom případě ať se výuka zruší, překladače na dovolenou stačí. Pokud chceme, aby žáci byli schopni mezinárodní spolupráce, tak není možné mít maturitu na úrovni B1 či B2 (státní angličtina je myslím B1).
Učit druhý cizí jazyk má smysl jen pokud se zvládne učit angličtina. Je k ničemu mít A2 úroveň z němčiny a B1 z angličtiny, spíš ať má to dítě třeba B2-C1 jen z angličtiny...
(Přece jen se říká "Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem", a ne "Kolik jazyků jsi byl učen, tolikrát jsi člověkem" 😄)
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
V ideálním světě by politici byli slušní a diskutovali by věčně. Tohle je prostě obecný problém - konkurenti si navzájem jen nadávají (furt se tahá případ StB, rozvědčík, posílají se do blázince atp.). Tak se nic nevyřeší a jen se společnost bude dál polarizovat a s nimi i politika. Fakt by mě zajímalo, kam se to dostane a kdy to případně skončí.