Baterie EV (i vyjetá do nuly) bude cenný zdroj surovin pro jejich další generaci (tím ale nevylučuji, že k jejich zpracování se budou vozit do Afriky, v dnešní globalizované době je možné vše), ale pak se zase k dalšímu zpracování vrátí (k nám - do Dolní Lutyně asi ne, takže spíše do Číny)
Recyklace Li článků v Evropě je finanční sebevražda a bezpečnostní horor, a těžko se to do budoucna změní. Cena lithia a dalších surovin by se musely zdesetinásobit, což by ale způsobilo ekonomickou smrt (i současně těžko prodejných elektromobilů), ať už s recykl. nebo nerecykl. články.
Po přechodu na elektromobilitu se jim to nestane.. PS: budou se ty obětí počítat do statistiky fosilním byznysem ztracených životů? 🙂
Jasně. Až budou v Africe rozebírat starý vraky elektromobilů, který se jistě budou exportovat pro zbavení se potíží s ekolikvidací, určitě nebudou tamním žebrákům a dětem vybuchovat články v rukách. Stejně tak jako teď nejsou plní toxinů z elektroniky.
To vy píšete takové nesmysly že pokladna udělá za hodinu 12 lidí. Při průměrným nákupu za 1000 a 5 minut vydělá 12000 za hodinu. A že většina obchodů Albert má funkční možná dvě pokladny.
A najednou plynule otočíte, že průměr 5 otevřených pokladen a 900 lidí. A čísla Vám zázračně vycházejí z cenou 700,- na koš. Vy snad bydlíte na Marsu, a píšete z té dálky jeden nesmysl za druhým. Vidím, že tady už je škoda amortizovat klávesnici pane velký gramote.
Ano, většina prodejen má otevřeny dvě pokladny, přes oběd tři, a hypermarkety mají 10-16 samoobslužných + několik standardních. Pokladna odbaví jednu hodinu dvacet lidí, jinou hodinu jen tři. Bavíme se tady o odhadech a průměrech.
Podstatou ale je, že žádná prodejna nemá obrat (slovy Poisla nevydělá) 1,25 milionu během několika hodin jak psal Poisl. Z veřejných informací víme, že prodejny mají obrat 635 tisíc za den a výdělek (zisk) pouze do 20 tisíc denně. Je jedno kolik mají pokladen nebo jaká je průměrná útrata.
Vždyť má pravdu, že to není výdělek jedné prodejny za pár hodin . Zisk celého Alberta byl za předchozí zveřejněné roční období 1,98mld. Takže 125 mil. je zisk více než 2 dnů.
1,25 milionů, ne 125.
Ale Poisl se bavil o "kterékoliv" prodejně, ne o všech. Při 300 prodejnách (rok 2022) má jedna prodejna průměrně zisk jen cca 6,7 milionů ročně, 560 tisíc měsíčně, 19 tisíc denně (při 350 otevřených dnech). To je čistej získ jen nějakých 1500 za hodinu, neboli plat lepšího programátora.
Jenže blbci vidí ty miliardy a matematiku viděli naposledy ve druhé třídě.
Takže konkrétně supermarket Albert 07- 22 hod. To je 15 hod. x 12, to je 180 lidí. To zvládne za den trochu snaživější Vietnamec. V roce 2022 měl v ČR Albert tržbu 66,75 miliard KČ. V 300 prodejnách. To vychází 222,5 milionů na jednu prodejnu. Cca 350 otevřených dnů. Denní tržba 635 714,- KČ. na jednu prodejnu. To chcete říct že to tam nechá 180 lidí za den?
635 tisíc za 15 hodin je 45 tisíc za hodinu. To vyděleno počtem otevřených pokladen je ještě míň, než jsem odhadoval, takže jsem měl pravdu.
Opět se ale potýkáme s negramotností jako u ostatních komentářů. "To chcete říct že to tam nechá 180 lidí za den?" Ano, 180 na pokladnu. Při průměru 5 otevřených pokladen, tj. 900 lidí by vycházela průměrná útrata na zhruba 700 korun, což je zcela reálné (ale nikde nezveřejněné) číslo.
Ono asi ani jedno řešení není nijak bezvadný.
Ano, takhle mohl obchod cenu před slevou navýšit, aby pak procentuální sleva byla vyšší. Ale stejně musela u ceny bejt informace o nejnižší ceně za 30 dní. Takže pokud došlo k navýšení ze 100 Kč na 150 Kč a pak se objevila akce -33% s cenou 100 Kč, ale nejnižší cena za 30 dní byla 75 Kč, byl zákazník dostatečně informován. Pokud byla nejnižší cena 100 Kč, byl zákazník uveden v omyl.
V opačným případě ale může docházet k absurdním situacím, kdy sleva bude +20%. Stejná situace, výrobek stojí 100 Kč, před měsícem byl ve slěvě -25% za 75 Kč. Obchodník bude chtít dát výrobek do akce znova, ale z nějakejch důvodů ho bude potřebovat prodat za 85 Kč, takže bude v akci s přirážkou 13%, čili obchodník bude lákat na zdražení nebo výprodejovou cenu ve výši 113% základní ceny.
Navíc může dojít k situaci, kdy se během akce změní cena u dodavatele.
Například koupím u dodavatele věc za 500Kč, prodávám ji za 600Kč, ale dávám slevu 10% na 540Kč. Nejnižší cena za 30 dní je tedy 600Kč. Dodavatel ale zdraží po dvou týdnech na 550Kč, já objednám zásoby a musím běžnou cenu upravit např. na 660Kč, jsem ale ochoten prodávat se slevou 10% za 594Kč do konce měsíce, protože je velký zájem. Proč bych neměl uvádět slevu 10%? Nejnižší cena za 30 dní se změnila ze 600Kč na 540Kč, ale to už samozřejmě neplatí, protože se změnila cena nákupní i prodejní.
Neříkám, že řetězce toto dělají poctivě, nicméně je to zcela reálná situace pro většinu maloobchodních prodejců.
Maji miliardove zisky. A presto delaji takove spinave praktiky na zakazniky. KDO MA MOC, CHCE JESTE VIC. At se majitele potravinovych retezcu temi penezi zadusi.
Majitelem Kauflandu a Lidlu je Dieter Schwarz, nejbohatsi clovek v Nemecku s majetkem 22,6 miliard USD. A stale ma malo....a lide prepocitavaji koruny na slevach.
Lidé počítají koruny na slevách protože se to stalo úchylkou. Řetězce toho jen využívají. Pokud by lidi na slevy nehleděli, jako je tomu v zahraničí, nesnažily by se řetězce dávat takovej důraz na slevy.
Důkazem je Slevomat a podobný weby, který v zahraničí nemají zdaleka takovej úspěch, a kde se jedná pouze o šmelení s cenama.
Logika Albertu je tedy taková, že je sice nutné uvádět nejnižší cenu na posledních 30 dnů, ale % výše slevy se z ní nemusí počítat?
Takže tam uvedou třeba nejnižší cenu 129 Kč, ale zároveň tam uvedou, že slevu počítají že 159 Kč? To je dobrý nesmysl.
Celé bych to shodil i na jednoduchém ustanovení občanského zákoníku, které na ochranu spotřebitele stanovuje následující - pokud je možný rozdílný výklad, použije se ten pro spotřebitele nejvýhodnější.
Navíc i pokud bychom špatně implementovali evropské předpisy, eurokonformnim výkladem bychom museli dojít k tomu samému, takže Smolík.
Pochybuji, že se teď na SDEU obrátí a doufám, že ČOI jim napaří ještě daleko více.
Mají pravdu.
Pokud produkt stojí 100Kč a dám slevu 20% na 80Kč, nejnižší cena za posledních 30 dní je 100Kč. Pokud chci po týdnu dál slevit na 75Kč, tedy 25% z původní ceny, nemůžu, protože nejnižší cena za posledních 30 dní se změnila na 80Kč, tedy sleva by byla 6.25%.
Původní cena může však být výrobcem doporučená nebo je obvyklá u konkurence, tím pádem je logická sleva 25%, ne 6.25%.
1,25 milionu korun, je pro Albert naprosto směšná sankce. To vydělá kterýkoli jeho obchod během několika málo hodin. Takže v tom bude dál pokračovat.
To je nemysl. Většina obchodů Albert mezi panelákama má 3 pokladny, z nich funkční možná dvě. Při průměrným nákupu za 1000 a 5 minut vydělá 12000 za hodinu, na třech pokladnách 36000. I hypermarket, kde je 10 samoobslužných pokladen vydělá zhruba 120000. A to se bavíme o obratu, ne "výdělku".
nejsilnejsi motor asi ano, ale rychlost neudavaji - nemaji namerenou, odpor vzduchu a schopnost auta pracovat ve velkych rychlostech se taky pocita, ne jen to oturovat na valci
to mohli dat klidne 1001 konovy motor do audiny a nemuseli vyvijet veyron
O nejvyšší rychlosti tuner uvádí jen to, že je vyšší než 330 km/h u standardního provedení.
24
Sledujících
0
Sleduje
24
Sledujících
0
Sleduje
Podivní lidé tihle Nigerijci. Já vidět převrácenou cisternu, ze které teče benzín proudem, tak utíkám co nejdál. Oni to mají naopak a běží co nejblíže, aby to měli z první ruky. Tak snad se z toho poučili a podobnou chybu už příště neudělají. Tedy těch 150 určitě, o těch ostatních 224 milionech si nejsem tak zcela jist.
3 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Češi by reagovali stejně na převrácenou cisternu s pivem, který naštěstí nehoří.
3 odpovědi