Moje babička v tom vlečňáku dělala půl roku průvodčí, pak to vzdala, ta práce se jí nelíbila. Já si vzpomínám, jak se mnou jednou za rok jezdila babička na výlet do Dvora Králové do ZOO. Autobus i vlek býval o víkendech natřískaný výletníky. Do stoupání v serpentinách ve Velkém Třebešově se plazil rychlostí závodního šneka za obrovského řevu motoru, brašna s jízdenkami a penězi, kterou měl řidič položenou na krytu motoru poskakovala tak, že jsem se vždy divil, jak to, že se nevysype.
Možná je to i tím, že se počešťují jejich pro Čechy obtížně vyslovitelná jména. Prodejna, kterou vlastní paní Pham Thu Hang, je prostě prodejnou U Hanky, jiný obchodník, nevím jak se vietnamsky jmenuje, si nechává říkat Roman. Není to samozřejmě ospravedlnění, že se těmto lidem tyká, ale je to asi jeden z důvodů,
Možná by se autorka měla po trati svézt, nebo si alespoň přečíst jízdní řád. Pak by nepsala takové nesmysly jako:
"Úsek z dnešních Požárů" - stanice Požáry dnes neexistuje.
"zastávka Zbořený Kostelec" - taková zastávka neexistuje.
"stanice Sázava - Černé Budy" - již před několika lety byla přejmenována na "Sázava",
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Hérec.