Bydlím na sídlišti na okraji malého města, které sousedí s poli a loukami. Často večer okolo 10. - 11. hod. pobíhá po okrajových ulicích sídliště paní, která hlasitým voláním "Čertíííí... Čertííí... Čertííí!!!" volá domů toulajícího se kocoura. Obzvlášť výživné je to v létě, když by člověk chtěl spát při otevřeném okně. To snad raději ten štěkací pes...
Nevím, jestli to je power nap, já to znám jako "dát di dvacet". Po celý život jsem měl nástupy do práce v nejrůznější denní i noční hodiny a spánkový rytmus jsem měl dokonale rozházený. Teď, po roce v důchodu, se to pomalu vrátilo do správných kolejí. Po obědě si dám "dvacet", spát chodím okolo 23. hod. a vstávám okolo 7. Co víc si přát!
Autor článku si to trochu zjednodušil:
Zájemce zaškolují již zkušenější značkaři-instruktoři. „Dva dny se s nimi udělají školení v terénu, a potom se už mohou sami vydat na zadanou trasu.“
Po těch dvou dnech zaškolování určitě nikdo nemůže sám do terénu. Adept značkařského "řemesla" musí ještě další dvě akce udělat pod vedením zkušenějšího značkaře, potom, většinou na začátku příštího roku, musí absolvovat několikadenní školení zakončené zkouškou a pak teprve mu mohou být přiděleny samostatné značkařské úkoly.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
V naší rodině jedna moje sestřenice se narodila 24. 12. a ještě k tomu jí dali jméno Eva. Vždycky jsem to považovala za nespravedlivé.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Znal jsem také jednu paní, co se narodila 24. prosince a rodiče jí dali jméno Eva. Já mám narozeniny také brzy po Vánocích, na Tři krále, tedy 6. ledna. Naštěstí jméno mi rodiče dali tak, že svátek mám až po půl roce.