Neznám asi nikoho kdo má vlastní bydlení zajištěné v době za posledních 5 let. Z novým autem, to je totální nula. Nejsem si vědom že by jsem potkal někoho kdo by si mohl dovolit fungl nové auto. No.... Nejdriv musím najít asi nějakou osobu, kvůli které by jsem si tuto otázku mohl položit.
"by jsem potkal" - hrozné
"které by jsem si tuto otázku mohl položit" - to už je naprosto zrůdné
Uvažovalo se také o tom, že by pracující potomci část daní poslali rodičům do jejich důchodu, to by asi bylo lepší řešení.
V některých zemích podobný princip funguje. Stát by k důchodu každého penzisty přičetl pevné procento (3% nebo 5% - záleželo by na konkrétní podobě zákona) částky, kterou na sociální pojištění odvádí jeho děti. Rodiče by pak byli motivovaní vychovávat své děti natolik dobře, aby si samotné děti zajistily vysoké příjmy, navíc by to bylo spravedlivé ohodnocení rodičovského úsilí vůči společnosti. V případě nějaké tvrdší varianty zákona by se důchod o stejné procento snižoval, pokud by děti vytvářely ztrátu (např. v podobě sociálních dávek).
Velmi drahé bydlení je v rámci EU český fenomén, který se navíc stupňuje v čase. Příčin je nepochybně celá řada. Myslím si, že jedním z významných faktorů je brzděná nabídka způsobená především jedním z nejhorších stavebních zákonů na světě.
Pomoci by tedy mohlo odbrzdění - lepší stavební zákon, zrychlení stavebního řízení. Asi se shodneme, že poslední snahy vlády v této oblasti nedávají zatím dobré výsledky.
Po uspokojivém vyřešení předchozího by mohlo přijít i podpůrné daňové opatření. Vymyslet se dá hodně - od mírného až po velmi tvrdé. Kdybychom se shodli na spíše drsnější cestě, navrhoval bych ponechat daň za první vlastněnou nemovitost na stávající výši. U druhé nemovitosti bych daň zvedl o x%(např. 10). U každé další nemovitosti o dalších x(10)%. Aby ČR nečelila arbitrážím, musel by mít zákon odloženou účinnost o 3-5 let kvůli velkým vlastníkům, kteří by byli touto daní donuceni prodávat. To by vedlo k dočasnému snížení cen nemovitostí a trvalému zlepšení fungování trhu, protože rozptýlené vlastnictví by mělo vést k větší konkurenci v nabídce.
Nevěřím příliš návrhům, které počítají s vyšším zdaněním prázdných nemovitostí, protože dokazování "prázdnosti" nemovitosti by mohlo být administrativně náročné.
Možná vyšší poptávka po nemovitosti v ČR z nedostatku jiných investičních příležitostí také hraje určitou roli, pokládám ji ale za spíše méně významnou.
Bydlení JE dnes dostupnější, než bylo dřív. Za komunistů běžný člověk nemohl v 25-ti letech koupit byt nebo pozemek. Nedostatkové je akorát bydlení ve velkých městech. Na vesnicích jsou domy za hubičku nebo i zadarmo Odkaz Odkaz
Regulace nájemného je ekonomický nesmysl. Je matematicky dokázané, že nemůže nikdy fungovat a když se někde přesto zavedla, tak nikdy nikde nefungovala a nefunguje. Odkaz Odkaz
Ve chvíli, kdy je VÍC zájemců než bytů, tak se prostě na každého nedostane. Když cenu zregulujete, tak akorát zájemců ještě přibude a bytů na trhu ubude 😄
Článek se týká situace v ČR. Argumentovat nízkými cenami nemovitostí v polo-opuštěných vesnicích v Itálii nedává v kontextu článku žádný smysl.
Zřejmě objektivním faktem je nejnižší dostupnost bydlení v ČR ze všech zemí EU, přestože pojem "dostupnost bydlení" má několik možných definic. Obecnou příčinou tohoto stavu je specifické prostředí v ČR. Jádrem problému je identifikovat konkrétní faktory, které jsou pro toto naše prostředí určující, a s těmi pak nějak naložit.
Souhlasím, regulace nájemného by situaci nezlepšila. Myslím si, že velmi vlivným negativním faktorem je náš současný stavební zákon - údajně jeden z nejhorších na světě.
Ano, posledním řešením (ale jen pro daného člověka) je zmíněná emigrace.
Cituji z článku stejného autora z 6.2.2024:
"Můj kariérní vzestup byl však poměrně rychlý a během tří dalších let mě čekalo několik povýšení. Nyní beru 80 tisíc a přítelkyně má kolem 40 tisíc. Oba údaje jsou opět v hrubém"
Že by další kariérní vzestup autora z 80 000 hrubého na 120 000 čistého během dvou týdnů?
"Firma.... a chce, aby měli stejný čistý měsíční příjem 41 tisíc Kč."
Přestože jde o hypotetický příklad, je zbytečně matoucí, protože je naprosto nereálný. Firma by naopak chtěla na oba pracovníky vynakládat stejnou celkovou částku. Je tedy potřeba předpokládat, že stejné budou mzdové náklady, ne čistý příjem pracovníka. Naopak čistý příjem a celkové odvody státu budou velmi rozdílné.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Alexandr Aljechin rozhodně nebyl z SSSR, který opustil brzy po bolševické revoluci. Jinak by ho kvůli jeho původu čekal Gulag nebo kulka.