Pane, o těch bílejch čárách informujou už i v tom vašem maistreamu, chce to jen trochu sledovat.
O tom co jsou bílé čáry za letadlem se dočtete například na Wikipedii. Odkaz 1
Nechápu jaký význam pro vás má, že o tom píše maistream. Kdo chce vědět, informace si najde sám, i bez maistreamu!
Pane Marek, jak můžete vyprodukovat takové chyby!?
Radil jste se alespoň s Wikipedií, než jste napsal ty data a stvořil video?
Zajímavý článek zkažený hned na úvod trapnými chybami.
16.července 1969 proběhl start Apolla 11. První stopa proběhla podle světového času až 21. července. Obdobně to je i u Apolla 17.
A že 12 astronautů strávilo na Měsíci v součtu 80hodin??
To je 6.7h na astronauta. Což je blbost, protože jen Eugen Cernan při první procházce ze tří, strávil přímo na povrchu 7h12min. A jedna mise, konkrétně Apollo 17 strávila na Měsíci 75h.
A jen pro zajímavost. To, jestli ta fotografie ve videu skutečně zobrazuje první stopu na Měsíci lze vypozorovat z tohoto videa.
No, rozlišení sond Lunar Orbiter bylo bohatě postačující. To ukazovali i v dobových dokumentech.. Data použili pro vytvoření modelu povrchu Měsíce, a testovacího polygonu na sopečném poli v Arizoně (Flagstaff). Samozřejmě rovněž tak i pro vytvoření simulátorů. Tady je link Odkaz
Bavíme se tu o rozlišení 40cm/pixel. Takové rozlišení povrchu přinesla až sonda LRO v roce 2009. Žádná jiná takového rozlišení nikdy předtím nedosáhla. Proto jsem dal odkaz na ty fotografie z LO, aby jste si to rozlišení změřil a ověřil si tak, že mám pravdu.
Testovací polygon ve Fagstaffu byl vytvořen náložemi, jež byly rozmístěny podle poloh kráterů vyfocených v Moři klidu na Měsíci. Ale ty fotografie z LO rozlišili jen desítky metrů velké krátery, nikoli jednotlivé kameny a malé prohlubně tak, jak to dokáže sonda LRO.
Navíc, ukažte mi ten snímek údolí s Hadleyovou brázdou, podle kterého podle vás ten údajný studiový povrch údajní filmaři vytvořili.
Snímkoval vůbec Lunar Orbiter tuto oblast? V té době byla kazeta s filmem omezená, takže po naexponování všech kazet s filmem, už Lunar Orbiter nemohl snímkovat a pouze skenoval nafocené snímky a odesílat je na Zem.
Ptal jsem se vás na ty "kulisy". Tam asi bude z vaší strany hradba mlčení, že?!
Podívejte se na to pořádně, ve větším a v reálné rychlosti.
Ale asi máte pravdu, něco skutečně natočili ve studiu.
K tomu vám nic říct nemůžu, kromě odkazu na sondy programu Lunar Orbiter, které nasnímkovaly povrch Měsíce v letech 1966 - 1967...
Nic nikomu nevyvracím - nakonec každý si vždy volí sám svou vlastní cestu.
Snímky z Lunar Orbiteru ani náhodu nedosahovali dostatečného rozlišení. To jste zase střílel od boku a minul.
To výše zmiňované video, které jsem zpracoval, ale mimo jiné ukazuje jízdu po rozsáhlé krajině s jediným zdrojem světla. V dálce je vidět hora Mount Hadley vzdálená asi 22km a 4km vysoká.
Prostě není možné toto nasimulovat a nafilmovat ve filmovém studiu!
Další otázka pro vás - jak podle vás vznikly ty záběry pozadí. Hory, krátery.... To jsou podle vás kulisy? To je jako Stanley Kubrick namalovat štětcem a barvičkama? Nebo to jsou nějaké fotografie cementu?
Jak ty obrazy krajiny byly vyfotografovány, když podle vás ne na Měsíci?
Aha, vy mi k tomu vlastně nemůžete nic říct. Asi jste taky podepsal mlčenlivost a dostal prachy.......
Chápu, máte o sobě vysoké mínění a myslíte si, že by vás nedokázali oklamat.
Já vám to samozřejmě vyvracet nebudu, jenom jsem věcně poukázal na drobné detaily, o kterých naprostá většina lidi objektivně vůbec nic neví.
Stačilo stabilizovat obraz z kamery Maurer, kterou na 16mm film natočil James Irwin jízdu lunárním vozidlem kolem kráteru DUNE zpět směrem k lunárnímu modulu.
Tento film zachycující měsíční krajinu pak porovnat se snímkem měsíčního povrchu, který o 40let později vyfotila orbitální sonda přímo na Měsíci.
Otázka zní - Jak mohli údajní filmaři v létě roku 1971 vědět, jak upravit krajinu v údajném filmovém studiu, aby vypadala stejně tak, jak jí o 2 generace lidí později vyfotí lunární sonda?
Tuhle záhadu podrobně vysvětlete. Ty vaše soukromé subjektivní odhady podle obličeje astronautů nic nedokazují.
Pokud vycházím z údajů NASA - tak jednak není k dispozici telemetrie, a za 2) nafocený lunární modul údajně na Měsíci, vypadá jako maketa...zdroj: Odkaz
Opět dojmologie. Váš mozek se snaží vyhodnotit to co vidí podle toho co zná, co už viděl. Mnoho lidí zase říká, že mrak na obloze vypadá jako kůň. A je to tedy skutečně kůň, když to tak vypadá?
Těch fotografií je tisíce. Tímhle tempem je všechny zpochybníte za mnoho let.
Já jsem viděl téměř všechny fotografie NASA z Měsíce. Zkoumal jsem je, porovnával, upravoval. Já na rozdíl od vás nepotřebuji nějaké video, aby mi v něm někdo říkal, co mám na fotografii vidět. Pak věříte nesmyslům.
Prostě ten kdo málo ví, musí hodně věřit.
Z odkazů i sám vidíte, že prach byl rozfoukáván i rozfoukán.
Je potom reálná přiložená foto ?? a ťápoty kolem modulu?:
Prach i pod modulem.
Odpor vzduchu .. hmm ... jak dlouho působil při startu a při jaké počáteční a koncové rychlosti na orbitě kolem země? Mimochodem, na to byla spotřebována většina paliva.
Tah přistávacího motoru byl přes 4 tuny (40 kN) (udávaná hmotnost 14000kg/6 = 23 KN). Tah raketového motoru nesouvisí s okolím (vakuum nebo atmosféra).
Aby LM s vypotřebovaným palivem s hmotností kolem 7tun visel nad povrchem, musí se vyrovnat tah a váha modulu. Mě to vychází na tah 1,2 tuny.
To že tam je vakuum způsobí, že plyny z trysky expandují hodně do okolí - do stran, a nestrhávají sebou plyn s atmosféry pod sebe, když tam žádný není.
Pořád děláte tu stejnou chybu. Aplikujete pozemské znalosti a zkušenosti s raketovým motorem na mimozemské prostředí, které neznáte. Automaticky vám pak vychází chybná představa toho, jak by to mělo podle těch vašich znalostí vypadat.
Ta fotografie je pravá. ukazuje, jak to vypadá pod tryskou. A jejich mnohem víc, i z dalších misí. Vy jste je neviděl?
Komunikaci od Měsíce sledovali na svých přijimačích i amatéři z celého světa.
Proč si neprostudujete ty mé odkazy?
Místo vzdělávání chcete být jen nevědomá ovce,
která skočí na kdejaký nesmysl? 😁😁😁
Neprostuduje si nic, stejně jako nic konkrétního nepředloží. Bojí se. Bojí se, že by mohla být narušena jeho víra. A ztráta víry bolí. Tak se bolesti brání.
Proto nediskutuje, jen šíří svou víru dál a dál.
Pokud dokážete z orbity odlišit maketu od reálného zařízení, tak jste docela machr. Ono to až tak jednoduché není. Po výmazu originální telemetrie projektu Apollo bohužel nejde prokázat, že proběhl nějaký datový tok v reálném čase.
Vy taky nedokážete rozlišit, jestli na Měsíci rozmístily makety, nebo funkční přístroje.
A je úplně jedno co si představujete pod pojmy "originální telemetrie".
Dosazujete si do rovnice věci tak, aby vám vždycky vyšel stejný výsledek.
Na You Tube všechny Apolla od A 7 ,8, 9, 10, 11,12,13,14,15,16,17, perfektní práce amerických filmařů v atelierech kdesi v poušti v Novém Mexiku. Poučný je záběr astronauta Scotta s Apolla 14 uprostřed filmu jak zvedne obě ruce v jedné má kladivo a v druhé ptačí brko -ve stejný okamžik je pustí - co dopadne dřív ? ? ? Samozřejmě to konspirační kladivo ! ! ! Jsem moc a moc zvědavý zda některý z popíračů shlédne alespoň kousek některého přistání a jízdy elektromobilem po Měsíci - 12 lidí tam chodilo a víc jak po padesáti letech lidem chybí neje vzdělanost ale i selsý rozum.
David Scott byl velitelem mise Apolla 15.
A selský rozum je princip, vybudovaný na pozemských znalostech a zkušenostech. Používat ho na mimozemské prostředí musí nutně způsobit chybu.
Nerozporuji, jen se budu ptát:
z Wiki:
1) měsíc má cca 6x menší přitažlivost než země
2) Saturn 5 vynášel cca 120 tun nákladu
3) Saturn 5 měl cca 2800 tun paliva (ve 3 stupních)
4) lunární modul - startovní hmotnost cca 14-16 tun
5) Z měsíce nestartoval celý modul, ale jen "odletová" část s kosmonauty odhaduji 5 tun. Wiki údaj neuvádí.
Takže porovnáním:
Na vynesení cca 1/24 nákladu a 6x menší přitažlivosti potřebuji 2800/6/24 = 19 tun paliva. To je cca necelý cisternový návěs. Kde je na snímcích vidět ??
Pro přistání budu přistávat s tímto palivem pro start a celou hmotností LM tedy 19+14 = 33 tun při dosednutí na povrch. K tomu palivo na zpomalení této hmotnosti z oběžné na nulovou rychlost (zbydou jen prázdné nádrže). Bude mi muset stačit cca 80 tun aby seděla celková hmotnost 120 tun při startu ze země. Tedy asi tak 3 cisternové návěsy (po přistání samozřejmě prázdné). Opět ... kde jsou?
A i kdyby amíkům stačilo palivo jak do osobáku pro start i přistání, tak žádný kosmonaut neudělá ťápotu do prachu hned vedle modulu, protože raketový motor prach při přistání rozfouká desítky metrů daleko a u modulu bude holá spálená skála.
Je na této úvaze něco špatně ??
A ještě doplním.
V době přistání byl měsíc osvětlován z poloviny (ze země byla vidět pravá osvětlená polovina). Místo přistání bylo v pravé horní části osvětlené části blíže ke stínu. Z této polohy musí být země téměř nad hlavami kosmonautů, bez jakékoliv změny polohy (jen rotace). Na snímcích z měsíce je země nad obzorem a osvětlená z horní poloviny.
A kde tam máte započítán odpor vzduchu při staru ze Země? A kde tam máte započítán specifický impuls raketových motorů?
Pokud nevíte kolik ty motory žerou, tak je to jen taková vaše hra z čísly.
Nechápu, proč by měl hydrazinový motor rozfoukat všechen prach a odhalit holou spálenou skálu?
Ten motor vyvíjel tah kolem 2tun a to ve vakuu. Ten regolit je poměrně soudržný.
Nemůžete aplikovat pozemské znalosti a zkušenosti na mimozemské prostředí.
Však se můžete podívat jak ten raketový motor pod LM ten regolit rozfoukává.
Astronauti to natočili na 16mm film. A hned šestkrát.
A radiální stopy od motoru jsou patrné i na fotografii.
Omylem jsem premazal unikátní snímky přistání na Měsíci. Čím to přemazával? Přistáním na Marsu?
Příjem televizního signálu Apolla 11 byl realizován přes radioteleskop v Austrálii. Odtud se přenášel běžnými linkami do Houstonu.
Televizní signál nahrávala na magnetický pásek radiostanice v Austrálii, tedy přímo u zdroje, potom byl nahráván v řídícím středisku v Houstonu a dále ho nahrávali televizní stanice, jež signál přenášeli veřejnosti.
Pouze záznam z Houstonu byl přemazán, a to v důsledku nedostatku magnetických pásků. Ten originální záznam z Austrálie je zachován do dnes a záznamy televizních stanic ho mají pořád v archivech.
Ten vámi zmiňovaný záběr z TV kamery si můžete normálně pustit na YT, pokud to umíte. Nic se neztratilo.
Sranda je, že se přou, ale stopy po přistání jsou možné vidět na Google mapě Měsíce, a kdo by ani tomu nevěřil, je to možné vidět dalekohledem (myslím kalibru jako Hubble nebo JWST.
Holt s lidma je sranda.
Největší podvod v dějinách? To je spíš to, že USA volby v roce 2020 vyhrál dementní Biden. Problém byl v tom, že žádný zásadní soudní případ nebyl soudy přijat.
Stopy po astronautech na Měsíci nelze vidět žádným existujícím dalekohledem ze Země.
A dívat se na stopy na Měsíci dalekohledem JWST je úplný nesmysl, jelikož je od měsíce skoro 4x dále než pozemské dalekohledy.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Je mi hrozně smutno z toho jak lidstvo hloupne....je to záměr, lépe se pak ovládá. Čekají nás těžké časy.
1 odpověď
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
No já nevim. Vysokoškolsky vzdělaných lidí ne světě přibývá, natož středoškolsky. Každý den je napsána nějaká vědecká práce nebo kniha. A i malé děti v nějakém indickém slamu se mohou dozvědět, co je to například Plejtvák obrovský.
Přístup lidstva k informacím a vzdělání je mnohem snazší než kdykoli předtím v historii.
Spíš mi přijde podivné, že pan Mrázek odhaduje inteligenci lidstva podle toho, že si pár neznalých Američanů spletlo planetu s UFO. Není rok, kdy by si někdo nespletl planetu s UFO, děje se to pořád, na tom bych hodnocení inteligence lidstva nestavěl.
1 odpověď