Píše se rok 1987, jsou mi 3, chodím do školky. Vlastníme video, na tu dobu hodně drahá záležitost, ale naši měli rádi filmy a hudbu, na dovolené jako dnes se stejně nesmělo, tak si dělali radost z jiných věcí. Za mě frčely pohádky jako: Jen počkej zajíci, včelka Mája, žížala Julie, Jů a Hele, nějací králici v klobouku, pohádka o motýlech a další… Ale ten den, kdy naši z Polska přivezli VHS kazetu v té době za 500 Kčs mi změnila život 😅 Terminátor 1, po shlédnutí byli všechny pohádky trapné, měla jsem konečně svého hrdinu v 1 díle nepřítel v 2 díle pomáhá a chrání, má sílu, je nesmrtelný. Uběhlo přes 30 let, můj hrdina je stále, jen o pár desítek let starší, tak jako já. Ale díky němu jsem rozuměla AJ a polštině, kdy jeden člověk daboval všechno 😅 Samozřejmě v té době to vhodné nebylo, ve školce jsem používala AJ, díky tomu byla máma na koberečku a mě za trest zavírali do kumbálu, také si máma vyslechla, že ze mě vyroste kriminálník. Ta doba byla příšerná, snad se učitelkám daří skvěle a užívají si ve zdraví, měli by, jsou mladší o 10 let 😊 U svých dětí pozoruji fakt, že svého hrdinu mění tak jednou za rok, což je smutné.. Na druhou stranu mě těší to, že pokaždé, kdy je Arnie v TV reklamě za mnou běží a hulákají, mamko, mamko honem pojď se podívat, Tvůj hrdina je zase v televizi, to musíš vidět 😁❤️ Upřímně bych jim přála taky takového hrdinu, kterého budou obdivovat až do své dospělosti 😊
Míšo,jsem stejný ročník jako Vy.... Moc hezky napsané.....👍👍👍👍
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Děkuji 😊
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Není zač 😉