S názorem pana Kartouze, že s politiky podobnými Ficovi a Orbánovi je nutno jednat ale z pozice síly, nelze než souhlasit. Pravidlo o sdílených hodnotách a loajalitě vůbec by mělo platit pro všechny státy EU, zvláště pak pro státy, které čerpají prostředky EU na svůj rozvoj. Zde se přímo nabízí změna pravidel, která by umožňovala kvalifikované většině pozastavit takovým státům na určitou dobu členství spolu se ztrátou některých výhod. Po tu dobu by tyto státy měly možnost zvážit, chtějí-li respektovat společné zájmy nebo půjdou dál svojí cestou.
Než jsem se rozhodl napsat svůj názor, přečetl jsem si několik příspěvků v diskuzi.
Zaujaly mně především ty příspěvky, které operují frázemi o slovanském bratrství.
Pikantní na nich je to, že autoři dehonestují příslušníky vlastního národa, kteří mají jiný názor a vůbec netuší, že zhruba z jedné třetiny jsme geneticky Slované ale také zhruba z jedné třetiny keltsko-germánského původu.
V současné době naše účast v tomto uskupení nepřináší naší zemi pražádný prospěch. Hlavního cíle - začlenění do západních struktur bylo dosaženo a nyní naopak vzhledem k promoskevské orientaci Maďarska a Slovenska škodí toto spojenectví naší pověsti, Pokud bychom chtěli prosazovat naše zájmy s podporou Maďarska a Slovenska je výsledek snadno přdvídatelný. Polsko, jediný velký a vlivný stát nemá na pokračování této spolupráce zájem a nám by prospělo ukončit členství v této skupině a deklarovat tak, že naše orientace je na rozdíl od Maďarska a Slovenska prozápadní, nikoli promoskevská. Většina zemí EU by takové gesto jistě ocenila a posílilo by to naší důvěryhodnost.
Velice dobře napsaný článek. Je nutné dávat Slovákm najevo, že mají svaté právo volit si své představitele dle svého gusta právě tak, jako naším právem je provádět odvetná opatření, když jejich politická reprezentace ohrožuje naše bezpečnostní a hospodářské zájmy. Také je potřeba vyvracet nepodložené a i ideově nebezpečné názory o bratrství se Slováky a Slovany vůbec. Tento názor zastává mnoho Čechů ale mizívý počet Slováků. Vím to z vlastní zkušenosti. Na Slovensku jsem prožil více než dva roky a dosud Slovensko pravidelně navštěvuji. Osobní zkušenost, znalost historie a především politický vývoj samostatného Slovenska mne opravňují k tvrzení, že o přátelství se Sovenskem nemůže být ani řeč a naopak se Slovensko stává naším nejnebezpečnějším sousedem. Byl jsem stoupencem rozdělení Československa a jsem dosud rád, že k tomu došlo. Koncepce Čechoslovakismu se ukázala jako jeden veliký kulturní a politický omyl.
Aby bylo jasno do které skupiny patřím, uvádím, že jsem důchodce ročník 1941. S argumenty a názory autora článku naprosto souhlasím. Problémam dnešních důchodců není chudoba a špatné životní podmínky ale skutečnost, že patří mezi nejzkorumpovanější skupinu této země. Patří mezi početně významnou skupinu voličů, která byla dlouhá léta uplácena různými výhodami od koblih přes levnější jízdné po zvyšování důchodů na úkor zadlužování státu a často stačily jen velkohubé sliby. Politici, kteří tak činili a činí se při tom tváří jakoby dávali z vlastního. Využívají toho, že značná část dnešních důchodců se nedokáže orientovat v překotně se měnících podmínkách a je z minulosti zatížena závistí, chamtivosti a věčným kverulantstvím.
Pokud pan Kalousek svou snahou stát se europoslancem něco ukázal, tak to není evropská bída Spolu ale smutný konec chlapíka s přerostlým sebevědomím. Tak dlouho urážel všechny protivníky i spojence až se stal pro vládnoucí uskupení zcela neakceptovatelný. Vzhledem k osobním povahovým vlastnostem bude ve vrcholové politice jen těžko hledat uplatnění. Na druhou stranu je to člověk, který dokáže překvapit. Osobně mne jeho jedovatosti dokázaly vždy pobavit. Je mi sympatický, ale nikdy bych jej do žádné politické funkce nevolil.
Obdivuji lidi, kteří se naučí určovat dny v týdnu podle data nebo apoštoly na orloji v náhodném pořadí a lituji, že mezi ně nepatřím. Skutečnost, že trénovat mozek stejně jako tělo jsem měl vždy na paměti. Těší mně vymýšlet si a hledat nové cesty a proto jsem byl ve středním věku úspěšný zlepšovatel. Nyní ve svých 82 letech po ranním cvičení cvičím i mozek řešením 12 šachových úloh a před spaním ještě vyřeším jednu úlohu ze středoškolské matematiky. Něco z popisovaného tréniku paměti však rozhodně vyzkouším, abych prověřil schopnost učit se novým věcem.
S uvedenými názory souhlasím,
Sám jsem prošel rukama několika desítek učitelů, většina mne skutečně něco naučila, ale pouze dva mne nadchli pro svůj obor a já se většinu nad rámec učebních osnov naučil sám.
Také jsem ale zažil učitelku, která se tři roky snažila znechutit mě lásku k poezii a literatuře. Naštěstí marně. To vše bylo před šedesáti a více léty.
To už je druhý článek pana Krále, ve kterém horuje pro omezené nezadatelných práv občanů staršího věku. Připusťme i racionální jádro podobných požadavků, ale ta argumentace. Několik důchodců přišlo vinou špatného rozhodnutí o velké finanční částky a to je podle pana Krále důvodem k omezení svéprávnosti.
Souhlasil bych, pokud bychom zároveň omezili svéprávnost lidem v produktivním věku, kteří se stejných nerozvážností dopouštějí v daleko větší míře.
A co gambleři, kteří dnes a denně prohrávají nepředstavitelné sumy peněz, neměli by být také omezeni na svéprávnosti? Pro pana Krále, neměl by si pan Král najít jiný terč svých reformátorských úvah, aby třeba jeho šefredaktora nenapadlo omezit jeho publikační činnost. To by bylo rozhodně jednodušší a užitečnější než hledat způsoby jak omezit práva starších občanů
Zcela nepochybně bychom při omezení volebního práva seniorů zřejmě nezažili panování Miloše Zemana nebo Andreje Babiše ale neřešitelným problémem je stanovení věkové hranice.
Jednodušší a účinnější řešení by bylo zavedení povinné účasti ve volbách, přinejmenším do parlamentu popř. parlamentu evropského.
Omezení volebního práva kvůli věku by se mně týkalo a rozhodně bych vynaložil zbytky svých sil, aby k tomu nedošlo.
Autorovi článku přeji lepší nápady.
Nemám problém tolerovat ani respektovat lidi s odlišnou sexuální orientací, kteří s námi žijí snad od počátku lidstva,
Souhlasím i s tím, že by páry s odlišnou sexualní orientací měli mít stejná práva před zákonem jako páry heterosexuální.
Co však nechápu je urputný boj o pojem manželství, který je navíc definován zákonem a má tisíciletou tradici.
Tak jako menšiny usilují o některá práva (a tato je zhruba 4%ní), tak i většina hájí práva svá.
Chějí-li gayové a lesby především institut manželství tak ať zapomenou na svou sexuální orentaci a najdou si partnera opačného pohlaví nebo ať namísto pokřiku respektují právo většiny na institut manželství a pro své svazky najdou jiné vhodné pojmenování. I menšina by měla respektovat práva většiny.
Prvním krokem, který jsem v roce 1989 udělal bylo to, ře jsem vystoupil z ROH (Revoluční odborové hnutí), které jsem považoval za prodlouženou ruku komunistů. Domnívám se, že jen trochu schopní lidé ochranu odboru nepotřebují.
Když však sleduji kariéru odborářských bossů musím uznat, že i pro velice průměrné mluvky je to příležitost jak si bez jakékoli kvalifikace a zodpovědnosti zajistit blahobytnou existenci a případnou únikovou cestu do politiky.
Předpokládám, že příběh je zcela vymyšlený a je vedený snahou dokázat, že i inteligentní, slušný ale ne zcela úspěšný člověk může volit Babiše.
Autor vysvětluje toto jednání potřebou lásky, přijetí a spolupatřičnosti, která se nachází ve středu Maslowovy pyramidy potřeb. Ať dělám, co dělám najít spolupatřičnost mezi zakomplexovaným nijak zvlášť úspěšným mladíkem a veleúspěšným byznysmanem a politikem nemohu nájít.
Pokud už se autor dovolává Maslowa pominul, že nad potřebou spolupatřičnosti stoji potřeba uznání a úcty o to svojí volbou přichází.
Ergo buď je autorův přítel inteligentní nebo hodný, obojí není možné
Inteligentní člověk Babiše volit může pokud je na jeho výplatní listině a to ne vždy, je-li volba tajná.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Předesílám, že články pana Švamberka čtu vždy s potěšením. K tomu dnešnímu jen jednu poznámku. Nedomnívám se, že naše vláda měla postupovat opatrněji, její postup byl zcela přiměřený a odpovídal vážnosti situace. Pokud jde o reakci Slováků na náš postoj, tak bude zcela stejný jako je v obdobných případech u nás. Ficovi příznivci budou dštít síru a vést svalnaté řeči a ta soudnější část dříve nebo později náš postoj pochopí a ocení. Postup našeho premiéra oceňuji a připomínám, že opatrnost je matka nepatrnosti.