V období socialismu byla práce nejen právem, ale i povinností. Každý občan musel mít zaměstnání, což samozřejmě vedlo k plné zaměstnanosti, ale často i k formálnímu přístupu k práci. Centrální plánování určovalo směr ekonomiky a plnění plánů mělo přednost před skutečnou poptávkou.