Dnes už většinou nereaguji na komentáře, neboť jsou plné dojmologií či zavádějících informací a na jejich základě pak často zbytečně emotivně vyhrocené. Dnes si však vezmu slovo, neboť kromě pedagogického mám i právnické vzdělání. Vzhledem k tomu, že se osvěty nikdo z povolaných zjevně neujal (nečetl jsem však všechny příspěvky), tak - přestože se právem profesionálně nezabývám - pokusím se podat věcné objasnění, co je a není krádež.
Vymezení tr. činu (TČ) krádeže najdeme v zákoně č. 40/2009 Sb., trestním zákoníku v § 205: Krádež
(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a
a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,
b) čin spáchá vloupáním,
c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob,...
Což ale zdaleka není všechno. Dále musí být naplněny (všechny) znaky skutkové podstaty TČ, tzn. objektivní a subjektivní předpoklady spáchání skutku (objekt = veřejný zájem, objektivní stránka = zde způsob spáchání, subjekt = pachatel, subjektivní stránka = zde vniřní postoj, úmysl ukrást...), aby se mohlo jednat o krádež. Všechny tyto precizně vymezené znaky (popis by vydal na desítky stran) musí orgány (OČTŘ) pečlivě posoudit a vinu prokázat.
V daném případě by nebyla naplněna subjektivní stránka, leda by pedagog zabavil věc s úmyslem, aby ji sám mohl používat...
... Tzn. stručně: u TČ krádeže by byla nutná i existence úmyslu obohatit se, tj. přivlastnit si věc s vidinou vlastního zisku.
Závěr 2: Mystifikace ve veřejnoprávních médiích je profesně neodpustitelná a ten kdo ji zveřejnil by měl nést následky. Žel v posledním desetiletí se s tímto nedbalostním, ba dokonce úmyslným, nešvarem setkáváme velmi často. :(
Kdy už ti bruselští fachidioti a jejich mediální nohsledi přestanou lhát a uvedou konkrétní čísla? Zemní plyn, ba dokonce spalování dřeva (sic!), je v konečném důsledku mnohem ekologičtější než např. výroba a následná likvidace FV panelů. Zemní plyn je také z hlediska investic, pravidelných revizí a provozu pořád ještě levnější než TČ. A bezpečnost? I přes riziko výbuchů ZP (v mimořádně nízkém poměru) jde o nepoměrně výrazně menší riziko než sebou nesou elektromobily.
Jsem speciální pedagog, který je učitelem na 1. stupni. Metoda Hejného mě svého času zaujala, neboť jsem i přes příklon k tradičním osvědčeným postupům přístupný i novým poznatkům. Zejména propagační výroky o "všech" žácích nadšených matematikou mě oslovily. Protože jsem však zažil v minulosti již řadu reforem a zejména množinovou matematiku ze 70. let, přistupoval jsem k nové metodě obezřetně. U Hejného výuky jsem si - i přes masivní vlnu podporovatelů - nebyl vůbec jistý konečným přínosem (přebujelost krokování, absence tradičních didaktických postupů, riziko přechodu na vyšší stupeň). Řekl jsem si proto, že si počkám. A dočkali jsme se: Zeptejte se v pedagogicko-psychologických poradnách, jaký mají nárůst žáků vyučovaných právě Hejného metodou. Nebo žáků, kteří měli posléze přejít na VG.
Závěr? Metodu nepovažuji osobně za "samospasitelnou" a pouze Hejného bych žáky nevyučoval. Některé prvky z ní beru jako možný vhodný doplněk ke stávající, historicky prověřené, didaktické výuce matematiky. Ale jestli to má někdo z kolegů jinak, jeho přesvědčení ani odhodlání mu brát nemíním.
Autorský výplod pisálka, který jen svědčí o tom, že dotyčný na vojně nejen nikdy nebyl, ale není ani schopen udělat poctivě obyčejný článek. Což je žel dnešním trendem - vzít "10%" informací a udělat z nich "objektivní realitu". Osobně jsem odsloužil dva roky v letech 1984-1986, kromě půlroční PŠky (poddůstojnické školy) v Uherském Hradišti, u "elitních" útvarů (VÚ) v Přerově a Piešťanech. Tedy na VO (Východním okruhu), navíc u leteckého VÚ a coby lapiduch na ošetřovně. Plus následně dvoje "manévry" (vojenská cvičení). Už zde je zásadní rozdíl v možnostech popisu chápání a průběhu ZVS. Jiná vojna nepochybně byla v poválečných letech a jiná v devadesátkách, zcela jiná u "bigošů" (pozemního vojska), nebo v bojových útvarech na Západním okruhu. Zažil jsem pouze jeden smrťák na PŠce, kdy bigoš z vedlejšího VÚ skočil pod vlak, a pád stíhačky s dvěma oběťmi (nespadající však do uvedených čísel). Šikanu typu "odběrů krve do ešusu" nebo "čítať písať neviem, ale vojnu vám zrobím" znám pouze z vyprávěnek, široko daleko se u nás nic podobného nedělo. Proto na vojnu - společně se všemi absolventy, jež osobně znám - vzpomínám jen v dobrém. A jediné, co mě dnes paradoxně mrzí, že jsem se na ošce vyhnul cvičením, která stmelovala kolektivy a nezažil, co ostatní kluci z roty. Což mě však neopravňuje paušalizovat svoje zkušenosti. Shrnu-li za sebe, tak +: vojna dělala z chlapců bojovně připravené chlapy (na rozdíl od dnešních mamánků), byla zdrojem mnoha kladných prožitků a pro většinu záklaďáků i rozšíření kvalifikace (např. ŘP C, ba i D byl významný bonus) a poznání jiných míst.
Minus: dva roky "čekání" (příznačný jev pro vojnu) se mělo intenzivním výcvikem zkrátit na 6-max 12 měsíců, neprofesionalizace části velení (ano, mnoho gum by se jinde v civilu neuplatnilo, ale to může mít i + znaménko z hlediska nezaměstnanosti 🙂 ), neodborně řešená šikana (jež však nevymizela, ale přenesla se do učilišť) a špatné velení u bojových cvičení se zbytečně ztracenými životy (byť číslo samotné nevypovídá, kolik kterých obětí bylo, neboť zahrnuje i jiné příčiny úmrtí, např. civilní nehody), a také proslulé PŠM (politické školení mužstva), které si však nijak nezadá s dnešní indoktrinací mládeže a manipulací občanů mainstreamovými masmédii (sic!).
......osobnost na svem miste, stejne jak Černochová, Řehka, Lipavský....‼️👍Umite si predstavit, kdyby nedej Bože ulice zvolila primitiva babise ❓❓❓
Aha, pán je "koaliční yntelygent". Běžně chyby v komentářích neopravuji, protože je pro mě důležitější obsah než forma. Zde však žádný obsah není. Udělat ve dvou větách dvě hrubky, čtyři velké chyby a sedm malých je docela "umění". To by s jistotou nezvládl ani pan Babiš, jehož rodným jazykem čeština není.
Odkaz říká to, že se může psát "podle jejich názoru" i hranolka. Ovšem ten výraz do úzu teprve proniká. Takže podle mého názoru je hranolka blbost. Ani počítačová kontrola výraz hranolka nezná. Nejspíš se musíte smířit s tím, že vyučujete češtině (nikoli češtinu) ne až tak moc dobře.
Náhodně jsem se dostal ke komentářům, na něž obvykle dál nereaguji. Pro mě je totiž v diskusích důležitější obsah sdělení než jeho forma.
O pravopise ani nemluvě, proto ho, až na výjimky, nikomu neopravuji. Ale k věci. Není vůbec důležité, jakou spisovnou variantu slov ve svém projevu řečník upřednostní, ba dokonce mně osobně nevadí - zejména v hovorové češtině - ani řeč nespisovná. Pokud tedy zrovna nejde o výuku nebo o diktát z češtiny. 🙂 Ať si zkrátka každý z nás rozhodne dle své svobodné volby co chce, neboť čeština je jazyk živý. A neustále se vyvíjející, proto nejde o žádná neměnná dogmata.
Tak je to i u předmětných hranolků či hranolek. Oba výrazy jsou "podle jejich názoru", tzn. názoru vědců z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, spisovné. Váš názor je oproti tomu zcela irelevantní, obdobně jako "počítačová kontrola".
Přestože se mohu důvodně domnívat, že češtinu vyučuji dobře, neboť mám dostatečnou zpětnou vazbu, nejsem tak nadutý, abych se nesmířil s kritikou. Pokud je věcná. Naopak jsem vděčný, pokud mě někdo upozorní na chyby, které případně udělám. "Vyučuji češtinu" je však opět správně, neboť "Současná čeština dává přednost spojením vyučovat matematiku, učit se matematiku před spojeními vyučovat matematice, učit se matematice. Spojení se 3. p. (vyučovat matematice, učit se matematice) hodnotí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení jako knižní. Je tedy spíše příznakem vyššího stylu či prostředkem historizující stylizace textu." Odkaz si už najděte sám. 🙂
- sociální rozdíly - ženy obvykle preferují hlubší a intimnější vztahy (což je dáno i biologicky, kdy podvědomě žena chce své vajíčko nechat oplodnit pro ni nejlepším samcem, naopak muž - "rozsévač" má zakódovaný atavismus oplodnit co nejvíc samic; v době gravidity a raného dětství se logicky matka mnohem úžeji propojí se svým dítětem než muž, který pro ni - s nadsázkou - již svou životní úlohu splnil),
muž zůstane pracovat, dokdy je třeba, nebo jede - žena zaměstnavateli řekne: "A kdo by mi vyzvedl děti ve školce?", další vzdělávání - "ztracená" investice, když žena odejde na MD a RD a vrátí se nejdřív po 3 letech, zahr. obchod - naivní představa, že v arabských zemích s ženou bude někdo jednat, natož uzavírat kontrakty), s čímž přímo souvisí i skleněný strop (jistě tradice hrají svoji roli, ale pozice či kariérní postup souvisí primárně s dělkou vzdělání a praxe - viz zmíněné atestace, čemuž žena s dětmi velmi často objektivně nemůže konkurovat, nebo schopnost vést např. mužský kolektiv ve výrobě...),
- ad bio - zdaleka nejde jen o samotné pohlavní orgány (jež - do jisté míry - už umíme "předělat"), množství terstosteronu u mužů (a estrogenu a progesteronu u žen, což - velmi omezeně - umíme "dodávkovat") či tělesné proporce (kdy jsou individuální rozdíly značné, takže některé jedince lze obtížně rozpoznat), ale o samotnou fyziologickou podstatu mužů a žen - chromozomální rozdíly XY-XX (zde Pandořina skříňka zůstane naštěstí vždy uzavřená), nenahraditelné reprodukční orgány (ještě že tak a mateřství bude navždy výsadou žen), fyzickou sílu (i když mnohé ženy zvládnou "skoro totéž", tak obecně mají muži vyšší přednosti k zastávání těžkých prací, zejména ve fyzicky náročných odvětvích a situacích, tedy i v chirurgii lze očekávat větší uplatnění mužů), naopak zaoblené křivky, které dělají ženy ženami (a kvůli nimž muži budou mezi sebou bojovat "až do skonání věků" 🙂),
- sociální rozdíly - ženy obvykle preferují hlubší a intimnější vztahy (což je dáno i biologicky, kdy podvědomě žena chce své vajíčko nechat oplodnit pro ni nejlepším samcem, naopak muž - "rozsévač" má zakódovaný atavismus oplodnit co nejvíc samic; v době gravidity a raného dětství se logicky matka mnohem úžeji propojí se svým dítětem než muž, který pro ni - s nadsázkou - již svou životní úlohu splnil),
Problematikou rovnosti práv, diskriminace a genderu jsem se zabýval skoro 5 let, zejména v rámci studia na PrF. Dvanáct let jsem také v minulosti podnikal a zaměstnal za tu dobu zhruba 200 osob, převážně žen. Sám pracuji ve školském, tedy značně přefeminizovaném, resortu jako učitel. "Půl" rodiny je zaměstnáno v pomáhajících profesích, včetně lékařských, mmch syn je také chirurgem. Statisticky jsem se dostal do poslední třetiny života, vnímám proto postavení žen ve společnosti od svých babiček z dob 70. let po nejmladší generaci svých již školou povinných vnuček. V rámci mimosmyslového vnímání jsem se i v duchovním poznání dostal "o něco dál než průměrná populace". Mám tedy širokou možnost srovnání, mohu stát dostatečně objektivně nad problémem, některé jevy zobecnit, přesto se chci vyvarovat jakékoliv paušalizace.
Závěry (ač s nimi nemusíte souhlasit, ale "to je tak všechno, co s tím můžeme dělat"):
- ad bio - zdaleka nejde jen o samotné pohlavní orgány (jež - do jisté míry - už umíme "předělat"), množství terstosteronu u mužů (a estrogenu a progesteronu u žen, což - velmi omezeně - umíme "dodávkovat") či tělesné proporce (kdy jsou individuální rozdíly značné, takže některé jedince lze obtížně rozpoznat), ale o samotnou fyziologickou podstatu mužů a žen - chromozomální rozdíly XY-XX (zde Pandořina skříňka zůstane naštěstí vždy uzavřená), nenahraditelné reprodukční orgány (ještě že tak a mateřství bude navždy výsadou žen), fyzickou sílu (i když mnohé ženy zvládnou "skoro totéž", tak obecně mají muži vyšší přednosti k zastávání těžkých prací, zejména ve fyzicky náročných odvětvích a situacích, tedy i v chirurgii lze očekávat větší uplatnění mužů), naopak zaoblené křivky, které dělají ženy ženami (a kvůli nimž muži budou mezi sebou bojovat "až do skonání věků" 🙂),
Zde je víc právních, ale i jiných, náhledů.
Asi pro mnohé zdejší diskutéry bude překvapením, že řidič "vlastenec" samozřejmě pravdu má, pokud se odkazuje (pouze) na Zákon o policii. Na což by alespoň průměrný redaktor upozornit měl.
Že má (nejen) policista PČR oprávnění zastavit vozidlo díky jinému právnímu předpisu (Z č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích...), na to řdiče měl upozornit zasahující příslušník PČR (ale možná se tak stalo, neposlouchal jsem celý záznam). Stejně tak mohl učinit i autor článku, případně kritičtí diskutující.
Že by měli mít policisté ve službě např. větší oprávnění k legitimizaci a kontrole osob i vozidel (kdo jiný?), a tím i větší autoritu před podobnými arogantními suverény, s tím bych i souznil. Stejně tak i s pregnantním vymezením oprávněnía s osvětou veřejnosti.
Že však salámovou metodou neustále dochází k oklešťování práv a svobod občanů, tak o tom žádná. Vůbec vám nedochází, jaká je společenská nebezpečnost uvedeného přestupku? A mnoha dalších obdobných, za něž "nám" někdo chce - s nadsátkou - přišlapovat krky? Zcela nicotná. .
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Jedna věc je, co si o tom všem myslíme. Tam se jeví indicie jednoznačně. Není důvod domnívat se, že by si oběti vymýšlely. Proto si zaslouží i jejich případné opovržení (potažmo i naše). A je dobře, že své zkušenosti i zveřejňují, žel pozdě. Dnes, kdy už dotyčnému nehrozí z důvodu promlčení žádný civilní trest, jsou veškeré polemiky o dokazování z toho důvodu nadbytečné.
Druhá věc je z pohledu církevního. Pokud o skutcích nadřízení kněze věděli (je irelevantní, pokud byl podnět anonymní), dosvědčuje to jen podlost a tmářství mnohých církevních prelátů, kteří se v minulosti snažili podobné praktiky ututlat. Dotyčný farář byl veřejně činnou osobou, proto povědomí o jeho pravém charakteru bylo a je oprávněným požadavkem veřejného blaha. A církev proto již tehdy měla jednat, zveřejnit a vyloučit ze svých řad, ba i podat trestní oznámení.
Třetí je pohled právní (autor je mj. absolventem PrF). Tam na žádné "dojmologie", vlastní pocity či emoce není místo. Porušení právních norem se musí prokazovat a k tomu jsou výhradně určeny orgány činné v trestním řízení (OĆTŔ). Je zcela neomluvitelné, že autor a redakce Seznamu nedodržují zásadu presumpce neviny a staví se do role samozvaných vyšetřovatelů, žalobců a soudců zároveň. Nikdo z nich neví, kde je pravda a kdo je "zločinec" - to může konstatovat jen soud. Uvedení plné identifikace bez řádného rozsudku je zde závažným zásahem do osobnostních práv, důstojnosti cti a vážnosti jmenovaného. Třeba dodat, že na to pamatuje civilní (právo na ochranu osobnosti) i trestní právo (TČ křivého obvinění, příp. pomluvy), příp. evropské (GDPR).