Slovo vesnice je natolik běžné neřadila za zapomenutá.Spíž co byl sedlák,statek,chalupník to ti mladí vůbec neví.Teď je nazýván spíž farmář.Stejně pajzl to používám běžně.Generace X používá spíž poagličtělé, než my ty z Rakouska Uherska.Třeba kredenc,nůše,trakař už není taky běžné slovo.Šifonér jsem musela vyhledat.Téšl jsem pochopila jako sekeru.Jen stadler nikde není vysvětlení max firma s vlaky.Část slov je spíš krajových než typický českých.
Spíž je místnost na ukládání trvanlivých potravin.
Paní autorko, Vy jste podle popisu nebyla povýšená, zlá, uštěkaná a bůhví co ještě, jenže takový člověk umí pokazit celý den. A nejen v obchodě . V autobuse, v knihovně, kdekoliv. Reakce prodavačky byla neúměrná, ale celkem chápu její naštvání. Někteří lidé umějí den zkazit. Pak už stačí i málo a profesionalita jde do kopru. Bohužel. 😢
Znám ženskou co dělá v Lidlu v Praze a zase tal sluníčkové to tam není...
Přesně. A ta mzda je tak vysoká proto, že pokladní musí splnit rychlost skenování. Pokud je nižší, nemají nárok na prémie a tudíž nižší plat. A pokud splní rychlost, zákazník má zboží na jedné ohromné hromadě, zmuchlané a pomačkané. Fakt článek o ničem.
Nějak v článku nevidím nic o tom, že by měl autor problém s obsloužením. Rohlíky dostal, šunku taky, vše mu bylo namarkováno, zaplatit taky mohl... Že to vše nedostal se zářivým úsměvem a bez kousavých poznámek není "neobsloužení", to si autor trochu plete pojmy s dojmy. Nikdo mu sluníčkové zacházení v obchodě nezaručuje a pokud mu přístup obchodu vadí, může jít jinam. Nebo to snad má tento obchod ve svém nákupním řádu uvedeno jinak? Pokud ano, ráda si přečtu, kde je v něm výslovně uvedeno, že zákazník má nezadatelné právo na to, aby se na něj obsluha po celou dobu nákupu usmívala, s nadšením s ním konverzovala, s jásáním plnila jeho požadavky a na závěr mu při placení ještě předvedla orgasmus u pokladny. Nějak ale pochybuju o tom, že takový dokument existuje...
♥️♥️♥️🌹🌹🌹
Pouštím starší a nemohoucí lidi sednout, pokud nikde jinde není místo. Stalo se mi v příměstském autobuse něco podobného. Zrovna jsem s sebou měla více tašek a snažila jsem si je poskládat pod nohy na místo k oknu. Vtom cítím šťouchance do zad, jak na mě doráží nějaká starší paní, že si chce sednout vedle mě. Rozhlédla jsem se a vidím, že za mnou bylo dost prázdných míst. Jenže babka zesilovala tlak na moje záda. Tak jsem popadla všechny tašky a říkám jí: "Pojďte si sednout, já si sednu tady přes uličku, mám toho moc." A babka si sedla na krajní sedadlo do uličky, zle mě pozorovala a začala nadávat: "To se mi snad zdá! To není možný! Otřesný!" Do dneška nevím, čím jsem ji tak vytočila, měla jsem ji za ty šťouchance snad seřvat nebo co?
Měla. Nenechat si fakt líbit všechno. Já už jsem také skoro seniorka, ale nechat sebou takhle manipulovat? Nikdy. Tuhle se mi stalo, že jsem jela v poloprázdné tramvaji, nikoliv na místě invalidů, ač invalida jsem. A přistoupil pán, cca 70 let, +-. A začal si nárokovat sedadlo,na kterém jsem seděla já se slovy, že na tomhle místě vždycky sedí!!!! Posílala jsem ho na jiné místo, že je jich tam volných dost. Začal mi sprostě nadávat, na celý vůz. Inu, poslala jsem ho smykem do míst,kde slunce nesvítí. A klidně jsem seděla dál. Nadával, hulákal, já v klidu. Nemá nárok. Tečka. Kdyby slušně požádal v plné tramvaji, ač žena,pustila bych ho sednout, jsem vychovaná ctít stáří. Ale ne hulvátství. Přeju jen hezké dny. 🍀
Nedůvěra, nechuť vůči seniorům je systematicky, cílevědomě a masově vyráběna. Tento článek budiž příkladem. Proč se tak děje? To není o nějaké iracionální nenávistí, nebo dokonce rasismu, je to zcela věcné a má to hluboké ekonomické důvody. Zdroje docházejí, společnost ztrácí schopnost produkovat v míře, která existenci prestarlých umožňuje. Naši lídři byli nuceni v posledních 20 letech už dvakrát sáhnout k znehodnocení měny a nedotklo se to jen důchodců, kteří přeplnují autobusy, ale i slušných lidí. Je zcela zřetelné, že je třeba společnost zbavit přežilych hodnot, které by v budoucnu mohly efektivnímu řešení otázky seniorů bránit.
Důchodci nejsou slušní lidé?
Vyhodila do koše, nebo do popelnice a popeláři to odvezli? Všechno se nechá vylovit, vyprat a nosit dál. Já bych obrečela šest tisíc a jak píše paní, vzala kamarádku a šla nakoupit s její radou. Nikdy jsem nepreferovala stylisty, rádce a kecaly. Moje krédo je, můj život, moje věc. Kecat do života si nenechám.🙂
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Kilo kotlety za stovky? Jedině v tom supermarketu. A v pochybné kvalitě. Ach jo. Hysterická matka asi ne, ale mimo mísu. 😵💫