Že to má ten matla za potřebí. Roků má fůru, čas se mu krátí a takhle s ním plítvá..

Kovanda by se měl dát spíš na věštění, když tak přesně všechno ví.🤣

Akorát teda mu to strašení nevychází.🤣

Ale zviditelňovat se umí, to zase jo. Určitě by se tím taky uživil.🤣

Tak ať mu to chlapi v base vrátí, zrůdě.

Co s takovou zrůdou? Živit to tady do smrti?

Článek o ničem. To je snad jasný, že se stahují tam kde najdou uplatnění.

Stará, nemocná zvířata uspíme, aby se netrápila. Lidi necháváme trápit se do konce.

To je dobře. Přitom těch pamětníků ubývá. Takže je vidět, že se ta dnešní generace zajímá o to, jak hrozný režim to byl.

Já v životě nepochopím, jak vůbec někdo může ten minulý režim hodnotit dobře. Vždyť VRAŽDILI A VĚZNILI nevinné lidi! To nemáte srdce a je vám to jedno? Starali jste se jenom o sebe a co se dělo okolo jste neviděli?

Je to jako muzeum starých vykopávek, které nám má připomenout a varovat nás, jaké chyby se v minulosti dělaly.

Velebnosti, jdu blejt.

A pak tu jsou i krásná manželství, která trvají desítky let, jako máme my. Kdy se vzájemně podporují, podrží, radují, rostou, jsou šťastní, prožívají to, co se dá prožít jenom v páru, kde to funguje. Všechny ty úkoly si rozumní lidé dokáží rozdělit. Vidíte, tohle ani nikdo nemá potřebu psát. Protože, kde je skutečné štěstí, tam si nikdo nic nepotřebuje obhajovat, jako tady.

Jestli nás příští vláda bude zase tahat na východ a inspirovat se tam, tak potěš. Když si vzpomenu jak nám sem Babiš tahal kamaráda Orbána, placali se po zádech a za zády naše matička Praha, tak je mi zle. Představa, že to tady máme za rok zase je hrozná.

Tak dělám dětem svačiny už 14let, ale tohle jsem ještě nezaregistrovala, naštěstí mám kolem sebe asi normální lidi. Jen bych chtěla vidět ten vývoj v čase. 😀 Jak jim tohle vydrží rok, dva, pět, deset let.😄 Nejspíš o to víc musí pečovat o svoje duševní zdraví, aby to vůbec vydrželi. 😁

Je to hnus. Že to tam vůbec povolí...

Nechci rejpat, vím jak je těžké napsat článek a myslím, že by se o tomto tématu mělo víc psát, ale z legrace jsem si psala čárky.. 🙂 Slovo narcis nebo narcistní jsem napočítala 34x. Slovo enabler 20x. Bylo pro mě náročné se soustředit o čem to vlastně je.🙂 Ale jinak jo, je to tak. Byla jsem toho svědkem celý život u rodičů. Bylo to pro mě bolestné, nemohla jsem to změnit a je oba to zničilo.

Když je nevyléčitelně nemocné zvíře, tak vám řeknou ať ho necháte uspat, ať netrpí..

Pak jdete do domova důchodců a vidíte tam trpět ty chudáky, kteří jsou na tom jenom hůř a hůř...

Nejhorší je čekání na smrt.

Celý život přemýšlím na svým velice narcistickým otcem a snažím se to pochopit. Čím víc jsem se to snažila pochopit, tím víc otázek bylo. Přesně to co píšete naprosto chápu a cítím s vámi. Život s narcisem umí pochopit jenom ten kdo to zažil.

Já u svého otce dokázala získat respekt, což bylo hodně těžké. Musela jsem si tvrdé stát za svým a nebát se jít s ním do konfrontace. On zuřil nebo se šel opít, pak se mnou nemluvil. Jenže chtěl vidět vnoučata a tak přišel. Taky jsem ze své pravdy nikdy neustoupila. S mamkou si manipuloval jak chtěl a vlastně s každým. Vztah se mnou měl jiný. Už to na mě nezkoušel a spíš se držel dál. To bylo celé co jsem u něj za celý život dokázala. Ani když umíral nedokázal být upřímný. Já si myslím, že by měl mít každý svou hrdost a nenechat se ničit, ani svými dětmi. Není to zdravé nechat se ponižovat. Vždy být za každou cenu důsledný a stát za svojí pravdou. Je to hrozně těžké, je mi líto co prožíváte.

Trefně popsané. Život s narcisem je peklo. A to i pro dítě, které si takového rodiče nevybralo. Dítě nemůže nic, jenom se dívat jak despotický rodič ničí druhého rodiče, toho hodného, kterého miluje. Dítě nemůže pomoci nikomu. Je svědkem toho, jaká utrpení tato krutá porucha dokáže. Deprese a sebevražda sourozence. Rakovina a předčasná smrt maminky.

Despota si svou poruchu nepřizná, jeho smrt je pro něj taky peklem, jak slábne a ztrácí vliv všemi manipulovat.

Já jediná tu zůstala a nenechala se zlomit. Přestože jsem také byla jeho rukojmím a musela být zticha kvůli mamince. Sice jsem si u despoty dokázala vybudovat respekt. Mamce jsem však pomocí nedokázala, od dětství jsem jí prosila ať uteče...

Tyhle každoroční články o tom, kolik stojí prvňáček miluju a musím se vždycky smát.😊 Jen nechápu proč se nepíše i o výdajích těch starších, protože ten vítr v peněžence začíná až se střední školou. Zahraniční výlet byl vždy tak za 10tis., maturiťák nás vyšel na 20tis., teď začne nejstarší vysoká a počítám měsíčně tak 10tis. Druhý dítě internát 2,5tis, umělecká škola tam to je jiný level za ty pomůcky. Není výjimkou střední soukromá škola. Naše tam nakonec nechtěla stálo by to myslím tak 20tis. za čtvrt roku. No a ty dva na zakladce, tak to beru jako pohodu.

Vzdělání je důležitý, rodiče na to mají být podle mě připravení.

Řekla bych, že jsou dva druhy starých lidí. Ty které ráda potkám, případně jim ráda pomohu, neboť jsou jako z pohádky. Mají pěkné oblečení, jsou pěkně ostříhaní, jsou milí, sálá z nich moudrost, pokora, jsou tiší a nenápadní...

No a pak bohužel i ti, kteří jsou jako důkaz toho, že stáří není zárukou moudrosti. Jakoby na vše rezignovali. Oblečení mají vytahané neforemné, vlasy mastné, jsou hluční, často se někde zdržují kde chodí nejvíc lidí bez ohledu na to že překáží, v autě kličkují a nedají se předjet... Starých lidí je čím dál víc a možná že by se měli zamyslet taky sami nad sebou. Já doufám že budu jako ten první příklad.