Nechci rejpat, vím jak je těžké napsat článek a myslím, že by se o tomto tématu mělo víc psát, ale z legrace jsem si psala čárky.. 🙂 Slovo narcis nebo narcistní jsem napočítala 34x. Slovo enabler 20x. Bylo pro mě náročné se soustředit o čem to vlastně je.🙂 Ale jinak jo, je to tak. Byla jsem toho svědkem celý život u rodičů. Bylo to pro mě bolestné, nemohla jsem to změnit a je oba to zničilo.
Celý život přemýšlím na svým velice narcistickým otcem a snažím se to pochopit. Čím víc jsem se to snažila pochopit, tím víc otázek bylo. Přesně to co píšete naprosto chápu a cítím s vámi. Život s narcisem umí pochopit jenom ten kdo to zažil.
Já u svého otce dokázala získat respekt, což bylo hodně těžké. Musela jsem si tvrdé stát za svým a nebát se jít s ním do konfrontace. On zuřil nebo se šel opít, pak se mnou nemluvil. Jenže chtěl vidět vnoučata a tak přišel. Taky jsem ze své pravdy nikdy neustoupila. S mamkou si manipuloval jak chtěl a vlastně s každým. Vztah se mnou měl jiný. Už to na mě nezkoušel a spíš se držel dál. To bylo celé co jsem u něj za celý život dokázala. Ani když umíral nedokázal být upřímný. Já si myslím, že by měl mít každý svou hrdost a nenechat se ničit, ani svými dětmi. Není to zdravé nechat se ponižovat. Vždy být za každou cenu důsledný a stát za svojí pravdou. Je to hrozně těžké, je mi líto co prožíváte.
Trefně popsané. Život s narcisem je peklo. A to i pro dítě, které si takového rodiče nevybralo. Dítě nemůže nic, jenom se dívat jak despotický rodič ničí druhého rodiče, toho hodného, kterého miluje. Dítě nemůže pomoci nikomu. Je svědkem toho, jaká utrpení tato krutá porucha dokáže. Deprese a sebevražda sourozence. Rakovina a předčasná smrt maminky.
Despota si svou poruchu nepřizná, jeho smrt je pro něj taky peklem, jak slábne a ztrácí vliv všemi manipulovat.
Já jediná tu zůstala a nenechala se zlomit. Přestože jsem také byla jeho rukojmím a musela být zticha kvůli mamince. Sice jsem si u despoty dokázala vybudovat respekt. Mamce jsem však pomocí nedokázala, od dětství jsem jí prosila ať uteče...
mám dceru na umělecké a celkově ten seznam vypadá jako hodně osekaný seznam pro prvňáka. pravda, platí se adapťák.
U nás se to všechno dokupovalo během roku podle toho co potřebovali. Nejvíc jsem toho musela kupovat na ten závěrečný plenér. Tenhke rok jí asi budu muset koupit i notebook. Ale tak člověk s tím počítá, že to něco stát bude, co bychom pro ně neudělali.
Tyhle každoroční články o tom, kolik stojí prvňáček miluju a musím se vždycky smát.😊 Jen nechápu proč se nepíše i o výdajích těch starších, protože ten vítr v peněžence začíná až se střední školou. Zahraniční výlet byl vždy tak za 10tis., maturiťák nás vyšel na 20tis., teď začne nejstarší vysoká a počítám měsíčně tak 10tis. Druhý dítě internát 2,5tis, umělecká škola tam to je jiný level za ty pomůcky. Není výjimkou střední soukromá škola. Naše tam nakonec nechtěla stálo by to myslím tak 20tis. za čtvrt roku. No a ty dva na zakladce, tak to beru jako pohodu.
Vzdělání je důležitý, rodiče na to mají být podle mě připravení.
Co myslíte, měli by poplatky za televizi platit úplně všichni? Včetně firem za své zaměstnance?
Je jiná doba, ČT už není hlavním zdrojem informací. Dnes se ty informace na nás valí ze všech stran a člověk si musí hodně vybírat čemu bude věřit. Tak ať nás nechají si svobodně vybrat co si chceme platit. Mně připadá, že lidi už stejně nevěří, že existuje něco jako nezávislá žurnalistika. Vždycky nás ta média nějak ovlivňují. Už jenom třeba tím jak nám podávají informace z úhlu pohledu naší západní demokracie, ale v jiných částech světa, to vidí zase jinak a řeší něco jiného o čem my ty informace nemáme. To asi ani není možné být úplně objektivní a obsáhnout všechno. Co kdybychom si to konečně přiznali, že ani náš systém není ideální. Ale hlavně bychom si měli zachovat svobodu. To mně na tom vadí, že se nemůžeme svobodně rozhodnout, ale nutí nás platit jedno médium.
Blbci se vyskytují napříč generacemi, mezi mladými i mezi starými. Zpravidla ten co je blbec zamlada zůstane blbcem i zastara. No a škatulkování a kádrování je výsadou hloupých.
Mně zase nejvíc fascinuje tady na těch diskuzích, že člověk na něco napíše svůj názor a zdejší ""chytráci"" z něj podle pár slov udělají blbce. To je opravdu důkaz velké inteligence.😁
Řekla bych, že jsou dva druhy starých lidí. Ty které ráda potkám, případně jim ráda pomohu, neboť jsou jako z pohádky. Mají pěkné oblečení, jsou pěkně ostříhaní, jsou milí, sálá z nich moudrost, pokora, jsou tiší a nenápadní...
No a pak bohužel i ti, kteří jsou jako důkaz toho, že stáří není zárukou moudrosti. Jakoby na vše rezignovali. Oblečení mají vytahané neforemné, vlasy mastné, jsou hluční, často se někde zdržují kde chodí nejvíc lidí bez ohledu na to že překáží, v autě kličkují a nedají se předjet... Starých lidí je čím dál víc a možná že by se měli zamyslet taky sami nad sebou. Já doufám že budu jako ten první příklad.
Politika není alfou a omegou všeho. Nikde není politika ideální. Všude se něco děje, jednou je hůř, jednou líp. Všechno je hlavně o lidech. Měli jsme prezidenta o kterém jsme ani nevěděli... Stalo se něco? Vůbec nic. Trocha ostudy a jede se dál...pak se to zase otočí. My to možná nebereme tak úplně na dřeň, jakože politika může za všechno...Jo důležitá je, ale odsud podsud, zdraví a hlavně hrdost na tom nenecháme.
Přesně si pamatuju rok 2019 před covidem, to byly dobré časy ekonomického růstu. A jak se velká část lidí chovala? Přetékaly jim nákupní vozíky a zrovna tak všude kontejnery s odpadem. Už tehdy jsem si říkala jak je to do nebe volající a že zákonitě přijde horší období. Není se čemu divit, že tito lidé dnes mají problém. Neumí se v dobrých časech připravit na ty horší. Kdyby nerozhazovali za blbosti a vzdělávali se jak s penězi hospodařit, tak ten problém nemají.
Pěkně napsané. No, já si myslím, že tady právě ten boj proti populismu probíhá. Že my demokraté bojujeme za tu svojí pravdu a svobodu jak jenom dovedeme. Na Slovensku to trochu sleduju ale teda ti naši extremisté jim nesahají ani po kotníky. Máte pravdu měli bychom o tom mluvit ještě víc a nenechat je aby se mohli víc projevit.
Jsem v domácnosti dvacet let a je to můj splněný sen. Mít čas na partnera, na děti, takže mít s nimi hezký vztah. V klidu si všechno udělat. Připravovat jim ta nejzdravější jídla ze zahrady, takže jsme zdrávy. Děti mají výborné výsledky ve studiu, takže je to posouvá dál a hlavně je to baví. To jsou pro mne ty největší hodnoty, které mě dělají šťastnou. Manželovi to takto také vyhovuje, on vydělává, já se starám a pak můžeme dělat co nás baví. Jediné co mi je nepříjemné, tak to jsou někteří lidé se svými předsudky. Já si teda myslím, že naše společnost už je tak bohatá, že si toto rodina může dovolit.
Na tom se tedy neshodneme. Přiměřené dovozování podle mne pomáhá posouvat diskusi a kultivovat diskutující, kteří se vyjadřují nejasně.
Obdivuji vaši trpělivost. Z mojí zkušenosti většina lidí neumí diskutovat. Ostatně je to vidět skoro pod každou tzv. diskusí nějakého článku nebo na soc. sítích kde převažují jenom nějaké výkřiky a urážení. To byl nejspíš záměr i tohoto komentáře. Jsem ženou v domácnosti už dlouho a toto jsou časté reakce. Něco v tom smyslu, že jí muž musí živit. Mně to připadá jako primitivní názor.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tak dělám dětem svačiny už 14let, ale tohle jsem ještě nezaregistrovala, naštěstí mám kolem sebe asi normální lidi. Jen bych chtěla vidět ten vývoj v čase. 😀 Jak jim tohle vydrží rok, dva, pět, deset let.😄 Nejspíš o to víc musí pečovat o svoje duševní zdraví, aby to vůbec vydrželi. 😁
2 odpovědi