Přesto řada věcí zakázaná je, a v zásadě se to jako vhodné řešení akceptuje - alkohol za volantem, drogy, zákaz vjezdu, trestné činy. Jasně, represe by měla přijít až nakonec, ale když to jinak nejde.... A tady to podle mě dosahuje takové intenzity, že to opravdu je potřeba řešit.
naprosto souhlasím s tím, že je to potřeba řešit. Ale zákaz alkoholu za volantem se přestupuje, drogy se užívají, do zákazu vjezdu se vjíždí a trestné činy se dějí. Takže podle mě je třeba méně zakazovat a více působit na změnu společenského vědomí, že dělat to či ono je špatné nebo hloupé. Dokud bude alkohol za volantem a drogy a účast na dění na Tik Toku známkou "frajeřiny", tak s tím moc nezmůžeme. Samozřejmě píšu to hodně zjednodušeně, něco být zakázané musí, už jenom kvůli možnosti sankce. Hezký den.
„Rodiče chtějí, aby byla soudně uznána právní zodpovědnost TikToku. Toto je komerční společnost, jež nabízí produkt zákazníkům, kteří jsou navíc nezletilí. Proto se musí ze selhání svého produktu zodpovídat,“ uvedla právní zástupkyně skupiny rodičů Laure Boutron-Marmionová.
To je ale i internet. Jakýkoliv prohlížeč, stránky... 😂 Odpovědnost za to, co tam člověk dělá, má každý za sebe. A jo, já jsem zapomněl. Oni byli nezletilí. Tak za ty samozřejmě plně odpovídají jejich rodiče, kteří to prostě těžce nezvládli.
takže podle vás děti dělají pouze to co jim schválí rodiče? Hmm. Tlak vrstevníků a strach z toho, že dítě kolektiv pro jinakost vyloučí, vám neříkají nic? Vy jste se proti přání rodičů nikdy neprovinil, s argumentem, že to dělají všichni? Třeba cigáro nebo alkohol v pubertě? Možná jste naprostý individualista, pak asi ano. Nehájím ty rodiče, jenom poukazuji na to, že pravda není tak černobílá, jak píšete vy.
Krásnej předsudek : "Aby vás nějakej spratek nepředběhnul..." A přesně tyhle chvíle, kdy je "galantnost a úcta ke stáří" na vás, milí starší spolucestující, si s chutí užívám. Jak to, že hned půlka tramaje nevyskočila na nohy, když nastoupila starší paní, já myslela, že to vy jste tady ti dobře vychovaní. 😀
váš příspěvek je sice poněkud přidrzlý😊, ale naprosto výstižný. A to jsem stará bába.
Krasny hotel Internacional neni. Krasne jsou ale me vzpominky na svatecni obed v nem (stare vic jak 50 let). Priznavam, ze poetictejsi byl svatecni obed v zahradni restauraci hotelu Grand, kde bylo jezirko s rybickama a hodne zelene. Dnes je to cosi - pro mne - desneho stran interieru. Nicmene personal je velmi prijemny.
Je fajn, ze zahoreni bylo zlikvidovano a hoste neutrpeli v Intercontinentalu zadnou skodu.
To co udělali ze zahradní restaurace Grandu, je podle mě čirá hrůza. Mívali jsme tam rodinné oslavy, sestřenice to tam jako dítě milovala, vždycky si v nestřežené chvíli lehla k jezírku a zkoušela z něj slámkou pít vodu.😊
Je mi úplně jedno, co se nosí. Kdo chce, abych převzala odpovědnost za jeho dítě, musí respektovat moje výchovné metody a moje pravidla a vštípit to i dítěti. Kdo nechce, ať nechá být, není to moje ambice, dělat zadarmo chůvu a ještě se nechat koučovat. A už vůbec ne povinnost. Pokud je dítě rodiči dobře vedené, k žádným rozporům nemůže dojít.
Naprosto a vámi souhlasím, přesně napsáno. Jenom bych upřesnila - a pokud dojde k výchovným rozporům, dají se za těchto okolností i vyřešit.
Já měla milující babi a dědu, kteří říkali jasně - my tu nejsme od výchovy, ale od péče. Ale pravidla byla jasná - udělali pro nás ledasco - babi v létě roztopila kamna, aby mi na plátu mohla upéct placky, děda postavil jez na potoce, abych se tam mohla koupat atdatd. Ale byla tam stopka - co se řeklo, to platilo. Ale jinak jsem tam měla volnost. Počítalo se, že budu chybovat, ale taky se poučím ze svých chyb. Mí rodiče se o mé děti nezajímali - a to vůbec, svých harantů se prý už zbavili, tak proč. Z mého pohledu - mé vnučky jsou rozmazlené až až, udělám pro ně ledasco, ovšem ony neznají stopku. A já tady taky nejsem od výchovy. Nastavila jsem jasná pravidla u nás doma a trvám na jejich dodržování. Nechceš, nevadí, nebude zábava. Vnučky si zvykly rychle. Že doma jsou za polobohy, to je problém jejich rodičů, ne můj.
Moc hezky napsáno.
Ne, díky respaktující výchově z nich vyrůstají sebevědomí jedinci,co na rozdíl od svých prarodičů nejsou ochotni za trochu šlichty do korýtky ohýbat hřbet a držet hubu a krok.
Respektující výchova je ok, ale nějak mi to neharmonuje se zvyšujícím se výskytem depresí a úzkosti. A není to jenom tím, že dnes se o těchto problémech mluví otevřeněji. To by se totiž projevilo i mezigeneracně.
Jsou citlivější a laskavější, ale umí si stanovit hranice a vyhledat odbornou pomoc, pokud ji potřebují. Pokud se k nim chovám k respektem, nestalo se mi, že by se nechovali stejně ke mně. Oproti tomu deprivanti a frustráti ze starších generací jsou celí žhaví přenášet své zlo na všechny kolem, bez ohledu na to, jak se k nim protistrana chová. Za mě je dobře, že tento odporný styl života a myšlení s novými generacemi končí.
Je zvláštní, že u dětí vychovávaných s empatii a respektem jsou tak vysoká procenta výskytu depresi a úzkosti. Zdá se, že ten odporný styl života přinášel něco, co ten současný neumí.
Co lžete, dávky chodí přímo žadateli, kteří je ve většině případů zneužijí. Bytový dům dostal zateplení a novou fasádu za cca 3m, dále plynovou kotelnu za 2m. Pozor na nařčení o násilnictví, byla to vše lživá nařčení, což prokázali soudy. Aktéři dokumentu Hlaváčka dodnes pravomocně dluží statisíce na nájmu a energiích.
Takže ve výkonu trestu byl za co? Za lidumilnost?
1
Sledujících
1
Sleduje
1
Sledujících
1
Sleduje
Neni to extrem a jak vidite, je to vedecky potvrzeno. Navic rozmazlit a vratit s tim at se rodic stara, to je prece velmi arogantni pristup bez spetky respektu k druhemu. Vy to v tom nevidite?
2 odpovědi
10
Sledujících
1
Sleduje
10
Sledujících
1
Sleduje
ano, já v tom ten arogantní přístup vidím, ale dost jinak než vy. Z vašeho příspěvku mám pocit, že pro vás je projev respektu k druhému vyjádřen slovy - a bude po mém, a pouze po mém. Nehodlám polemizovat o ne/škodlivostí cukru, ale co je dnes vědecky potvrzeno, za pár let nemusí vůbec platit. U nás nikdy nebyl problém s tím, že pravidla doma jsou trochu jiná než u prarodičů.
Děti se musí učit vnímat různorodost světa, jinak se v něm ztratí. Nebo myslíte, že všechny rodiny mají mít stejné nastavení, nejlépe to podle vás? Ale takhle svět nefunguje. Vaše obava, že bude dítě rozmazlené tím, že je babička vezme jednou za čas do cukrárny, mi přijde úsměvná. Paní Krejčová píše o přiměřeném rozmazlování, pravděpodobně tedy o tom, že rodiče a prarodiče jsou schopní se domluvit. Ale domluva není o tom, pravidla stanoví jen jedna strana.