Jsem pro eutanázii. Bohužel, ti co o ni rozhodují se určitě nikdy nemuseli starat o někoho, kdo už se nevyléčí a bude jen trpět bolestma. Sama jsem to zažila u své maminky, která mě prosila ať otevřu oknu. Na otázku jestli se jí špatně dýchá mi řekla. Ne, ale doplazím se k onu a vyskočím. Hýbala jen jednou rukou a hlavou. Bylo mi 29 let a během 4,5 měsíců mi zešedivěly vlasy.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Pracovala jsem v lidlu.nastup ráno v pět hodin, mnohokrát odchod o až o půl třetí .nárok na jednu půlhodinovou přestávku.na směně nás bylo pět až sedm.skoro pokaždé se stalo, že mě z přestávky odvolali ať jdu na pokladnu, aby nebyly velké fronty.stavalo se, že mě odvolali i dvakrát.kdyz bych musela stát ještě ve frontě, abych si mohla koupit např. Tři věci ke svačině tak bych se nenajedla vubec.za peníze v pokladně jsem odpovídala já takže si tam nemohl sednout nikdo jiný.byly ctyri pokladny, ostatní vybalovali zboží a na pokladnu nechodili.prazdne regály by asi lidem dost vadily.jinak pokladní vybalovali taky zboží nebo dělali jiné potřebné věci .běžte si to na pár dní zkusit a potom pište o něčem co jste si na vlastní kůži zažil.
1 odpověď